Multivitamíny
nechrání
před nachlazením
V USA byla provedena první studie, která se zabývala efektem podávání multivitamínů a minerálů starším lidem v prevenci akutních zánětů dýchacích cest. Studie sledovala 652 lidí starších 60 let, s dobrým stavem výživy a žijících doma. Po dobu dvou let třetina z nich brala multivitamíny a minerály ve fyziologických dávkách, třetina 200 mg vitamínu E a třetina placebo. Po skončení studie se ukázalo, že podávání multivitamínů nemělo žádný příznivý vliv na frekvenci a průběh akutních onemocnění dýchacích cest. Vitamín E měl dokonce efekt nepříznivý: například průměrná délka onemocnění stoupla na 19 dní oproti 14 dnům u placeba (p = 0,02) a horečka byla přítomna u 36,7 % ve skupině s vitamínem E vs. 25,2 % v placebové skupině (p = 0,009). U akutních respiračních onemocnění starších osob se tedy zdá požívání multivitamínových přípravků zbytečné až nepříznivé.
JAMA, 2002, 288, p. 715–721
===== Jak léčit časný =====
===== karcinom prostaty? =====
Radikální prostatektomie je prováděna jako standardní terapie časného karcinomu prostaty. Tým švédských, norských a finských specialistů se zaměřil na otázku, zda je radikální prostatektomie vskutku výhodnější terapie než přístup opatrného vyčkávání. Studie se zúčastnilo 695 mužů s nově diagnostikovaným karcinomem prostaty v klinickém stadiu T1b, T1c a T2, u kterých byl náhodně zvolen jeden z obou přístupů k léčbě. Muži byli sledováni po střední dobu 6,2 let. Během této doby zemřelo 62 mužů ze skupiny opatrného vyčkávání a 53 mužů ze skupiny operovaných (p = 0,31). Přitom na karcinom prostaty zemřelo 8,9 % mužů neoperovaných a 4,6 % mužů operovaných (relativní riziko 0,5; p = 0,02), kteří měli také nižší riziko vzdálených metastáz (relativní riziko 0,63). Na jinou příčinu zemřelo 8,9 % mužů z první skupiny a 10,6 % mužů z druhé skupiny. Autoři uzavírají, že radikální prostatektomie výz-namně snižuje mortalitu na karcinom prostaty, ale mezi ní a opatrným vyčkáváním není významný rozdíl v délce celkového přežití.
New Engl J Med, 2002, 347, p. 781–789
===== Pohybem proti =====
===== kardiovaskulárním =====
===== příhodám =====
Co je účinnější v prevenci kardiovaskulárních příhod: chůze, nebo aktivní cvičení? Velké americké studie se zúčastnilo 73 743 postmenopauzálních žen ve věku 50–79 let, které na začátku studie netrpěly kardiovaskulárním ani zhoubným onemocněním. Fy-zická aktivita žen byla monitorována pomocí detailního do-tazníku. Během studie bylo diagnostikováno 345 nových případů koronárního onemocnění a 1551 kardiovaskulární příhoda. Vyšlo najevo, že čím více byly ženy fyzicky aktivní (měřeno v metabolických ekvivalentech), tím menší riziko kardiovaskulární příhody měly. Ženy s nejvyšší fyzickou aktivitou měly poloviční riziko kardiovaskulární příhody (p
Sacharidy
v patogenezi
karcinomu
pankreatu
Podle nové studie z Bostonu zvyšuje vysokosacharidová dieta riziko vzniku karcinomu pankreatu nezávisle na kouření, které je již známým rizikovým faktorem. Během 18 let trvání studie byl diagnostikován duktální adenokarcinom pankreatu u 180 z celkového počtu 88 802 sledovaných amerických žen, na začátku studie 30–35letých. Pomocí detailního dotazníku byla u nich průběžně stanovována glykemická zátěž, počítaná jako množství sacharidů v potravě vynásobené glykemickým indexem (udává nárůst glykémie po příjmu dané potravy v porovnáním s referenční potravou). Po zohlednění ostatních rizikových faktorů z výsledků studie vyplynulo, že největší riziko vzniku karcinomu pankreatu měly ženy s vysokou glykemickou zátěží, vysokým příjmem fruktózy, sedavým stylem života a s nadváhou (relativní riziko 2,67; interval spolehlivosti 1,02–6,99). Autoři studie se domnívají, že zde hraje roli zhoršená glukózová tolerance a že inzulín může účinkovat jako růstový hormon pro karcinom pankreatu.
