Ženy hledají
starostlivé lékaře?
Nedávné výzkumy ukazují rozdílné chápání vztahu s lékařem mezi mužem a ženou. „Ženy mají větší zájem na vztahu s lékařem a na jeho intenzitě, zatímco muži chtějí být pouze léčeni,“ řekl Jerome D. Williams. „Populárně řečeno, studie pod poruje názor, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.“ Williams je profesorem marketingu na Penn State University a společně s kolegy provedl osobní pohovory se 144 do spělými ve věku od 25 do 60 let. Respondenti, mezi nimiž bylo 55 procent žen, odpověděli na sérii 35 otázek týkajících se zkušeností s ro dinnými lékaři, pediatry, gy nekology, internisty a lékaři dalších oborů. Williams po znamenává, že ženy více než muži cítily důležitost vztahu lékař - pacient. Více směřovaly k prohlášením ve smyslu „…jsem šťastná, že ho mám za lékaře“ nebo „…byla bych šťastná, kdybych k němu mohla chodit bez doporučení“. Ženy s větším zájmem vstřebávají více zdravotnických informací než potřebují, což jim dává pocit kontroly vztahu a zároveň i jeho naplnění a také si myslí, že tím se na ně lékař dívá jako na rovnocenného intelektuálního partnera. I když muži si také cení podobných věcí, Williams řekl, že „…mužům je jedno, jestli na ně lékař křičí, nebo když je lékař arogantní, důležité je, že jsou léčeni“. Dodal, že zdravotnická technika, místní zdravotnická infrastruktura a vzdálenost dalších potřebných služeb je pro muže mnohem důležitější než pro ženu. Lékaři mohou informaci použít při individualizaci svého přístupu k pacientovi.
Zvonění
v uších a zrak
Obtěžující zvonění v uších (tinnitus) může mít svůj původ v očích, stejně jako v uších. Část mozku, která zpracovává zrakové informace, může být aktivní i při tinnitu. Porucha může být způsobena špatnou komunikací v mozku, uvádí březnové číslo časopisu Neurology. „Je to první výzkum, který dokazuje, že poškození komplikované sítě lidského mozkového sys tému může přispívat k tinnitu. Tinnitus není tak snadný problém, jak jsme původně předpokládali,“ řekl dr. Alan Lockwood, jeden ze spoluautorů studie. Tinnitus postihuje pou ze v USA 50 milionů lidí. Může způsobit depresi, úzkost, po ruchy spánku a jiné problémy. Zatím nemáme k dispozici žádný univerzální lék, který by nemocným přinesl úlevu. Zdá se, že postižený systém je tak komplexní, že jeden lék nemůže pomoci. Lockwoodův tým studoval osm pacientů, kteří měli tinnitus vyvolaný pohledem (gaze-evoked tinni tus-GET), při kterém se hlasitost a intenzita zvukového vjemu zvyšuje při pohledu do strany. GET se občas rozvine po operacích tumorů zvukového ner vu. Za normálního stavu sluchové a zrakové oblasti vzá jemně komunikují a při některých úkonech získá jedna z nich prioritu. Pohled do strany by měl potlačit aktivitu zvukové části mozku. U GET se to však nestane. Autoři si myslí, že poškození jednoho senzorického systému vedoucí k potlačení jiného může být důležitým rysem tinnitu. Zůstává objasnit, zda-li i jiné části mozku hrají v tinnitu nějakou roli. Nicméně, tohle je důležitý krok k vyluštění této komplikované hádanky.
