Ministři zemí Visegrádu spolupracují v přeshraniční péči

16. 4. 2012 8:35
přidejte názor
Autor: Redakce
Ministři zdravotnictví zemí visegrádské skupiny a Rakouska se na dnešní schůzce v Praze domluvili na vzniku pracovní skupiny, ve které si experti budou vyměňovat zkušenosti se zapracováním evropských pravidel o přeshraniční péči do národní legislativy.


Novinářům to po jednání resortních kolegů ze Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska řekl Leoš Heger (TOP 09).

Směrnice EU už dříve umožnila pacientům, kteří mají chorobu, již nelze léčit v tuzemsku, aby se domáhali léčby v zahraničí. Přeshraniční směrnice, která má být do národních legislativ zapracována do 25. října 2013, situaci liberalizuje.

Ambulantní péče bude dostupná relativně bez zábran a pojišťovny budou mít povinnost uhradit nejen akutní, ale i plánovanou neakutní péči. Hradit ji budou v tuzemských cenách. Problém může být pro pacienty kvůli rozdílu cen mezi jednotlivými zeměmi. Čech operovaný v Rakousku si rozdíl doplatí z vlastní kapsy nebo svého připojištění.

Heger uvedl, že směrnice dává státům možnost stanovit si kontrolní mechanismus pro úhradu náročnější péče, která je v dané zemi limitovaná kapacitou nebo finančními možnostmi.

Zástupci jednotlivých zemí diskutovali o tom, jak která země bude úhrady řešit. Rakousko prý nemíní jako bohatá země tvořit brzdné mechanismy. Neobává se narušení péče, když budou pacienti jezdit za péčí více do zahraničí. Země visegrádské skupiny naopak o regulacích uvažují.

Heger doplnil, že Česko nyní dává za přeshraniční péči ročně asi 600 milionů, do zdravotnictví jde ročně kolem 300 miliard.

Zatím je podle Hegera bilance přeshraniční péče „negativní“, více lidí z ČR čerpá péči v cizině, než poskytne ČR cizincům. Relativně hodně péče čerpají lidé pojištění v Česku, kteří pracují v cizině, za péčí jezdí domů.

„Pokud by to zůstalo na této úrovni, nebude systém ohrožen,“ řekl Heger. Domnívá se, že skokový nárůst zájmu o péči, tím i úhrad z peněz zdravotního pojištění, ani pro zapracování směrnice nebude. Kromě jiného hraje podle Hegera roli znalost jazyka, cizího prostředí a kultury. „Pro člověka, který se v cizině neorientuje, je vyhledání zdravotní péče tam relativně nepříjemné,“ shrnul.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?