Doba kojení ovlivňuje inteligenci dítěte
Dánští odborníci prokázali, že délka kojení ovlivňuje inteligenci dítěte. Inteligenční kvocient stanovili pomocí dvou různých psychologických testů u dvou skupin mladých lidí, kteří se narodili v Kodani v letech 1959–1961. V první skupině osob bylo 973 žen a mužů, u nichž byl stanoven IQ Wechslerovým testem ve věku 27 let. U druhé skupiny 2280 mužů byla stanovena inteligence testem BPP ve věku 19 let. U všech osob bylo rok po narození zaznamenáno, jak dlouho byly kojeny. Po zhodnocení výsledků a zohlednění 13 dalších faktorů, které mohly ovlivnit inteligenci dítěte v době porodu, vyšlo najevo, že čím déle byli účastníci studie kojeni, tím vyššího IQ dosáhli v obou psychologických testech. Pokud byli kojeni kratší dobu než 1 měsíc, měli IQ průměrně 99,4; pokud byli kojeni 2–3 měsíce, měli IQ 101,7; kojení 4–6 měsíců měli IQ 102,3; kojení 7–9 měsíců měli IQ 106; déle než 9 měsíců kojení docílilo IQ 104.
JAMA, 2002, 287, p. 2365–2371
Ovoce a zelenina proti demenci
Oxidativní stres je jedním z faktorů podílejících se na vzniku Alzheimerovy choroby. Nizozemští vědci z Rotterdamu se zaměřili na otázku, zda zvýšený příjem antioxidantů může snížit riziko vzniku této choroby. Do studie se v letech 1990–1995 zařadilo 5395 55letých nedementních osob, které byly schopné monitorovat svůj jídelníček. Osoby byly sledovány do roku 1999 a byl u nich stanoven příjem b-karotenu, flavonoidů, vitamínů C a E. Po střední době sledování 6 let byla diagnostikována Alzheimerova choroba u 146 účastníků studie. Po zohlednění různých rizikových faktorů se ukázalo, že osoby s vysokým příjmem vitamínů C a E měly nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Tento trend byl nejvíce vyjádřen u kuřáků, u kterých vyšší příjem vitamínů C a E o jednu standardní odchylku (SD) snížil riziko přibližně o 40 %, vyšší příjem b-karotenu a flavonoidů snížil riziko na polovinu. U nekuřáků měly vliv pouze vitamíny C a E, jejichž vyšší příjem o 1 SD snížil riziko vzniku Alzheimerovy choroby o 18 %.
JAMA, 2002, 287, p. 3223–3229
Ovoce a zelenina snižují krevní tlak
Oxfordští epidemiologové zjistili, že zvýšená konzumace ovoce či zeleniny dokáže snížit krevní tlak. Polovině z 690 zdravých dobrovolníků ve věku 25–64 let doporučili zvýšit počet denních dávek ovoce a zeleniny na pět. Po půl roce zhodnotili výsledky intervence. V intervenční skupině vzrostl průměrný příjem ovoce a zeleniny o 1,4 porce denně. Signifikantně vzrostly plazmatické hladiny vitamínu C, aa b-karotenu, luteinu a b-kryptoxantinu. Hladiny vitamínu E a A, lykopenu a cholesterolu se oproti kontrolní skupině nezměnily. V porovnání s kontrolami poklesl u osob v intervenční skupině systolický krevní tlak o 4 mmHg a diastolický o 1,5 mmHg. Doporučujeme tedy konzumovat velké množství ovoce a zeleniny. Kromě snížení rizika rakoviny a Alzheimerovy choroby může snížit i riziko kardiovaskulárního onemocnění.
The Lancet, 2002, 359, p.1969–1974
Nalezen gen způsobující vznik melanomu
Cancer Genome Project je mezinárodní projekt zabývající se hledáním genů, jejichž mutace je odpovědná za vznik jednotlivých druhů nádorového bujení. Jeho prvním objevem je gen BRAF, jehož spontánní mutace způsobuje vznik dvou třetin případů melanomu. Ve zdravých buňkách je BRAF součástí kaskády buněčné odpovědi na růstové signály. Zmutovaný BRAF nereaguje na inhibiční signály a dále stimuluje proliferaci buňky. Vědci již začali hledat látku, která by dokázala zmutovaný BRAF inhibovat. Objev BRAF tak otvírá novou cestu terapii melanomu.