Biopsie prostaty
ovlivní negativně
duševní stav
Vliv transrektální UZ bio psie prostaty začíná ještě před výkonem a trvá pak mnoho týdnů. V únorovém čísle Journal of Urology Dr. Amnon Zisman z University of California v Los Angeles s ko legy prospektivně studovali 211 mužů, kteří podstoupili celkem 218 biopsií. Pacienti byli sledováni před výkonem, týden a pak měsíc po výkonu a byli dotazováni na bolest, úzkost a poruchy erekce. Autoři uvádějí, že při biopsii přiznalo peroperační bolest jako těžkou 20 procent pacientů. Těžká bolest, dodávají, je spojená s pooperační bolestí 24 hodin a u 10 procent vede k užívání analgetik. S bolestí dva dny po výkonu byl korelován zánětlivý infiltrát jádra, bolest sedm dní po výkonu se vyskytla zejména u mladších pacientů. Podle zprávy pacienti udávali úzkost před bio psií v 64 procentech, přičemž předoperační úzkost byla predikátorem peroperační bolesti. Úzkost vrcholila sedmý den před zveřejněním histologické zprávy. Erektilní dysfunkce vá zaná na anxietu při očekávání výsledků biopsie byla uváděna v 7 procentech případů. Patnáct procent dříve nor málně fungujících pacientů udávalo erektilní dysfunkci 7. a 30. den po výkonu. U mladších pacientů autoři doporučují analgézii, zejména u těch s udávanou mírnou až těžkou peroperační bolestivostí a zá nětlivým infiltrátem prostaty. Riziko akutní erektilní dysfunkce by se s pacientem mělo prohovořit před výkonem.
J Urol 2001; 165: 445-454
Stres u těhotných
zvyšuje krevní tlak
Jako studená sprcha se může zdát ženám vyvažujícím rodinu a kariéru zpráva, že práce mi mo domov v posledních týdnech těhotenství poškozuje ženu i plod. Tyto ženy mají bě hem pracovních dní vyšší tlak než ve dnech volna a mají i zvý šené riziko vzniku hypertenze, říkají autoři studie v březnovém čísle Obstetrics & Gynecology. V léčbě těhotenské hypertenze je vhodné se zaměřit i na zaměstnání matky. Vysoký krevní tlak v těhotenství může způsobit poškození srdce, ledvin a jater a je potenciálně nebezpečný pro matku i plod. Studie je dalším příspěvkem do diskuze, že u některých žen může být kombinace těhotenství a práce nebezpečná. Dřívější studie uká zaly, že pracovní stres může zvyšovat riziko předčasného porodu a je spojen s na rozením dětí o nižších porodních hmotnostech. Pracující ženy, které se navíc starají i o domácnost, mají během těhotenství pětinásobné riziko komplikací. Ke zjištění vlivu prá ce na krevní tlak autoři monitorovali během pracovních a volných dní celkem 100 těhotných žen. Krevní tlak byl během pracovních dnů signifikantně větší, zejména mezi ženami, které byly v práci pod vlivem stresu. Dva náct žen, u kterých se rozvinula hypertenze, mělo tlak vyšší v práci než doma. Velikost odpovědi krevního tlaku na práci signifikantně předpovídala těhotenskou hy pertenzi.
Obstetrics & Gynecology March 2001
Konzumace ovoce
a zeleniny a vznik
diabetu
Konzumace vysokých dá vek ovoce a zeleniny snižuje riziko vzniku diabetu do spělých, zejména žen. Dr. Earl S. Ford a jeho kolegové z Cen ters for Disease Control and Prevention v Atlantě zakládají své závěry na studii dospělých Američanů ve věku 25 až 74 let, kteří se zúčastnili studie National Health and Nutrition Examination Survey, ve které byli sledováni 20 let. Diabetes se celkem rozvinul u 1018 osob ze vzorku 9665 účastníků. Procento osob konzumujících pět nebo více ovocných a zeleninových jídel denně bylo mezi pacienty s diabetem nižší než mezi ostatními. Autoři vypočítali, že 19,6 procenta diabetiků a 18,9 procenta diabetiček konzumovalo pět nebo více jídel denně, přičemž totéž množ ství konzumovalo 25,6 pro centa nediabetiků a 30,2 procenta nediabetiček. Rozdíl byl tedy statisticky signifikantní pouze mezi ženami. Po vytvoření modelu z mnoha faktorů, včetně věku, rasy a systolického krevního tlaku byl poměr rizika (hazard ratio) pro konzumenty pěti nebo více ovocných a zeleninových jídel denně oproti ostatním 0,73 pro všechny účastníky; 0,54 pro ženy a 1,09 pro muže. Po započtení vzdělání byl poměr rizika 0,79 pro všechny účastníky, z toho 0,61 pro ženy a 1,14 pro muže. Výsledky podporují závěry několika prospektivních a prevalenčních studií, které naznačují, že konzumace ovoce a zeleniny může snižovat riziko diabetu. Vzdělání může ovlivňovat incidenci diabetu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny.
