Podle zahraničních statistik je při pobytu ve zdravotnických zařízeních poškozeno sedm až 11 procent pacientů, a to kvůli nemocničním infekcím i pochybení personálu.
„Jsou to poškození všech stupňů - od malých až po ta závažná,“ uvedl David Marx ze Spojené akreditační komise ČR. Závažnou újmu podle něj utrpí asi tři procenta hospitalizovaných, většinou kvůli nemocničním nákazám.
„Pacient je třeba dobře vyléčen, dobře odoperován, ale dostane nějakou infekci, která mu výrazně zhorší zdravotní stav, případně může vést k jeho úmrtí,“ přiblížil.
V nemocnicích je ale také důležitá například správná identifikace pacienta, hygiena rukou, prevence pádů a manipulace s léky.
Takzvaný akční plán bude vyvrcholením procesu, který na ministerstvu zdravotnictví začal před čtyřmi lety. Znění bude také vycházet z doporučení Evropské unie a Světové zdravotnické organizace.
„Plán bude ministerstvo zdravotnictví prezentovat podrobně do měsíce a jednotlivé kroky budu k dispozici ke komunikaci s veřejností,“ uvedla Jurásková.
Dodala, že ke snižování rizik přispívá také zavádění jednotných postupů ve zdravotnictví, k čemuž napomáhají akreditace zařízení.
Od roku 1998 bylo v Česku akreditováno 42 zdravotnických zařízení, většinou nemocnic, která představují více než třetinu lůžek. Kraj Vysočina má jako jediný akreditovány všechny krajské nemocnice.
Větší pozornost je této problematice v kraji věnována hlavně po takzvaných heparinových vraždách v havlíčkobrodské nemocnici a záměně dětí v třebíčské nemocnici.
Konference Dny bezpečí se v Jihlavě konala potřetí. Druhým rokem ji provázela soutěž Bezpečná nemocnice. Mezi devíti letošními účastníky zvítězila nemocnice Svitavy, která se ve svém projektu zabývala zlepšením ochrany zdravotnického personálu před agresivními pacienty.