V mnoha zemích západní Evropy (Německo, Rakousko, země Beneluxu, Británie) je domácí paliativní péče všeobecně dostupná a hrazená z veřejných prostředků. Češi stále nejčastěji umírají na akutním lůžku v nemocnici, v léčebně dlouhodobě nemocných či v domovech pro seniory. Změnu by mohl přinést Pilotní program mobilních hospiců, VZP a Ministerstva zdravotnictví, který je nyní ve své další, již třetí fázi ověření. Ve své první i druhé etapě přinesl nadějné výsledky. Potvrdila se rovněž bezpečnost a kvalita zajištěné péče. Jednání se povedou také o rozšíření do dalších regionů ČR, o delším období péče a o širší typologii nemocných. Cílem programu je taktéž zapojit ostatní pojišťovny. Pilotní program by měl být již od roku 2018 zařazen do systému standardní úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Zdá se totiž, že má podporu ministra zdravotnictví i napříč politickým spektrem.
Program běží již od jara roku 2015 a měl za cíl ověřit, jestli je mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) bezpečnou formou zdravotní péče, která má klinický přínos pro pacienta a která není významně dražší než současné způsoby péče o umírající. Vyjednávacímu týmu České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a VZP ČR trvala příprava více než tři čtvrtě roku. Jednat se začalo již v létě 2014. Třístrannou dohodu o pilotním projektu podepsali poslední březnový den roku 2015 prof. MUDr. Josef Vymazal, DrSc., tehdejší náměstek ministra zdravotnictví, ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek a předseda ČSPM, toho času primář Léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice Milosrdných bratří v Brně, MUDr. Ladislav Kabelka, Ph. D.
Pilotní program analyzoval péči, kterou poskytlo osm hospicových organizací v ČR celkem 327 pacientům v období od dubna 2015 až do února 2016. Péče měla charakter „domácí hospitalizace“ pacienta v terminální fázi onemocnění, přičemž mobilní hospic zajišťoval veškerou zdravotní péči, kterou pacient v průběhu péče potřeboval, v režimu 24/7/365. Mobilní hospice, které dosud úhradu ze zdravotního pojištění nemají a pracují díky podpoře dárců asi ve dvaceti okresech ČR, se zavázaly garantovat, že nejméně 80 procent pacientů přijatých do péče skutečně dožije doma a VZP se zavázala hradit mobilnímu hospici po dobu maximálně 30 dnů života pacienta část nákladů na péči, odstupňovanou podle závažnosti stavu.
Vyhodnocení projektu, které provedl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), otevírá prostor pro jednání, jak systematicky zlepšit péči o umírající v ČR. Sběr dat, jež mobilní hospice prováděly, byl podpořen grantem Nadačního fondu AVAST v rámci programu „Spolu až do konce“.
Výsledky programu?
Pilotní program mobilní specializované paliativní péče ve své první fázi prokázal, že mobilní hospice jsou schopné:
1. bezpečně, kvalitně a při respektování všech zákonných norem pečovat o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí,
2. dochovat pacienta, který si to přeje a má podporu své rodiny v domácím prostředí až do smrti v 92-97 procentech případů,
3. v závěru života pacientů při zhoršujících se symptomech účinně tlumit bolest a zachovat kvalitu života,
4. i když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života. Naopak průměrné náklady vykázané za jeden den v posledním měsíci života pacientů MSPP jsou 1316 Kč. Hodnota se pohybuje na spodní hranici vykázaných nákladů ve všech náhodně vytvořených kontrolních skupinách, jež ÚZIS modeloval na datech 70 tisíc pojištěnců VZP, kteří zemřeli ve stejném období. Průměrné náklady na jeden den v závěru života v těchto kontrolních skupinách byly 1632 Kč. Závěry jsou výsledkem nestranného zhodnocení pilotu Ústavem zdravotnických informací a statistiky a jsou odsouhlasené všemi zúčastněnými stranami.
Palitativní péče je podfinancovaná
Reálné náklady mobilních hospiců na zdravotnické služby za jeden ošetřovací den se pohybovaly v rozmezí 1700-1900 Kč, což je o 400 korun více, než činila úhrada ze strany VZP. Průměrná délka péče o pacienty v první fázi pilotním programu byla 15,2 dnů, medián osm dnů. Celkem bylo 12,5 procenta pacientů v péči déle než 30 dnů, kdy již VZP náklady nehradila, a mobilní hospice je tedy musely krýt z darů, veřejné sbírky či dotací.
Rovněž všechny nezdravotnické služby umírajícím, tedy terénní sociální práce, psychoterapeutická nebo psychologická podpora, péče o pozůstalé a další, nejsou předmětem úhrady ze zdravotního pojištění a hospice na ně musejí peníze opět shánět jinde.
