Další fáze reformy zdravotnictví by podle ministerstva měla přinést celkem 8 novelizací a 4 nové zákony. Ministerstvo se chce v této fázi zaměřit i na některé směrnice Evropské unie, které je třeba převést do českého právního řádu.
„Mezi klíčové kroky patří vytvoření právního rámce pro zdravotní pojišťovny, který vymezí pravidla pro jejich fungování, slučování či zánik, změny ve veřejném zdravotním pojištění a vznik zákona o univerzitních nemocnicích,“ uvedl Heger.
Heger má za to, že připravované změny přinesou pozitivní výsledky pro české pacienty, lékaře i systém jako takový.
„Další fáze přiblíží české zdravotnictví standardům obvyklým v Evropské unii. Zároveň přispějí k dalšímu zamezení plýtvání finančními prostředky,“ slibuje ministr.
První náměstek ministra zdravotnictví a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek si naopak pochvaluje především to, že „ministerstvo neusnulo na vavřínech“ a navzdory nepříznivé politické situaci pokračuje v přípravě převratných změn v českém zdravotnictví.
„Reformu zdravotnictví je třeba dokončit co nejrychleji, aby všechny tyto změny ve zdravotnictví plně fungovaly a přinášely potřebný efekt co nejdříve,“ naléhá Ženíšek.
Další zvyšování poplatků
V rámci další fáze reformy je Leoš Heger připraven přistoupit i k tradičně velmi nepopulárním krokům – zvyšování poplatků a přímé spoluúčasti pacientů.
Ta by měla spočívat například ve zvýšení poplatku za návštěvu lékaře z 30 na 50 korun či zvýšení poplatku na 200 korun za návštěvu specialisty bez doporučení praktického lékaře. Současná výše regulačních poplatků podle ministerstva již neplní kýžený efekt – tedy omezení „zbytečných“ návštěv lékařů.
Zdražení těchto položek má být umožněno novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, s platností od 1. ledna 2014.
Do reformního procesu však může vstoupit ještě Ústavní soud, neboť opozice napadla dvě již platné změny – zavedení tzv. nadstandardů a stokorunový poplatek za den hospitalizace. Pokud by verdikt Ústavního soudu tyto části reformy neuznal za v souladu s ústavou, negativně by to ovlivnilo i další plány ministra Hegera na systematické zvyšování spoluúčasti pacientů, jichž plánuje celou řadu, přičemž na prvním místě a s platností od roku 2013 by ministerstvo chtělo rozšířit stávající seznam nadstandardních výkonů – tedy těch, na něž by si pacienti měli připlácet.
V roce 2014 má dojít k dalšímu vyřazení některých druhů z úhrady. Hodně skloňované jsou například zubní plomby, které byly při přípravě prvních fází reforem velkým tématem koaliční strany Věci veřejné, jež si tehdy vymohla zachování jejich hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podle ministerstva by bylo možné na plombách pro dospělé ušetřit až 2 miliardy korun.
Plánované novely a nové zákony
Další fáze reformy zdravotnictví však zdaleka nespočívá pouze ve zvyšování regulačních poplatků a spoluúčasti. V následujícím období ministerstvo plánuje tyto změny:
Novela zákona o regulaci reklamy
Zákon o zdravotních pojišťovnách
Transpozice směrnice Evropské unie o přeshraniční péči
Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povolání
Zákon o univerzitních nemocnicích
2x novela zákona o léčivech (transpozice směrnice o farmakovigilanci a transpozice směrnice o padělcích léčiv)
Zákon o zdravotnických prostředcích
Novela zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantační zákon)
Novela zákona č. 379/2005 Sb. (alkohol, tabák, návykové prostředky)
Zákon o hluku