Nature online:
http://dx.doi.org//10.1038 /nature00766
HIV na postupu – a lidé to nevědí
Podle studie v British Medical Journal vzrostl mezi lety 1995 a 2000 počet nových infekcí HIV (virus lidské imunodeficience) v západoevropských zemích o 20 %. Zároveň se také množí případy gonorey a syfilis. Tyto nálezy dokládají stále rizikovější sexuální chování evropského obyvatelstva. Zpráva Spojených národů o HIV/AIDS přináší další šokující údaje. Nejméně dvě třetiny žen a 80 % mužů žijících v afrických zemích nejpostiženějších epidemií HIV/AIDS, kde je každý pátý člověk nakažen, jsou přesvědčeny o tom, že jim osobně žádné riziko infekce HIV nehrozí. Své sexuální chování tedy nehodlají měnit. Přitom se v minulém roce nakazilo virem HIV na světě 5 miliónů lidí a 3 milióny na tuto infekci zemřely. Bez radikální změny sexuálního chování lidí v Africe i v Evropě se epidemii HIV/AIDS nikdy nepodaří zastavit.
BMJ, 2002, 324, p. 1324–1327
http://www.un.org./Pubs/whatsnew/e02125.htm//
Erytrocyty – transportní systém pro přenos virů
Erytrocyty mají funkce, o nichž toho víme zatím málo. Jednou z nich je vazba imunokomplexů na erytrocytární povrch. V těchto imunokomplexech mohou být různé antigeny, a také viry, jako je virus hepatitidy C nebo virus lidské imunodeficience HIV. Teoreticky jsou tak imunokomplexy transportovány do sleziny, kde jsou z povrchu erytrocytů „vyštípány“ fagocyty retikuloendoteliárního systému a zničeny. Tým ze švýcarské Basileje nyní přichází s klinickou studií, podle níž je v krvi nakažených HIV značné množství virů navázáno na erytrocyty, a to dokonce i u těch nemocných, kteří pod silnou antiretrovirální terapií nemají žádné viry v plazmě. Virémie se normálně stanovuje pouze v plazmě, a proto virová nálož vázaná na erytrocyty uniká monitoringu. Navíc bylo prokázáno, že viry navázané na erytrocyty jsou vysoce infekční. Je zapotřebí dalšího výzkumu k objasnění role těchto nálezů v léčbě virových infekcí.
The Lancet, 2002, 359, p. 2230–2234
Role antiandrogenů v léčbě karcinomu prostaty
Mezinárodní kolektiv lékařů z devíti zemí provedl studii srovnávající efekt léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu prostaty pouze externí radioterapií oproti externí radio-terapii kombinované s podáváním goserelinu, analogu hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LH-RH) a cyproteronacetátu. Antiandrogenní léčba začala souběžně s ozařováním a trvala 3 roky. Mezi lety 1987 a 1995 bylo 415 nemocných o průměrném věku 71 rok náhodně určeno pro jeden z uvedených typů léčby. Nemocní byli sledováni po střední dobu 66 měsíců. Pět let bez známek onemocnění, resp. celkově pět let přežilo 40 %, resp. 62 % ozařovaných nemocných, a 74 %, resp. 78 % nemocných léčených kombinovaně. Studie prokázala, že okamžitá antiandrogenní léčba trvající 3 roky významně zlepšuje výsledky léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu prostaty.
