Moderní technologie šetří nejen peníze ve zdravotnictví, ale také rodinný rozpočet

19. 10. 2009 8:35
přidejte názor
Autor: Redakce
Ekonomické informační systémy, sloužící plánování a řízení podnikových procesů, se označují zkratkou ERP. S trochou zveličení je můžeme nazvat lékem pro současné zdravotnictví.


„Velkých úspor, až v řádu statisíců korun, lze dosáhnout například u léčiv. Dá se snadno zabránit nadměrné spotřebě i zbytečné expiraci zdravotnického materiálu na jednotlivých odděleních,“ říká Pavel Jiruše ze společnosti Arbes Technologies, která zavedla takový systém již do více než třiceti českých zdravotnických zařízení.
„V milionech se pak počítají úspory z optimalizace vnitřních procesů a kontroly nad vynakládáním finančních prostředků, k čemuž jsou systémy ERP určeny především,“ dodává.

Nižší náklady

Moderní systém provozuje již několik let například oblastní nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Podle jejího ředitele pro ekonomiku a provoz Luboše Mottla vedle důsledné kontroly hospodaření projekt přinesl velký efekt mimo jiné i v oblasti centralizovaného nákupu.

„Za pomoci hromadných objednávek dosahujeme nyní lepších dodacích podmínek a zároveň i nižších nákladů na dopravu. Současně vidíme zlepšení při plánování a řízení skladových zásob,“ popisuje nabyté zkušenosti ředitel.

Náklady ušetří i technologie, které na dálku sledují zdravotní stav a kondici chronicky nemocných pacientů - dokonce i těch, kteří jsou v domácí zdravotní péči. S pomocí speciálních senzorů přilepených na tělo pacienta je možné průběžně kontrolovat a měřit hladinu cukru, tlak krve, srdeční aktivitu, výkon plic i teplotu, a přitom udržet pacienty v běžném denním rytmu, bez nutnosti trávit dny v nemocnici.

Nasbíraná data se pak přes internet nebo mobilní telefon posílají přímo ošetřujícímu lékaři.

Léčba na dálku

Podobné řešení je možné aplikovat dokonce i na monitorování stavu duševně nemocných. Pomocí textové zprávy automatický systém každý týden upomene nemocného a jeho rodinného příslušníka, aby vyplnil krátký dotazník varovných příznaků. Ten výsledek odešle opět v podobě zprávy SMS do systému, který jej zhodnotí a pokud zjistí hrozící návrat nemoci, informuje lékaře.

Systém s názvem ITAREPS vznikl v Psychiatrickém centu Praha a v současnosti jej využívají ústavy ve Velké Británii či Japonsku a v dalších zemích „Pomocí tohoto programu jsme schopni snížit počet hospitalizací až o 70 procent. Kromě toho, že zabráníme strádání pacientů, uspoříme zdravotnímu systému značné finanční prostředky,“ říká autor systému Filip Španiel.

Nové možnosti

Očekává, stejně jako dodavatelé jiných informačních systémů, že tato moderní technologie se prosadí také v českém zdravotnictví. Moderní technologie otevírají možnost i v oblasti sdílení informací o pacientech. Dostupnost veškerých dat o nich kdekoliv na světě může často zachránit život a navíc šetří čas i náklady při ověřování dat či opakovaném vyšetřování.

V Česku se o podobnou věc snaží společnost IZIP se známou“Zdravotní knížkou na internetu“, která obsahuje všechny informace o zdravotním stavu registrovaného pacienta.

Číst v knížce však mohou pouze ti lékaři, kterým to pacient umožní. Zapisovat do ní jsou oprávněni jen zdravotníci registrovaní v systému. Ten funguje od roku 2002 a má v současnosti již více než milion uživatelů.

Léky pod kontrolou

Zdravotní knížky IZIP používá nyní asi deset tisíc zdravotnických zařízení a jejich počet dále roste. „Od konce roku 2008 jsou díky spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dostupné informace o úplné historii vydaných léků na předpis,“ říká ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek.

Lékař tak dostává vůbec poprvé úplnou a navíc ověřenou informaci, která pomůže přijmout správné rozhodnutí o další léčbě.

Dálkové sledování zdravotního stavu pacientů má velký potenciál bezpochyby i v České republice.
Domácí péči o tyto pacienty zajišťují v současnosti asi tři tisíce lidí, kteří mají na starosti na 137 tisíc ošetřovaných osob. Až 78 procent z nich je starších 65 let.

Ročně proběhne u těchto pacientů 5,5 milionu návštěv a 10,8 milionu zdravotnických výkonů. Téměř 90 procent nákladů vynaložených na tento účel je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?