Co je mobilní hospic?
Mobilní hospic je komplexní formou poskytování ambulantní paliativní péče v domácím prostředí v kontinuálním režimu tzv. domácí hospitalizace (24/7). Multidisciplinární paliativní tým se věnuje zajištění zdravotní péče, ošetřovatelství, sociální a psychologické podpoře. Významná je oblast horizontální spirituality – podpora smyslu života v nemoci, hledání cesty k přijetí reality a smíření s dosavadním životem i s budoucností. Podporu poskytuje tým kontinuálně, nejen pro nemocného, ale také pro jeho blízké. Je to důležité i proto, že právě zajištěnost podpory v době, kdy je právě potřebná, rozhoduje o kvalitě života a také možnosti setrvání v původním sociálním prostředí. Za nejvhodnější formu se považuje zřízení Mobilního paliativního týmu souběžně s ambulancí paliativní medicíny, protože uvedený model umožní zásadně zlepšit kontinuitu péče nejen v samotném závěru života. Ambulance umožňuje podporu péče praktického lékaře a agentur home care v době, kdy nemocný sice ještě nepotřebuje trvalý dohled multidisciplinárního týmu, ale péče často probíhá bez kvalifikovaně nastaveného paliativního plánu.
Mobilní specializovaná paliativní péče je indikovaná u pacientů v pokročilých a konečných stadiích nevyléčitelných chorob s velmi limitovanou prognózou délky života (týdny až několik měsíců), u nichž zdravotní stav neumožňuje pravidelné kontroly u praktického lékaře nebo ambulantního specialisty, což znamená, že je významně omezená jejich mobilita a celková funkční zdatnost. Dalšími předpoklady pak jsou přítomnost závažných symptomů a celková klinická nestabilita, jež vyžadují časté intervence a pravidelné přehodnocování nebo úpravu plánu péče (časté krize a dekompenzace).
Úhrada péče ze strany VZP v roce 2017:
Praha
• Cesta domů
• Most k domovu
Středočeský kraj
• Most k domovu – Mníšek pod Brdy
• Kompletní péče – Beroun
Královéhradecký kraj
• Oblastní charita Červený Kostelec
• Oblastní charita Hradec Králové
Pardubický kraj
• Oblastní charita Ústí nad Orlicí
Jihočeský kraj
• Domácí hospic Jordán – Tábor
Karlovarský kraj
• LADARA – Karlovy Vary
Jihomoravský kraj
• Diecézní charita Brno – Rajhrad
• Hospic svaté Alžběty – Brno
Zlínský kraj
• Domácí hospic Společnou cestou – Valašské
Meziříčí
• Zdravotní ústav paliativní a hospicové péče
– Uherské Hradiště
Kraj Vysočina
• Diecézní charita Brno – Třebíč
• Domácí hospic Vysočina – Nové Město
na Moravě
Moravskoslezský kraj
• Mobilní hospic Ondrášek - Ostrava
Minimální personální požadavky na poskytovatele MSPP:
• lékař (minimálně L2): celkem úvazek 1,2, z toho lékař L3 s nástavbovou atestací z oboru paliativní medicína nebo paliativní medicína a léčba bolesti minimálně 0,2, • zdravotní sestra: minimálně 5,0 úvazků, • dostupnost psychologické, duchovní a sociální podpůrné péče kaplanství. V rámci koncepčního rozvoje paliativní péče o pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob považuje odborná společnost za logické a efektivní budování organizačně propojených zařízení charakteru ambulance paliativní medicíny a MSPP, což umožní zajistit tolik potřebnou kontinuitu péče v posledních měsících, týdnech a dnech života.
Požadavky na zdravotnické pracovníky:
• Lékař ambulance paliativní medicíny a vedoucí lékař MSPP je držitelem atestace z nástavbového oboru paliativní medicína nebo oboru paliativní medicína a léčba bolesti. • Všechny sestry v zařízení MSPP by měly absolvovat akreditovaný kurz paliativní péče v minimálním rozsahu 30 hodin (např. ELNEC). Na základě vlastních a zahraničních zkušeností a doporučení považuje Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP za optimální, aby byla zajištěna dostupnost jedné ambulance paliativní medicíny na 100 tisíc obyvatel a aby jeden poskytovatel MSPP byl v dojezdové vzdálenosti, maximálně však 25 km.
O autorovi| MUDr. Ladislav Kabelka, Ph. D., člen výboru ČSPM ČLS JEP, MUDr. Ondřej Sláma, Ph. D., předseda ČSPM ČLS JEP