The Lancet, 2002, 360, p.103–108
Aspirin a warfarin po akutním infarktu myokardu
V Holandsku byla provedena studie ASPECT-2 porovnávající efekt aspirinu, orálních antikoagulancií a jejich kombinace v dlouhodobé prevenci rekurentní ischémie u nemocných hospitalizovaných pro akutní koronární příhodu. 999 nemocných bylo náhodně rozděleno na tři skupiny: skupinu léčenou nízkými dávkami aspirinu, skupinu s vysoce intenzívní orální antikoagulační léčbou warfarinem a skupinu s kombinací nízké dávky aspirinu a středně intenzívní warfarinizace. Během doby sledování 26 měsíců došlo k akutnímu infarktu myokardu, iktu či smrti u 9 % osob léčených aspirinem a u 5 % osob v obou skupinách léčených warfarinem či kombinací. Závažné krvácení nastalo u 1 % léčených aspirinem nebo pouze warfarinem a u 2 % léčených kombinací. Studie doporučuje zařazení warfarinu do preventivní léčby nemocných přijatých pro akutní koronární příhodu, neboť orální antikoagulace snižuje riziko smrti a další kardiovaskulární ischémie.
The Lancet, 2002, 360, p.109–113
Zánětlivá patogeneze nestabilní anginy pectoris
Podle nových poznatků italských odborníků se zdá, že v patogenezi nestabilní anginy pectoris (AP) hraje roli rozsáhlý zánět v koronárním řečišti, který není ohraničený na oblast koronární stenózy. Vědci měřili hladinu myeloper-oxidázy neutrofilních leukocytů v krvi aortální a v krvi vena cordis magna u nemocných s nestabilní AP a se stenózou pravé koronární artérie (9 osob) nebo ramus interventricularis anterior levé koronární artérie (24 osob); dále u 13 nemocných s variantní AP; 13 s chronickou stabilní AP a 6 osob kontrolních. Pouze u nemocných s nestabilní AP nalezli hodnoty myeloperoxidázy odpovídající zánětu, a to i v žilní krvi pocházející z neischemické srdeční oblasti bez stenózy koronární artérie. Tato studie mění pohled na patogenezi nestabilní anginy pectoris.
N Engl J Med, 2002,347, p. 5–12
Jaký pacemaker pro dysfunkci sinoatriálního uzlu?
Dosud nebylo jasné, zda je pro léčbu dysfunkce sinoatriálního (SA) uzlu vedoucí k závažné bradykardii lepší aplikovat kardiostimulátor dvojdutinový či síňový. Studie anglických, kanadských a amerických kardiologů se zúčastnilo 2010 nemocných s dysfunkcí SA uzlu. Polovině byl aplikován dvojdutinový a polovině síňový kardiostimulátor. Nemocní byli sledováni 33 měsíců. Z analýzy výsledků vyplynulo, že oba typy kardiostimulátorů jsou si rovny, co se týče doby bez ischemické mozkové příhody. Dvojdutinový kardiostimulátor však oproti síňovému snížil riziko fibrilace síní (p = 0,008), zmírnil pří-znaky srdečního selhání (p < 0,001) a mírně zlepšil kvalitu života nemocných.
N Engl J Med, 2002, 346, p.1854–1862
Riziko ruptury velkého aneuryzmatu břišní aorty
Mezi nemocnými trpícími velkým aneuryzmatem břišní aorty jsou takoví, kteří z různých důvodů nepodstoupí operaci. Operační řešení se pak odkládá do doby, kdy je aneuryzma natolik velké, že riziko jeho prasknutí převáží ostatní rizika operace. Kolektiv lékařů ze 47 amerických nemocnic se rozhodl stanovit riziko ruptury velkého aneuryzmatu břišní aorty podle jeho průměru. Studie se zúčastnilo 198 nemocných s aneuryzmatem s průměrem > 5,5 cm, kteří nebyli operováni. Během roku a půl sledování zemřelo 112 nemocných, z nich 45 na rupturu aneuryzmatu. Roční incidence ruptury aneuryzmatu o začátečním průměru 5,5–5,9 cm byla 9,4 procent; průměr 6,0–6,9 cm nesl riziko 10,2 %; 6,5–6,9 cm 19,1 procent; nejvyšší incidence ruptury 32,5 % byla u aneuryzmatu s průměrem > 7 cm. Pokud aneuryzma dosáhlo průměru 8 cm, prasklo během 6 měsíců ve 25,7 % případů. Vzhledem k vysokému riziku ruptury je nejlepší operovat velké aneuryzma břišní aorty co nejdříve.
JAMA, 2002,287, p. 2968–2972
Výběr a překlad MUDr. Eliška Horáková