Výfukové plyny
zkracují život
Holandští epidemiologové se zaměřili na to, jak ovlivňuje bydlení blízko velké silnice délku života. Do své kohortové studie zahrnuli 5000 lidí ve věku 55–59 let, které sledovali v letech 1986–1994. Expozice výfukovým plynům byla měřena podle koncentrace černého prachu a NO2 v ovzduší ulic, kde účastníci studie bydleli. Během doby sledování zemřelo 489 osob. Kardiopulmonální mortalita byla téměř dvakrát zvýšena při bydlení blízko velké silnice (relativní riziko RR = 1,95), přičemž byla celková mortalita také zvýšena (RR = 1,41). Mortalita na jinou příčinu než kardiopulmonální či na karcinom plic nezávisela na znečištění vzduchu výfukovými plyny. Ze závěrů studie plyne, že bydlet blízko velké silnice nám zkracuje život. Lancet, 2002, 360, p. 1203–1209
===== Aspirin a mortalita =====
===== po bypassu =====
Časná terapie aspirinem po koronární bypassové operaci je bezpečný způsob, jak snížit riziko smrti a pooperačních ischemických komplikací. Rozsáhlé studie se zúčastnilo 5065 nemocných ze 17 zemí, kteří podstoupili koronární bypassovou operaci. Z nich přežilo prvních pooperačních 48 hodin 5022. Během hospitalizace zemřelo 164 nemocných (3,2 %) a 812 dalších mělo různé ischemické komplikace. Z nemocných, kteří obdrželi aspirin během prvních dvou dnů po operaci, zemřelo 1,3 % (40/2999). Naproti tomu ti nemocní, kteří aspirin neobdrželi, měli pooperační mortalitu 4 % (81/2023). Terapie aspirinem výrazně snížila incidenci pooperačního infarktu myokardu, iktu a renálního selhání, a to vše bez nežádoucích účinků.New Engl J Med, 2002, p.1309–1317
Altepláza s heparinem
v léčbě akutní
plicní embolie
Podle nové německé studie je výhodnější přidat alteplázu k heparinu v léčbě akutní submasívní plicní embolie, než aplikovat samotný heparin. Studie se zúčastnilo 256 nemocných s akutní plicní embolizací, s plicní hypertenzí či selháváním pravé srdeční komory, kteří nebyli v šoku a neměli arteriální hypotenzi. Polovina z nich byla léčena heparinem s placebem a polovina heparinem se 100 mg alteplázy po dobu dvou hodin. Během doby hospitalizace došlo k úmrtí či k výraznému zhoršení stavu nemocných třikrát častěji ve skupině léčených heparinem s placebem (p = 0,006). Dále byla ve skupině léčených heparinem s alteplázou signifikantně vyšší pravděpodobnost přežití 30 dnů bez náhlé příhody (p = 0,005). V této skupině nedošlo k žádným fatálním krvácením ani ke krvácení do mozku. Stane se tedy altepláza s heparinem standardní terapií akutní plicní embolie?
New Engl J Med, 2002, 347, p. 1143–1150
===== Rodinná anamnéza a riziko sebevraždy =====
Odborníci z dánského Aarhusu dokázali, že sebevražda nebo psychiatrické onemocnění s hospitalizací v rodinné anamnéze zvyšuje pravděpodobnost sebevraždy nezávisle na dalších faktorech. Studie typu nested case-control zahrnula 4262 lidí, kteří spáchali sebevraždu ve věku 9–45 let v období let 1981–1997. K nim bylo nalezeno 80 238 kontrolních osob. Každý případ sebevraždy byl podrobně prostudován, co se týče sebevražd a psychiatrických onemocnění rodičů či sourozenců, socioekonomických a demografických dat a psychiatrické osobní anamnézy. Rodinná anamnéza sebevraždy zvýšila riziko sebevraždy 2,58krát, a to nezávisle na přítomnosti psychiatrického onemocnění u sledované osoby; a rodinná anamnéza psychiatrického onemocnění zvýšila toto riziko 1,31krát, ale pouze u osob bez psychiatrické anamnézy. Autoři studie navrhují, aby rodinná anamnéza sebevraždy byla zařazena mezi faktory používané k určení rizika sebevraždy.Lancet 2002, 360, p.1126–1130
Jak dlouho žijí
nemocní s rakovinou?
