Letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají v současné době na starosti do konce tři soukromé firmy - Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové firma DSA, Jihlavu a Ostravu HAT a Olomouc ATE. Nově bude víc soukromých, policie bude dál obhospodařovat pražskou základnu a armáda plzeňskou.
Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nonstop. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07:00 a 20:00. Každý provozovatel by měl mít podle zadávací dokumentace na starosti jednu základnu s nepřetržitým provozem a jednu základnu s denním provozem. Podle ministerstva by to mohlo šetřit náklady. Kraji žádané nové základny na Zlínsku a Karlovarsku nevzniknou.
"V celé Evropě je objektivní nedostatek pilotů, který by při rozdělení zakázky na osm dílčích zakázek mohl přinést reálné riziko malého zájmu o základny s nepřetržitým provozem a preferencí provozně atraktivnějších stanic s provozem ve dne," uvedl náměstek ministra Roman Prymula. Ušetřit by se tak mohlo asi 800 milionů korun.
Spolu se zadávací dokumentací ministerstvo vytvořilo také minimální podmínky pro provozovatele vrtulníků, aby sjednotilo systém fungování stanovišť. Zakázka také předpokládá, že speciální záchranné akce v nepřístupném terénu s lanovými technikami budou zajišťovat jen některá stanoviště.
Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. V roce 2017 měly zdravotnické záchranné služby téměř 1,1 milionu výjezdů. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.