Přehledné mapy pomohly také podle Valenty například odhalit možné příčiny vyšší úmrtnosti žen na rakovinu prsu na Semilsku. "V GIS se nám prolnuly informace o úmrtnosti na nádorová onemocnění prsu, o počtu nových onemocnění nádory a o účasti na preventivních prohlídkách - na screeningu nádoru prsu," řekl Valenta. Po posouzením těchto informací se podle něj ukázalo, že ženy chodily na Semilsku méně na vyšetření, protože byla tato péče v regionu méně dostupná. Hygienici ji doporučili posílit.
Podle ředitelky odboru obecné a komunální hygieny Jany Loosové se s daty shromážděnými v mapách mnohem lépe pracuje. "Jsou přehlednější než prostý seznam ulic a míst," poznamenala. Základem je ale sběr a zpracování informací. Proto se v rámci konference uskutečnily i dva workshopy, kde se mimo jiné hygienici učili přímo v terénu používat aplikace v mobilních telefonech či tabletech při sběru dat. Učili se nejen zaznamenat polohu, ale také další informace včetně fotodokumentace do interaktivních formulářů. Po návratu pak mohou nasbíraná data zpracovat do map.
"Mapy jsou chytrý způsob sdělení a komunikace, digitální technologie nám pomáhají být rychlejší a v otázkách zdraví právě o tu rychlost často jde," řekl k projektu Jiří Šmída, expert v oboru aplikované geografie a geoinformatiky z Technické univerzity v Liberci. Krajská hygienická stanice s univerzitou spolupracuje na využití geografických informačních systémů už zhruba deset let. Cílem je dostat moderní technologie do praxe. Na přípravu digitálních dotazníků, které by usnadnily sběr dat pro mapové systémy přímo v terénu, získala univerzita čtyřmilionový grant.