Všeobecně je známo, že sklenka vína denně snižuje kardiovaskulární riziko. Nyní vychází studie, podle jejíchž výsledků na typu a množství alkoholu nezáleží, hlavně se musí pít pravidelně po vícero let, aby se snížení rizika mělo čas projevit. Američtí epidemiologové sledovali v letech 1986–1998 38 077 zdravotníků mužského pohlaví, kteří na počátku studie neměli známky kardiovaskulárního nebo maligního onemocnění. Bylo zaznamenáváno, kolik a jakého alkoholu denně muži vypili. Během trvání studie došlo k 1418 případům infarktu myokardu. V porovnání s muži, kteří pili alkohol méně než jednou týdně, měli ti, kteří si jej dopřávali 3 až 4krát týdně, riziko infarktu o 32 % nižší. Pokud popíjeli 5 až 7krát týdně, měli riziko dokonce o 37 % nižší. Pití alkoholu s jídlem, typ alkoholu a množství tyto výsledky nijak významně neovlivňovaly. Studie ovšem nezmiňuje, kolik z těch pravidelných pijáků bez srdečního infarktu si vypěstovalo jaterní cirhózu či jiné následky pravidelného abúzu.
New Engl J Med, 2003, 348, p. 109–118
O kolik let
zkracuje nadváha
život
Pokud je vám 40 let, máte nadváhu a jste žena nekuřačka, máte očekávanou délku života kratší o 3,3 roku, než srovnatelná žena s ideální hmotností. Pokud je váš body mass index (BMI) již za hranicí obezity, budete mít statisticky kratší život o 7,1 roku. Pokud jste čtyřicetiletý muž s nadváhou, platí pro vás statistické zkrácení života o 3,1 roku, pokud jste obézní, je to let 5,8. Špatných zpráv není ještě dost: jestliže jste obézní kuřačka, tak ztrácíte oproti štíhlým nekuřačkám 13,3 roku života; pro muže je to pak 13,7 roku života. K těmto závěrům dospěla studie, jež využila dat o více než 3000 lidech ve věku 30–49 let, kteří se zúčastnili Framinghamské srdeční studie.
Annals of Internal Medicine, 2003, 138, p. 24–32
Nová léčba
roztroušené
sklerózy
přináší úspěchy
Natalizumab je antagonistou a4-integrinu, který je exprimován na povrchu aktivovaných lymfocytů a monocytů. Tyto buňky stojí u zrodu autoimunitních pochodů vedoucích ke vzniku zánětlivých mozkových lézí typických pro roztroušenou sklerózu (RS). Adhezívní molekula a4-integrin umožňuje přilnutí lymfocytů a monocytů k vaskulárnímu endotelu a jejich prostup do parenchymu. Již ve zvířecích modelech a prvních studiích na lidských dobrovolnících se ukázalo, že blokáda a4-integrinu zpomaluje progresi RS. Nyní přicházejí britští a američtí odborníci s dvojitě slepou randomizovanou studií, která jasně prokazuje účinnost léčby natalizumabem. Studie se zúčastnilo 213 nemocných s relabující RS, kteří byli rozděleni na 3 skupiny: léčené 3 mg/kg natalizumabu podávaného intravenózně ve 28denních intervalech po dobu 6 měsíců, léčené obdobně s dávkou 6 mg/kg a na skupinu s placebem. Po půl roce léčby se ukázalo, že zatímco u nemocných s placebem přibylo průměrně 9,6 léze RS v centrálním nervovém systému (určeno pomocí nukleární magnetické rezonance) a jejich klinický stav se spíše zhoršil, ve skupině léčených natazilumabem v dávce 3 mg/kg, resp. 6 mg/kg, přibylo lézí RS pouze 0,7 na jednoho nemocného; resp. 1,1. Všichni léčení natalizumabem uvedli lepší kvalitu života než na začátku studie, zvláště pak léčení dávkou 3 mg/kg.
