Kábul - Na písčitokamenité pláni, stovky kilometrů od domova, tráví už pátý měsíc stotřicítka příslušníků 6. polní nemocnice České armády. Každým dnem ale očekávají buď rozkaz k návratu, anebo naopak prodloužení mise v Afghánistánu.
Lidé odolávají, teploměry nevydržely
Základna šesté polní leží na okraji Kábulu. I po tolika dnech je stále těžké přivyknout si na suché horké podnebí. Vždyť i teploměry z původní výbavy praskaly vedrem, když rtuť šplhala na šedesát stupňů Celsia. Zdravotníci a další členové týmu se na vlastní kůži přesvědčili i o svízelích, které zapříčiňuje všudypřítomný prach. Není jen nepříjemný, je dokonce hodně zákeřný. „Kromě bezpečnostní situace je tato mise těžká i z epidemiologického hlediska,“ potvrdil nám plukovník Jindřich Sitta, velitel nemocnice. „Setkáváme se tu se spoustou infekcí - morem, břišním tyfem, malárií, řadou dyzentérií a jinými. Máme s sebou ale epidemiologický tým a mikrobiology. Ti vytypovali rizikové faktory a zavedením velmi striktních pravidel omezili nemocnost v jednotce na minimum. S infikovaným prachem se přesto bojuje těžko. Na marodce leží střídavě tři až pět našich lidí. Ve srovnání s ostatními kontingenty jsme na tom ale velmi dobře,“ konstatoval velitel. Pokud jde o vedra, počasí se teď oproti třem prvním měsícům zlepšilo, teploty poklesly. Prašnost však přetrvává a vždy, když přejde prachová bouře, nemocnost se zvýší.
Renomé získané v Albánii a Turecku ještě zvýšili
Šestá polní pracuje dvěma způsoby. Jednak poskytuje vysoce specializovanou pomoc na základně, kdy má k dispozici dva operační sály, kromě toho vyrážejí mobilní týmy s lékařskou pomocí do Kábulu a okolí. Jinak Češi svou základnu o velikosti 300 krát 60 metrů, obehnanou vysokou zdí a ostnatým drátem, kvůli bezpečnosti opouštět nesmějí. Pro Afghánce však na okraji základny šesté polní funguje neustále zvláštní zdravotnická ambulance. Do konce srpna mají čeští vojenští zdravotníci na kontě přes deset tisíc ošetření. Tisíc připadá na různé příslušníky právě probíhající mise, nesoucí označení ISAF. „Řada zákroků byla velice obtížná. Hned po prvních ošetřeních šestá polní potvrdila dobré renomé, které si vysložila už při misi v Albánii a Turecku, a postupně ho ještě zvyšuje. Zásluhu na tom má kvalita našich odborníků, ale i nově pro ně vytvořené podmínky, dané značnou modernizací nemocničního vybavení,“ pochlubil se panujícím názorem plukovník Sitta.
Kromě válečných zranění léčí nemoci tamní populace
Devět tisíc dalších poskytnutých ošetření připadá na afghánskou populaci. K nejtěžším patřila traumata dětí. „Je pravidlem, že se tu potýkáme se zanedbanými či nesprávně ošetřenými zraněními, starými šest až devět měsíců. Zdravotnická péče je v Afghánistánu na velmi nízké úrovni. Není zvykem, že by si lidé zašli k lékaři, jak je to běžné jinde, a že by dostávali léky a vyšetření zdarma,“ vysvětloval doktor Sitta. „A tak třeba cizopasníci patří ke všudypřítomnému problému, sužujícímu celou místní populaci. Nakazí se většinou kontaminovanou vodou. Zavlažovací kanály a potůčky jdou totiž přes pastviny. Své sehrávají i nedostatečné hygienické návyky. Děti jsme zbavili i pětadvaceticentimetrových škrkavek, pokud jde o tasemnice, zatím rekord drží dvaapůlmetrová,“ dodal.
Šestá polní vypomáhá i kábulským nemocnicím Kromě uvedeného léčení pomáhají příslušníci šesté polní i psychiatrické nemocnici, jediné v Kábulu, a také univerzitní nemocnici. Dělají pro ně školení o léčebných metodách, přebírají některé pacienty. „V kábulských nemocnicích chybějí obyčejné dezinfekční prostředky, lidé leží na zemi či drátěnkách. Pokud na ně náhodou vyjde matrace, určitě tato vymoženost nese známky několika předchozích použití. Díky smlouvě s Českým červeným křížem jsme už získali ve prospěch nemocnic léky za pět set tisíc. Teď, když pominuly problémy s firmou zajišťující leteckou přepravu transporty, v nichž svou roli sehrála i bezpečnostní situace, zkomplikovala pokračování humanitární pomoci popovodňová situace u nás,“ zalitoval velitel českých zdravotníků.
Nejen chytré české hlavy, i šikovné ruce jsou pověstné
Vzhledem k tomu, že vojáci ze šesté polní nemohou volně opuštět sítí obehnaný pozemek základny, zřídili si tu oddychové centrum s příjemnými, stříškami krytými posezeními. Zde se k posezení s kolegy scházejí ti, kdo zrovna neslouží dvanáctky (někteří i delší směny). Pravidelně se zde promítají i filmy. Největším lákadlem centra je ale asi bazén. Že jim ho v panujících vedrech závidí všechna vojska mise ISAF, není asi třeba říkat. Zlaté české ručičky a chytré hlavy se tak osvědčily i na jiném než medicínském poli. Vždyť ho čeští kluci vybudovali sami a tak říkajíc na koleně, bez speciálního vybavení. Ale poradili si a ruku k práci přiložil snad každý.
Přes občasný klid to stále v Afghánistánu vře
Situace v provincii Kábul se začala zhoršovat. Klid nastolený mezi jednotlivými kmenovými náčelníky a vlivnými skupinami lidí, majícími své vlastní armády, se po nedávném minovém incidentu zkomplikoval. Jeho výsledkem je zatím oficiálně šestadvacet mrtvých a mluví se o stovce až sto padesáti raněných.
Nejmilejší jsou dětští pacienti
Stesk po rodinách doma, a zejména ratolestech, je samozřejmý. S tím ale každý účastník mise musel počítat. Tím víc s nimi pohne každé setkání s dětmi. Ani to nezapírají a malé pacienty patřičně stačí rozmazlit. O bonbony a hračky, které capartům samozřejmě zůstanou, není nouze. „Obzvlášť jsme si oblíbili tři holčičky, oběti těžkých havárií. Jedna byla navíc ošklivě popálena. Za dobu, co u nás trávily, se naučily pár českých slov. Je to zvláštní, ale Afghánci mají velké jazykové nadání. Naši jim také zpívali, a když děvčátka odcházela, jako výraz poděkování nám skoro perfektně česky zazpívala Okolo Hradce,“ vzpomínal plukovník.
Mise se chýlí ke konci
V těchto dnech se mluví o oficiální návštěvě šesté polní nemocnice, na niž se chystají čelní představitelé armády a zástupci parlamentních výborů. Během dalších čtrnácti dnů by se první čeští zdravotníci měli začít vracet domů. „Nepřeji si nic jiného, než aby to všichni mí lidé ve zdraví zvládli,“ řekl nám jejich velitel.
BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ, Plzeňský deník, 27.9.2002