Hermann Brenner z Heidel-bergu provedl periodickou analýzu délky přežití nemocných s maligním bujením, kteří byli evidováni v letech 1973–1998 v americké databázi SEER (Surveillance, Epi-demiology, and End Results) spadající pod National Cancer Institute Spojených států. Periodickou analýzu přežití porovnal s dosud užívanými analýzami založenými na ko-hortách. Podle periodické analýzy dat byl odhad doby přežití 5, 10, 15 a 20 let všech nemocných s malignitou 63 %, 57 %, 53 % a 51 %, což bylo až o 11 % více než odpovídající výsledky kohortových analýz přežití. Periodická analýza dále odhadla přežití 20 let u nemocných s karcinomem štítné žlázy a testes na téměř 90 %; pro karcinom prostaty, endometria a melanom 80 %; a téměř 70 % pro karcinom močového měchýře a Hodgkinův lymfom. Pro karcinom prsu bylo 20leté přežití 65 %, pro karcinom cervixu 60 %, a pro kolorektální, ovariální a renální karcinom 50 %. Brenner poukazuje na dobré výsledky současné medicíny v boji s rakovinou a varuje před příliš pesimistickými názory na prognózu maligních onemocnění, které mohou vyvolat zbytečnou depresi u nemocných.Lancet, 2002, 360, p. 1131–1135
===== Kouření =====
===== a karcinom prsu =====
Nová kanadská studie dokazuje, že kouření v časném mládí zvyšuje riziko karcinomu prsu, a to velmi výrazně, pokud žena zůstane nulliparou. Začne-li však žena kouřit až poté, co porodila první dítě, riziko karcinomu prsu se spíše sníží. V této studii byly ženám s karcinomem prsu a vhodným kontrolám zaslány dotazníky, které podrobně hodnotily faktory ovlivňující vznik karcinomu prsu. Premenopauzálních žen s karcinomem prsu odpovědělo 318 a 340 kontrolních žen. Relativní riziko karcinomu prsu bylo 1,69 pro ženy, které byly alespoň jednou těhotné a které začaly kouřit během pěti let po menarché; riziko však bylo 7,48 pro nullipary kouřící více než 20 cigaret denně, které dosáhly kumulativního kouření více než 20 pack-years (počet balíčků cigaret denně x počet let kouření). Na dotazník odpovědělo 700 postmenopauzálních žen s karcinomem prsu a 685 kontrol. U nich se ukázalo, že ty, které začaly kouřit až po prvním dítěti, měly snížené riziko karcinomu prsu na 0,49. Zdá se tedy, že kouření cigaret má různé účinky na prsní tkáň v závislosti na hormonálním stavu ženy. Autoři studie zdůrazňují nutnost prevence kouření zvláště u mladých žen.
Lancet, 2002, 360, p. 1044–1049
Sildenafil
v léčbě plicní fibrózy
a hypertenze
Sildenafil (komerčně známý jako Viagra) způsobuje u nemocných s plicní fibrózou a sekundární plicní hypertenzí preferenční plicní vazodilataci a zlepšuje výměnu plynů v plicích. K tomuto závěru dospěla německá studie, které se zúčastnilo 16 nemocných. Nemocní nejdříve inhalovali oxid dusný a poté polovina z nich dostala epoprostenol (= prostacyklin) a polovina sildenafil. Všechny tři látky způsobily snížení plicní rezistence, ale poměr mezi plicní a systémovou rezistencí se snížil pouze po podání NO a sildenafilu. Epoprostenol zvýšil venózní zkrat a snížil arteriální oxygenaci, zatímco sildenafil arteriální oxygenaci zvýšil. Lancet, 2002, 360, p. 895–900
===== Stent or Surgery? =====
Koncem září byly zveřejněny výsledky studie SoS (Stent or Surgery), jež porovnávají invazívní koronarografii s implantací stentů a koronární bypassovou operací (CABG). Studie se zúčastnilo 53 pracovišť z Evropy a Ka-nady. Nemocní se symptomatickým onemocněním několika koronárních arterií byli rozděleni na ty, kteří byli léčeni koronarografií s implantací stentů (488), a na ty, kteří byli operováni (500). Během 2 let sledování potřebovalo další revaskularizační zákrok 21 % nemocných se stentem a 6 % nemocných po CABG. Ve skupině nemocných po CABG došlo k méně úmrtím (8 osob, 2 %) než ve skupině s implantovaným stentem (22 osob, 5 %). Z výsledků studie plyne, že implantace koronárních stentů snížila nutnost revaskularizace v porovnání s balónkovou angioplastikou, ale stále zůstává pozadu za CABG. Autoři dodávají, že nižší mortalitu po CABG v porovnání s koronarografií je nutno dále analyzovat.