New Engl J Med, 2003, 348, p.15–23
===== Natalizumab =====
===== účinný i v léčbě =====
===== Crohnovy nemoci =====
Ve stejném čísle New England Journal of Medicine, ve kterém vyšla studie o účinnosti natalizumabu v léčbě roztroušené sklerózy, vychází podobná studie u nemocných s Crohnovou chorobou, kterou vedli lékaři a vědci z Velké Británie, Izraele, Dánska, Belgie a České republiky. Zúčastnilo se jí 248 nemocných se středně těžkou až těžkou chorobou. Byli rozděleni na skupiny léčené různými dávkami natalizumabu buď v jedné, či ve dvou infúzích po dobu 2 měsíců a na kontrolní placebovou skupinu. Po této době bylo zaznamenáno zlepšení kvality života u všech nemocných léčených jednou či dvěma infúzemi natalizumabu; pokles C–reaktivního proteinu nastal jen u těch, kteří obdrželi infúze natalizumabu dvě. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u osob po léčbě dvěma infúzemi natalizumabu v dávce 3 mg/kg: remise onemocnění nastala u 44 % osob a odpovědi na léčbu dosáhlo 71 % osob (určeno podle indexu aktivity Crohnovy nemoci). Léčba byla dobře snášena. Natalizumab se tak stal atraktivní léčbou nejen roztroušené sklerózy, ale i Crohnovy choroby.
New Engl J Med, 2003, 348, p. 24–32
Klozapin
proti sebevraždám
Podle výsledků mezinárodní studie pro prevenci sebevražd je klozapin lepší v prevenci sebevražd u nemocných se schizofrenií než olanzapin (snížení rizika o 24 % v porovnání s olanzapinem). Nemocní léčení klozapinem se pokusili o sebevraždu v 34 případech oproti 55 případům (p = 0,03) mezi léčenými olanzapinem, méně často museli být hospitalizováni (82 vs 107, p = 0 ,05); a méně často byla u nich nutná záchranná intervence (118 vs 155, p = 0,01).
Archives of General Psychiatry, 2003,
60, p. 82–91
Počet nefronů
a primární
hypertenze
Analýzou ledvin pomocí třídimenzionální stereotaktické metody zjistili patologové z Heidelbergu, že lidé s primární hypertenzí mají o polovinu méně nefronů než lidé s normálním krevním tlakem. Zkoumali ledviny osob ve středním věku. Deset osob mělo primární hypertenzi nebo koncentrickou hypertrofii levé srdeční komory, případně obojí. Deset kontrolních osob bylo vybráno tak, aby se shodovaly ve věku, pohlaví, výšce a hmotnosti. Všichni jedinci byli oběťmi dopravních nehod. Po analýze ledvin vyšlo najevo, že osoby s hypertenzí měly průměrně 702 379 nefronů v jedné ledvině, zatímco osoby kontrolní měly nefronů 1 429 200. Zároveň byly nefrony hypertonních osob dvakrát větší než osob kontrolních (6,5×10-3 vs 2,8×10-3 mm3), přitom bylo v hypertonních ledvinách přítomno jen velmi málo zbytků zanikajících glomerulů. Zdá se tak, že jednou z příčin primární hypertenze by mohl být malý počet nefronů v ledvinách.
New Engl J Med, 2003, 348, p. 101–108
Primární
angioplastika,
nebo trombolýza?
Američtí internisté analyzovali 23 studií porovnávajících trombolýzu a primární koronární angioplastiku (PTCA) u nemocných s akutním infarktem myokardu s elevací ST- -úseku. Celkem 7739 nemocných bylo náhodně rozděleno na skupinu léčenou PTCA (v 8 studiích byl aplikován stent) a skupinu léčenou trombolýzou (v 15 studiích byl používán enzym specifický pro fibrin a v 8 studiích streptokináza). Z analýzy všech výsledků vyšlo najevo, že PTCA je lepší léčbou akutního infarktu myokardu než trombolýza. Docílila nižší krátkodobou mortalitu (7 % vs 9 %), nižší incidenci recidivy nefatálního infarktu (3 % vs 8 %), iktu (1 % vs 2 %) a nižší kombinovanou incidenci všech sledovaných událostí (8 % vs 14 %). I v dlouhodobém sledování si PTCA uchovala lepší výsledky než trombolýza, a to nezávisle na použitém enzymu.
