Hovoříme s ministryní zdravotnictví Marií Součkovou
Česká republika se k tomuto humánnímu projektu připojila.
* Jak pokračuje projekt Místo pro společný život, který ministerstvo zdravotnictví vloni vyhlásilo?
Tento dotační program byl vypsán pro občanská sdružení, s. r. o., obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace i pro soukromé fyzické osoby. Na základě veřejného výběrového řízení se do něho přihlásilo celkem 103 žadatelů se žádostí o dotaci ze státního rozpočtu ČR, z nichž 32 bylo úspěšných. Dotace jsou poskytovány na přípravu konferencí, seminářů na téma potřeb zdravotně postižených osob, provedení analýz právních podmínek při poskytování osobní asistence, vzdělávání dětí s postižením s důrazem na integrované vzdělávání a na různá sportovní utkání. Nerada bych opomenula i podporu volnočasových aktivit např. v Domově sv. Kláry v H raby ni a v mnoha dalších charitních zařízeních, na které přispívá i ministerstvo práce a sociálních věcí. l v tomto resortu je k EROZP tematicky vypsáno samostatné kolo dotačního řízení.
* Jak vypadá příprava antidiskriminační legislativy v návaznosti na směrnici EU o zákazu diskriminace osob se zdravotním postižením? Je v této oblasti u nás vše v pořádku?
V naší legislativě jsou potřebná antidiskriminační opatření zapsána ve všech relevantních právních předpisech (zákon o zaměstnanosti, školský zákon, stavební zákon, dopravní zákony atd.). Vláda ČR v souladu se Standardními pravidly OSN pro vyrovnávání příležitostí zdravotně postižených osob z roku 1993 schválila v roce 1998 Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, který sleduje rychlejší integraci zdravotně postižených do společnosti a jejich všestranné zrovnoprávnění s ostatní populací. Jeho součástí jsou i dotační programy ministerstva zdravotnictví na podporu projektů organizací zdravotně postižených a chronicky nemocných občanů. Pro zajištění dobré komunikace mezi vládou a ústředními orgány s organizacemi zdravotně postižených byl v České republice zřízen
Pokračování na druhé straně
Pokračování z první strany
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany na nejvyšší úrovni. Předsedá mu premiér a mezi místopředsedy jsou tři členové kabinetu. Vládní výbor pravidelně kontroluje i plnění úkolů Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením.
* Jednou z významných podmínek úspěšné integrace občanů s omezenou schopností pohybu a orientace je zpřístupňování veřejných prostor, úřadů a především dopravy. Jak hodnotíte opatření, která byla až dosud u nás učiněna? Jsou dostačující? Jsme na tom lépe než v členských zemích EU?
Zpřístupňování veřejných prostor a dopravy zdravotně postiženým občanům je jedním ze základních úkolů celé společnosti. Prakticky se tím naplňuje poslání pravidel OSN pro vyrovnávání příležitostí zdravotně postižených osob. Myslím, že v této oblasti může každý ve svém okolí pozorovat změny k lepšímu. Naše společnost začíná zdravotně postiženým občanům vytvářet prostředí pro volný pohyb. V některých oblastech dokonce mohou naše zkušenosti sloužit i za příklad ostatním zemím. Jsou to nejen zvukové signalizace na přechodech nebo drážky v podlaze na nástupištích, ale i například „mluvící“ tramvaje, informující nevidomé o přijíždějících soupravách. Dalším příkladem může být titulkování televizních pořadů nebo zrovnoprávnění znakového jazyka s češtinou. Nicméně platí, že ani v této oblasti nemůžeme být spokojeni. Jde o to, aby se zajišťování potřeb zdravotně postižených stalo přirozenou věcí všech. V žádném případě nejde o nějaký okrajový problém. V evropských zemích se podíl zdravotně postižených na celkové populaci pohybuje kolem 10 %. V České republice žije více než jeden milion lidí se zdravotním handicapem, v EU 38 milionů Evropanů.
* Jaký je postoj zástupců krajských samospráv k řešení problémů zdravotně postižených, zejména lidí v produktivním věku? Nedoplácejí především oni na vysokou nezaměstnanost?
Ministerstvo zdravotnictví se snaží pomocí svých dotačních programů vytvořit podmínky pro řešení problémů zdravotně postižených
i na úrovni krajů. Vloni poskytlo Národní radě zdravotně postižených v ČR podporu pro vypracování krajských plánů vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením a letos podporuje činnost krajských rad zdravotně postižených. Míra nezaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností je závažným problémem a je vyšší než u ostatních občanů, což svědčí přinejmenším o nevyužitém pracovním potenciálu, o nenaplněném zájmu těchto osob nalézt pracovní uplatnění, o snižujících se příležitostech k jejich sociálnímu začlenění a o zvyšujících se nákladech na sociál ní dávky.
* A řešení…?
l přes soulad našich právních předpisů upravujících oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením s předpisy EU a Mezinárodní organizace práce se praxe v dané oblasti potýká s řadou nedostatků. Národní plán zaměstnanosti, který se zabývá i problémem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností a občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, mj. ukládá vytvoření systému, který by zahrnoval zdravotní, sociální, pedagogickou i pracovní rehabilitaci občanů se zdravotním postižením. Výsledkem dobře fungujícího a efektivního systému tzv. ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením by mělo být co nejrychlejší a nejširší zapojení občanů poškozených úrazem, nemocí nebo vrozenou či získanou vadou do všech obvyklých společenských aktivit, a to s maximálním důrazem na jejich pracovní začlenění. Na tomto úkolu spolupracují ministerstva práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví.
* Co soudíte o tom, jak se žije našim zdravotně postiženým spoluobčanům? Co podle vás potřebují nejvíce?
Zdravotně postižení občané jsou přirozenou součástí naší společnosti. Ne vždy se však kvůli svému handicapu mohou plně podílet na všech společenských aktivitách. Vyrovnávání příležitostí pro tyto občany je úkolem pro všechny. Cokoli přitom uděláme v této oblasti, děláme i pro sebe. Se zvyšující se účinností zdravotnického systému totiž stoupá v populaci podíl osob se zdravotním postižením, chronicky nemocných a seniorů. A právě vyšší věk s sebou nese problémy, které do jisté míry kopírují problémy zdravotně postižených. Stoupá počet smyslových vad, pohybových postižení, interních chorob, diabetů atd. Proto také vláda ČR v roce 2002 přijala Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007. Navazuje na doporučení IV. světové konference Mezinárodní federace stárnutí (Montreal 1999) a 2. světového shromáždění 0 stárnutí (Madrid 2002).
* Dočkáme se zlepšení po vstupu ČR do EU?
S přistoupením České republiky k Evropské unii se staneme součástí ekonomicky silného, kulturně spřízněného celku, který bude hrát na světové scéně kvalitativně jinou roli než jednotlivé evropské státy. Budou tím založeny základy k budoucímu ekonomickému rozvoji i k vyrovnávání podmínek nejen mezi státy, ale i mezi občany. Zdravotně postižení, kteří jsou nedílnou součástí naší společnosti, musí mít z této situace prospěch stejně jako naši ostatní občané. Podstatný pokrok v situaci zdravotně postižených občanů umožní i v EU pouze výrazné zapojení členských zemí na národní úrovni. Příklady dobré spolupráce ze zemí EU nabízejí řadu modelů, které lze napodobit nebo následovat. Věřím, že Česká republika může i v této oblasti představovat pro Unii přínos, a současně věřím, že se naši občané včetně těch se zdravotním postižením ve sjednocené Evropě neztratí.
Lenka ADAMOVÁ, Právo, 3.5.2003