Výsledky představili zástupci projektu ve Sněmovně. Na základě výsledků se jedná o tom, že by mobilní hospicová péče mohla být od roku 2018 zahrnuta do seznamu výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami.
„Studie prokázala, že jsme schopni udržet doma závažně nemocného člověka i s jeho rodinou takovým způsobem, aby mohl žít a zemřít důstojně, a to lidsky i medicínsky, a že to jsme schopni udělat za rozumné peníze,“ řekl Ladislav Kabelka z České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. Podle Jana Švancary z Ústavu zdravotnických informací a statistiky se prokázalo, že pacienti v domácím prostředí dožívají v dobré kvalitě života a i v domácnosti je možné tlumit symptomy související s jejich onemocněním.
Do projektu se zapojilo osm poskytovatelů mobilní hospicové péče mimo jiné v Praze, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) jim hradila vykázané výkony. Do programu, který byl prodloužen a bude pokračovat minimálně do konce roku, byli zařazeni především pacienti s onkologickým onemocněním, u nichž se délka dožití odhadovala na 30 dní.
Podle náměstka ředitele VZP Petra Hoňka od března do 21. října bylo v programu 583 klientů, z nichž 95 procent zemřelo v domácím prostředí. Ostatní byli převezeni do nemocnic či hospiců. Průměrná délka poskytované péče činila 16 dnů a celkové náklady VZP na projekt činily dosud 12 milionů korun. To je podle Hoňka ve srovnání s celkovými náklady na péči o onkologicky nemocné pacienty zanedbatelná částka. Náklady ve srovnání s péčí v lůžkových zařízeních byly podle Hoňka u mobilní péče srovnatelné nebo nižší.
Projekt má podporu ministerstva zdravotnictví. „Chceme, aby se pilotní projekt rozšířil a aby se připojily i ostatní pojišťovny,“ řekl mluvčí ministerstva Ladislav Šticha.
Výsledky projektu by měly přispět k tomu, aby mobilní hospicová péče byla zahrnuta od roku 2018 do seznamu výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami. V současnosti hrazená není. Lidé si tak domácí hospicovou péči zčásti hradí.