The Lancet, 2002, 361, p. 13–20
===== Pozor =====
===== na výživová aditiva =====
Americká observační studie se zabývá nežádoucími účinky výživových aditiv, která se v současné době stala velmi populárními. V roce 1998 zaznamenalo 11 toxikologických center v USA 2332 telefonických rozhovorů s osobami, které požívaly výživová aditiva a alternativní přípravky. Vitamíny byly ze studie vyřazeny. 784 z těchto osob zaznamenalo příznaky, které považovalo za nežádoucí. Nezávislí odborníci z nich vybrali ty případy, které alespoň s 50 % pravděpodobností souvisely s požitím aditiva. Tyto případy byly dále analyzovány, byl hledán původ a složení přípravku. Třetina nežádoucích účinků byla závažných, jako například srdeční infarkt a arytmie, anafylaxe, kóma, jaterní selhání, krvácení, křeče a dokonce 4 případy úmrtí. Nežádoucí účinky nastávaly hlavně při delším požívání aditiv a u starších osob. Nejčastěji je vyvolávaly rostlinné přípravky jako guarana, ma huang, ženšen a třezalka; dále pak nerostlinné látky chrom, melatonin, gamahydroxybutyrát a zinek. Jelikož žádné z těchto látek nejsou registrovány, chybí spolehlivé informace o jejich přesném složení a účincích. Informace o přípravcích jsou tak dostupné jen od jejich distributorů. Autoři studie poukazují na nebezpečí pramenící z požívání řádně neprozkoumaných látek.
Lancet, 2003, 361,101–106
Stále méně
nových léků
Americký úřad Food and Drug Administration, který má hlavní slovo v registraci nových léčiv ve světě, zaznamenává alarmující pokles nově registrovaných léčiv. Zatímco již v minulých letech klesl jejich počet na 31 za rok, v roce 2002 to bylo pouze 15 léčiv. Tento trend je vysvětlován politikou velkých farmaceutických firem, které peníze přesouvají ze základního výzkumu do agresívního marketingu stávajících produktů.
Nature Rewiews Drug Discovery, 2003, 2:3
===== Vzorec genové =====
===== exprese v prognóze =====
===== karcinomu prsu =====
Podle statistik vznikne karcinom prsu u každé deváté ženy v západních zemích. Prognóza onemocnění se běžně určuje podle klinických a histologických kritérií. Onkologové z Amsterdamu však vyvinuli metodu, která prognózu dokáže předpovědět mnohem přesněji. Jedná se o porovnání vzorce genové exprese u dané ženy se 70 předem stanovenými vzorci předurčujícími různou prognózu. K tomu je používána vysoce efektivní a velmi drahá technologie „microarray“. Autoři zařadili do studie 295 žen mladších 53 let s karcinomem prsu ve stadiu I či II, u kterých určili prognózu pomocí vzorců genové exprese jako dobrou (115 žen) či špatnou (180 žen). U žen s dobrou prognózou bylo 10leté přežití 94,5 %, zatímco u žen se špatnou prognózou to bylo pouze 54,6 %. Po deseti letech měly ženy s dobrou prognózou 85,2 % pravděpodobnost, že u nich nevzniknou vzdálené metastázy; u žen se špatnou prognózou to bylo jen 50,6 %. Ženy se špatnou prognózou měly zároveň 5x vyšší riziko, že u nich během života vzdálené metastázy vzniknou. Pokud se stane tato metoda běžně dostupnou, může významně pomoci v terapii karcinomu prsu.
New Engl J Med, 2002, 347, p. 1999–2009
===== Screening =====
===== aneuryzmat =====
===== břišní aorty =====
===== snižuje mortalitu =====
Podle anglických odborníků je vhodné sonograficky aktivně hledat aneuryzmata abdominální aorty. Do jejich studie bylo zařazeno 67 800 mužů ve věku 65–74 let, z nichž po-lovina obdržela poštou pozvánku ke kontrolnímu ultrasonografickému vyšetření. Z pozvaných mužů se k vyšetření dostavilo 80 %, u nichž bylo zjištěno 1333 aneuryzmat. Aneuryzmata větší než 3 cm v průměru byla dále pravidelně sledována, pokud dosáhla 5,5 cm či se jejich průměr zvětšil za rok o více než 1 cm, byli muži elektivně operováni. Ve skupině mužů pozvaných k vyšetření došlo během doby studie (4 roky) k 65 úmrtím souvisejícím s aneuryzmatem břišní aorty; ve skupině nepozvaných mužů to bylo 113 úmrtí. Ultrazvukovým vyšetřením tak bylo sníženo riziko úmrtí na aneuryzma o 53 %. Šestidenní pooperační mortalita po elektivní operaci aneuryzmatu byla 6 % (24 z 414) a po urgentních operacích byla 37 % (30 z 81). Data, která studie přináší, dokazují užitečnost ultrazvukového screeningu aneuryzmat břišní aorty.
Lancet, 2002, 360, p.1531–1539
Výběr a překlad MUDr. Eliška Horáková