V odhadu se ministerstvo shoduje se Svazem zdravotních pojišťoven. Včera se setkaly pojišťovny s poskytovateli zdravotní péče na úvodním jednání, které by mělo stanovit ceny péče pro rok 2019. „Pokud máme navýšit úhrady, je třeba se bavit o tom, co za to dostanou čeští pacienti a kam se zdravotnictví posune,“ řekl ministr. V úvahu podle něj přichází například rozšíření ordinační doby ambulancí.
Podle Radovana Kouřila, ředitele Oborové zdravotní pojišťovny, která letos dohodovacímu řízení předsedá, bude důraz kladen i na péči o chronicky nemocné pacienty, například s cukrovkou nebo vysokým tlakem. Pojišťovny by měly podpořit programy péče o ně tak, aby je lékař nejen léčil, ale uvedl je i do stavu, kdy by se nezhoršovali a potřebovali minimum léků.
Do dohodovacího řízení, které dnes začalo, vstupují jednotlivé segmenty zdravotní péče, zastupované často jejich oborovými sdruženími, s požadavky na navýšení úhrad péče a bodových hodnot jednotlivých zdravotních výkonů. Ty předloží zdravotním pojišťovnám.
Ministr zopakoval, že nedohodnout se s pojišťovnami se poskytovatelům péče, což jsou kromě ambulantních lékařů a nemocnic například lázně, lékárny nebo hospice, nevyplatí. „Nejsme připraveni na to, že budeme navyšovat úhrady těm, kteří k dohodovacímu řízení budou přistupovat formálně a budou doufat, že ministerstvo jim dá víc,“ uvedl. Ministerstvo podle něj do jednání vstoupí jen v případě, že k nedohodě budou objektivní důvody. I tak ministr doufá, že jich bude minimum.
Podle Kouřila dnes strany stanovily harmonogram dalších jednání a schůzek jednotlivých segmentů zdravotní péče. „Mám pocit, že pojišťovny i poskytovatelé k tomu přistoupili konstruktivně. Jsem přesvědčen, že dohod bude mnohem víc, než v předchozích letech,“ dodal s tím, že výsledky má ministerstvu předložit v červnu.
V minulých letech byla podle ministra dohodovací jednání pouze formální, segmenty více spoléhaly na úhradovou vyhlášku, kterou říjnu ministerstvo úhrady na další rok stanovilo. Kritizované bylo také dřívější preferování lůžkové péče v nemocnicích. To podle Vojtěcha skončilo, ke všem segmentům chce přistupovat rovnoprávně.
Už teď je jasné, že více budou muset pojišťovny zaplatit zejména za zubní výplně, které dál nebudou smět být z amalgámu. Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o miliardu korun. Více půjde také na reformovanou psychiatrickou péči, kde budou noví poskytovatelé. Pro rok 2019 bude třeba asi 300 milionů korun.
Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.
poznámka