Journal of the National Cancer Institute, 2002, 94, p.1293–1300
===== Nová léčba primární =====
===== plicní hypertenze =====
Kontinuální infúze prostacyklinu signifikantně prodlužuje život nemocným s primární plicní hypertenzí (PPH). PPH je neléčitelná choroba, postihující převážně mladé ženy, u kterých činí očekávané přežití 3 let pouze 35,4 %. Nová studie z Chicaga však docílila pomocí kontinuální infúze epoprostenolu (= prostacyklinu) tříleté přežití 62,8 % u 162 nemocných s PPH, jejichž převážnou část tvořily ženy v průměrném věku 42 let. Tříleté přežití tak vzrostlo o 80 %. Zároveň se u nemocných dvojnásobně zvýšila tolerance fyzické aktivity a zlepšila kvalita života. Hlavní efekt se dostavil v prvním roce léčby. Odborníci se domnívají, že tento fakt může pomoci při rozhodování o urgenci transplantace plic. U těch nemocných, kteří v prvním roce léčby epoprostenolem nezareagují podle očekávání, by měla být provedena transplantace plic přednostně.
Circulation, 2002, 106, p.1477–1482
Malé dávky
kortikoidů v léčbě
sepse
Týdenní léčba malými dávkami kortikoidů výrazně snižuje riziko úmrtí nemocných v septickém šoku s relativní adrenální insuficiencí. K tomuto závěru dospěla francouzská studie provedená na 17 jednotkách intenzívní péče. U 300 dospělých nemocných v septickém šoku byl proveden krátký kortikotropinový test. Nemocní byli kromě standardní terapie týden léčeni hydrokortizonem (50 mg i. v. bolus po 6 hodinách), fludrokortizonem (50 mg p. o. 1x denně) nebo dostávali placebo. Z 229 nemocných nereagujících na kortikotropinový test zemřelo na septický šok 73 (63 %) osob ve skupině s placebem a 60 (53 %) osob ve skupině s kortikosteroidy (relativní riziko 0,67; p = 0,02). V této skupině bylo také zastaveno podávání vazopresorů do 28 dnů u významně vyššího počtu osob než ve skupině s placebem (p = 0,001). Nežádoucí účinky kortikosteroidů byly srovnatelné s placebem.
JAMA, 2002, 288, p.862–871
===== Antitoxinová =====
===== vakcína proti =====
===== malárii =====
Vědci z Massachusetts Ins-titute of Technology v Bostonu vyvinuli vakcínu, která vyvolává imunitu proti toxinu produkovanému plasmodiem, původcem malárie. Tento toxin je glykosylphosphatidylinositol (GPI), který je odlišný od všech GPI eukaryotního organismu. Provedli studii na myších, které nejdříve imunizovali proti parazitárnímu GPI, a poté infikovali Plasmodium berghei. Myši byly schopné neutralizovat prozánětlivou aktivitu plasmodií a nevyvinuly se u nich závažné příznaky infekce. Myší protilátky proti GPI byly také účinné proti Plasmodium falciparum in vitro. Pokud se tato vakcína osvědčí i v klinických studiích, může poskytnout ochranu proti prvním infekcím malárií u dětí, které tak mohou vyvinout dostatečnou získanou imunitu proti plasmodiím na celý život.
Nature, 2002, 418, p.785–789
===== Endotoxin =====
===== v prostředí a alergie =====
Vrozený imunitní systém dokáže rozpoznávat mikroby i jejich produkty. Pokud je imunitní systém dostatečně stimulován již na začátku života dítěte, vyvolá toleranci na alergeny, jako je pyl či oloupaná kůže zvířat. Nyní se přišlo na to, že jedním z klíčových antigenů pro vznik tolerance alergenů je endotoxin. Basilejská studie zahrnula 812 dětí 6–13 let starých, které pocházely z venkovských oblastí Švýcarska, Ně-mecka a Rakouska. Odborníci porovnávali přítomnost alergických příznaků u dětí s množstvím naměřeného endotoxinu v prachu z povlečení postelí, ve kterých děti spaly. Také byla změřeno, kolik cytokinů produkovaly jejich leukocyty po stimulaci lipopolysacharidem a stafylokokovým enterotoxinem. Ukázalo se, že hladina endotoxinu v prachu z povlečení byla nepřímo úměrná ke všem parametrům souvisejícím s alergií. Čím více endotoxinu, tím méně měly děti sennou rýmu, atopickou senzitizaci a atopické astma, a tím méně zánětlivých cytokinů jejich leukocyty produkovaly po stimulaci.
New Engl J Med, 2002, 347, p. 869–877
Domácí zvířata proti
dětským alergiím
Kontakt se dvěma a více psy a kočkami v prvním roce života dítěte snižuje riziko vzniku alergií během dětství. K tomuto závěru dospěla americká studie z Detroitu. Od narození až do 6–7 let bylo sledováno 474 zdravých dětí. Během této doby se vyvinula atopie (definovaná jako pozitivita kožního prick testu na 6 alergenů, např. prach, roztoče, trávy) u 33,6 % dětí bez kontaktu s kočkou nebo psem a u 15,4 % dětí s kontaktem se dvěma a více psy a kočkami v prvním roce života (p = 0,005). Séroatopie (pozitivní IgE test na stejné alergeny jako prick test) se vyvinula u 38,5 % dětí bez domácích zvířat a u 17,9 % dětí se dvěma a více psy a kočkami v prvním roce života. Přítomnost jednoho psa nebo kočky neměla na vznik alergií vliv. Studie tedy vyznívá takto: pořizujme svým dětem dva živé domácí mazlíčky již od kojeneckého věku – budou mít méně alergií.