Lancet, 2002, 360, p.965–970
Radikální vs.
neradikální
mastektomie
po 20 letech
Odborníci z milánského senologického institutu provedli studii, ve které po dobu 20 let sledovali 701 ženu po operaci prsu pro časný karcinom prsu (< 2 cm). Mezi lety 1973 a 1980 podstoupilo 349 žen s časným karcinomem prsu radikální mastektomii a 352 žen kvadrantektomii s následnou radioterapií. Ženy z obou skupin, u kterých byly po roce 1976 nalezeny metastázy v axilárních lymfatických uzlinách, byly léčeny adjuvantní chemoterapií cyklofosfamidem, metotrexátem a fluorouracilem. Po 20 letech byly zhodnoceny výsledky. U žen po kvadrantektomii sice častěji došlo k lokální recidivě karcinomu (30 žen) než u žen po radikální mastektomii (8 žen), ale v obou skupinách došlo ke stejnému počtu metastáz do kontralaterálního prsu, distálních metastáz a sekundárních tumorů. Mortalita ze všech příčin po 20 letech byla ve skupině po kvadrantektomii 41,7 % a ve skupině po radikální mastektomii 41,2 %. Mortalita na karcinom prsu byla 26,1 %, resp. 24,3 %. Z těchto výsledků plyne, že chirurgický zákrok zachovávající prs je ve výsledcích srovnatelný s radikální mastektomií a je léčbou volby pro ženy s časným karcinomem prsu.
Ve stejném čísle časopisu vychází podobná studie z Pittsburghu, která se zabývá výsledky radikální mastektomie vs. kvadrantektomie s radioterapií po 20 letech u invazívního karcinomu prsu. Dochází k závěru, že i pro invazívní karcinom prsu je kvadrantektomie s radioterapií vhodným způsobem léčby, ale pouze pokud jsou okraje resekované tkáně prosty karcinomu a pokud je výsledek operace kosmeticky přijatelný.
New Engl J Med, 2002, 347, p. 1227–1232
===== Kyselina listová =====
===== a potraty =====
Nízká hladina kyseliny listové (folátu) zvyšuje riziko časného spontánního abortu. K tomuto závěru dospěla studie ze švédské Uppsaly typu case-control, která zahrnula 468 žen (cases) a 921 kontrolní ženu, které byly v 6. až 12. gestačním týdnu. Ženy, které měly sníženou hladinu folátu v plazmě (< 4,9 nmol/l), měly 1,47krát vyšší riziko spontánního abortu než ženy s normální hladinou folátu (5,0–8,9 nmol/l). Riziko abortu však bylo výrazně zvýšeno, jen pokud měl plod abnormální karyotyp (1,95krát); pokud byl karyotyp plodu normální, bylo riziko abortu zvýšeno jen 1,11krát. Ženy s vysokou hladinou folátu v plazmě neměly zvýšené riziko spontánního potratu.JAMA, 2002, 288, p. 1867–1873
Incidence
vaskulitid u dětí
Studie z Velké Británie, která byla provedena ve spolupráci s Prahou, zjistila, že incidence vaskulitid u dětí je vyšší, než se dosud předpokládalo. Studie zahrnula 1,1 miliónu dětí mladších 17 let z části Británie West Midlands, jejíž populace je etnicky různorodá. V této populaci dětí bylo zjištěno 586 nových případů vaskulitid a kolagenóz. Roční incidence Henochovy- -Schönleinovy purpury byla 20,4/100 000 a byla nejvyšší u dětí ve věku 4–6 let (70,3/100 000). Roční incidence Kawasakiho choroby byla 5,5/100 000 u dětí mladších 5 let a byla nejvyšší u dětí in-dického původu (14,6/100 000). Černé děti a děti indického původu měly nejvyšší incidenci systémového lupus erythematosus, juvenilní dermatomyozitidy a dalších systémových vaskulitid.Lancet, 2002, 360, p. 1197–1202
===== Jaký typ pohybu =====
===== snižuje koronární =====
===== riziko nejvíce? =====
Velké americké studie se zúčastnilo 44 452 mužů, kteří byli sledováni po dobu dvou let a u kterých byla zaznamenávána fyzická aktivita ve volném čase. Celková fyzická aktivita, běhání, posilování a chůze výrazně snižovaly riziko koronární příhody. Muži, kteří chodili běhat více než hodinu týdně, měli riziko o 42 % nižší než ti, kteří běhat nechodili. Pro posilování po dobu více než 30 minut týdně bylo riziko sníženo o 23 % a pro veslování více než hodinu týdně bylo snížení rizika o 18 %. Rychlá chůze po dobu 30 a více minut denně snížila koronární riziko o 18 %, a to vždy v porovnání s těmi, kteří daný typ cvičení nedělali. U všech typů fyzické aktivity se ukázalo, že nezáleželo tolik na délce cvičení, jako hlavně na intenzitě cvičení, která byla hlavním nezávislým faktorem ovlivňujícím koronární riziko.
JAMA, 2002, 288, p.1994–2000
MUDr. Eliška Horáková