Proto jsme rádi přijali pozvání zdravotnické sekce britského odborového svazu veřejných služeb UNISON k návštěvě. Po předchozí dohodě jsme navštívili řadu pracovišť od klasické nemocnice po různé typy zdravotně-sociálních i sociálních zařízení. Výše uvedený trend zbavování se zdravotnických pracovníků v zařízeních sociálních služeb v našem systému totiž zapustil kořeny v době realizace tzv. česko-britského projektu, jehož výstupem jsou i ministerské standardy služeb. Na vlastní oči jsme se ale přesvědčili, že pracovníci MPSV i další aktéři tohoto projektu záměrně či nevědomě nepochopili nové, moderní trendy ve Velké Británii.
Výhoda systému zdravotnictví a sociálních služeb ve Velké Británii spočívá v tom, že organizace těchto služeb není oddělena. Řídí je Národní zdravotní služba (NHS) a na regionální úrovni je zabezpečují trusty, které reagují na potřeby regionů a velmi efektivně organizují služby tak, že preferují služby a péči ve vlastním prostředí klientů.
K tomu ovšem vytvářejí škálu forem pomoci a podpory. Pokud musí být pacient hospitalizován, již v době hospitalizace nastupuje řada odborníků a aktivit k co nejlepšímu opětovnému začlenění klienta do přirozeného prostředí. Také v Británii jsou však klienti, kteří pro své zdravotní postižení v přirozeném domácím prostředí nemohou žít. Těm je pak věnována péče v rezidenčních zařízeních, kde jsou pro to vytvářeny a neustále zlepšovány podmínky.
Samozřejmostí je, že se v celém systému zdravotnických i sociálních služeb uplatňují týmy odborníků, převážně však zdravotní sestry a ošetřovatelky, a to jak v terénních, tak v rezidenčních službách. Další samozřejmostí je jejich vzdělávání zejména v oborech, ve kterých působí. Samozřejmostí je i to, že organizátoři věnují pozornost nejen bezpečnosti klientů, ale i personálu. Tam, kde pracují s klienty „s poruchou učení“ (v Británii nově užívaný název pro osoby s mentálním postižením) nebo s problémovými klienty, patří automaticky do přípravy kurzy psychologie a kurzy sebeobrany. Samozřejmostí jsou další bezpečnostní opatření podle povahy pracoviště a daleko větší počet ošetřujícího personálu, než je u nás zvykem. Při návštěvě nemocnice nás překvapila daleko větší a odpovědnější role sester, což je výsledek dlouhodobého trendu ve Velké Británii. Jde ruku v ruce s vyššími požadavky na vzdělávání. Ředitelství pro ošetřovatelství a řízení v NHS vytyčilo 10 klíčových a další nové role pro sestry s důrazem na sledování kvality péče a kvalitu řízení péče. Tyto trendy musejí vbrzku proniknout i k nám, zejména ve vazbě na zákon o způsobilosti k výkonu nelékařských povolání. Nemůžeme ovšem tvrdit, že naše poznatky jsou platné pro všechna zařízení v Británii, viděli jsme jich pouze několik. Ale co jsme viděli, svědčí o tom, že NHS se postavila čelem k problémům, které se jistě vyskytovaly ve velkém měřítku i v jejich systému. Humanizace se tam projevuje v praktických činech a ne převážně v „papírování“, což je ve velké míře výsledný efekt uplatňování našich standardů v ústavech sociální péče. Získané poznatky z této cesty nás utvrdily v tom, že náš tlak na změny v připravovaném a dnes již vládou schváleném zákonu o sociálních službách byl správný, z velké části i úspěšný.
O autorovi: Jana Dvořáková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (dvorakova.jana@cmkos.cz)