JAMA, 2002, 288, p. 963–972
===== Zklamání pro =====
===== příznivce Ginkgo =====
===== biloba =====
Všeobecně se má za to, že rostlinné výtažky z Ginkgo biloba mají účinky zlepšující duševní funkce a paměť. Volně prodejné preparáty dokonce hlásají, že se účinky projeví již za 4 týdny užívání. Nyní však byla publikována randomizovaná studie, která tato tvrzení vyvrací. Studie se zúčastnilo 98 mužů a 132 žen starších 60 let v dobrém zdravotním stavu a se skóre Mini Mental State > 26. Po dobu 6 týdnů užívala polovina z nich ginkgo 40 mg 3x denně a polovina užívala placebo. Poté účastníci podstoupili standardní neuropsychologické testy kognitivních funkcí. S pomocí rodinných příslušníků byl hodnocen celkový dojem, kteří účastníci studie vyvolávali. Mezi oběma skupinami nebyl zaznamenán žádný signifikantní rozdíl v žádném z testovaných parametrů. Ginkgo tedy nezlepšuje paměť ani další kognitivní funkce u zdravých starších osob. Můžeme však namítnout, že tato studie neříká nic o efektu ginkgo u osob s již zhoršeným duševním stavem.
JAMA, 2002, 288, p. 835–840
Incidence
a prognóza synkopy
Dosud toho bylo málo známo o epidemiologii a prognóze synkopy v běžné populaci. Nyní vycházejí další výsledky framinghamské studie, které se synkopou zabývají. Mezi lety 1971 až 1998 prodělalo synkopu 822 ze 7814 účastníků studie. Nejvíce bylo vazovagálních synkop (21,2 %), srdečních synkop (9,5 %), ortostatických synkop (9,4 %) a neznámou příčinu mělo 36,6 % synkop. V porovnání s osobami, které synkopu neprodělaly, měly oso-by, které prodělaly kardiální synkopu, zvýšené riziko úmrtí na jakoukoli příčinu (relativní riziko RR = 2,01), vyšší riziko infarktu myokardu a úmrtí na kardiovaskulární příčinu (RR = 2,66) a vyšší riziko iktu (RR = 2,01). Osoby, které prodělaly synkopu z neobjasněné příčiny, měly vyšší riziko úmrtí na jakoukoli příčinu (RR = 1,31). Synkopa vazovagální nesouvisela se zhoršenou prognózou. Jako prognosticky nebezpečné se jeví tedy synkopy kardiální a synkopy s neznámou příčinou.
New Engl J Med, 2002,47, p. 878–885
===== Viry vnášejí geny =====
===== do baktérií =====
Podle nového objevu mohou být bakteriální geny přenášeny mezi jednotlivými kmeny baktérií pomocí virů-bakteriofágů. Vědci na to přišli tak, že porovnávali genom streptokokových kmenů skupiny A izolovaných z emocného se syndromem toxického šoku a z nemocného infikovaného neškodnou varietou streptokoka. V genomu streptokoka způsobivšího toxický šok byly nalezeny markery invaze bakteriofága, který vnesl do genomu geny pro nové toxiny a dokonce gen kódující enzym hadího jedu.
Proc Natl Acad Sci USA, 2002, 99, p.10078–10083
===== Délka léčby =====
===== pneumonie u dětí: =====
===== 3 dny =====
Světová zdravotnická organizace provedla v Pákistánu studii, která prokázala, že u běžných dětských pneumonií stačí léčba amoxicilinem po dobu 3 dnů. 2000 dětí ve věku 2–59 měsíců s pneumonií bylo léčeno amoxicilinem (1000 dětí) buď po dobu 3 dnů, nebo dobu 5 dnů (1000 dětí). Léčba selhala u 209 dětí s třídenní léčbou a u 202 dětí s pětidenní léčbou (rozdíl 0,7 %). K relapsu onemocnění došlo u 12 dětí z třídenní skupiny a u 13 dětí z pětidenní skupiny. Největší vliv na selhání léčby měla non-compliance nemocných. V menší míře zapříčinily selhání léčby další faktory: věk pod 12 měsíců, výrazně zrychlená dechová frekvence, onemocnění delší než 3 dny a zvracení.
The Lancet, 2002, 360, p. 835–841