Prev Med 2001; 32: 33-39
Centrum humoru
v mozku
Studiem mozku při vyprávění 30 vtipů byl zjištěn způsob zpracování jednotlivých žertíků a identifikována specifická oblast mozku, která má vztah ke smyslu pro humor. Autor projektu dr. Vinod Goel řekl, že oblast se nachází v části známé jako ventromediální prefrontální kůra. Pacienti s poškozením této oblasti mohou být emočně plošší a nemají smysl pro humor. Studie popisuje aktivitu rozdílných oblastí mozku při pochopení odlišných vtipů. Například slovní hříčky aktivují i řečovou oblast a porozumění sémantickým vtipům vyžaduje aktivaci jazykové oblasti. Nicméně pocit pobavení z obou vtipů je vyvolán ze stejné oblasti. Nálezy jsou publikovány v březnovém čísle Nature Neuroscience. Goel a spoluautor studie dr. Raymond J. Dolan z londýnského Institute of Neurology použili ke sledování mozkové aktivity u 14 osob, sledujících oba druhy vtipů, funkční MRI. Účastníci studie pak seřadili oba druhy vtipů podle zábavnosti. Bylo zjištěno, že čím je vyšší aktivita ventromediálního prefrontálního kortexu, tím je vtip považován za zábavnější.
Nature Neuroscience 2001; 4: 237-238
Snížení rizika
při operaci srdce
Látka eptifibatid patří do skupiny léků, které snižují srážlivost krve. Autoři z univerzity v Severní Karolíně provedli rozsáhlou studii, která měla ověřit možný účinek tohoto léku jako ochrany před komplikacemi některých náročných operací srdce. Stu die se zúčastnilo více než 2000 pacientů z 92 center USA a Kanady. Eptifibatid byl aplikován při zákrocích, při nichž byly zprůchodňovány hlavní cévy a zároveň byly implantovány kovové pomůcky, které tyto cévy udržují otevřené. V rámci studie byly aplikovány vyšší dávky léku, než jaké byly testovány dříve. Zjistilo se, že eptifibatid snížil o 43 % výskyt srdečních příhod v 48 hodinách bezprostředně následujících po zákroku. Navíc v kontrolní skupině pacientů činila úmrtnost po operaci 11 %, zatímco při užívání léku zemřelo jen 7 % operovaných. Eptifibatid ne způsobil závažné komplikace způsobené zejména krvácením a potřeba transfúzí nebyla vysoká. O úspěchu léku výmluvně svědčí fakt, že komise, která na studii dohlížela, poměrně brzy její průběh zastavila, aby umožnila všem pacientům užívat eptifibatid. Podle autorů by se tento přípravek i jemu příbuzné léky měly stát běžnou součástí léčby pacientů, kterým by měly být voperovány cévní implantáty. Nyní budou probíhat ještě další studie, které by měly ověřit, zda účinek léku trvá déle než jen bezprostředně několik dní po operaci.
Hvězdy povzbuzují
ke kouření
Když si na plátně filmová hvězda zapálí cigaretu, některé děti ji pravděpodobně budou následovat. Výzkum mezi adolescenty a dětmi před pubertou ukázal, že ti, jejichž oblíbení herci si ve filmu zapálí, kouří s větší pravděpodobností. Adolescenti, jejichž oblíbené filmové hvězdy kouřily ve třech nebo více filmech, měli třikrát vyšší pravděpodobnost si zapálit než ti, jejichž oblíbenci na plátně nekouřili. Navíc studie zjistila, že když kouřil herec dostatečně často, jejich fandové, ač nekuřáci, se dívali na kouření s větší shovívavostí. Výsledky studie byly publikovány v březnovém čísle časopisu Tobacco Control. Vedoucí autorkou byla Jennifer J. Tickle z americké Dartmouth College. Autoři se dotazovali 632 žáků od 11 do 15 let na jejich oblíbené filmové hvězdy, na kouření a na další faktory, které mohou ovlivnit kouření mladistvých, jako jsou přátelé a poměry v rodině. Bylo zjištěno, že studenti, kteří vyjmenovali jako své oblíbené herce velké kuřáky, s větší pravděpodobností kouřili, nezávisle na ostatních faktorech. Výzkum se zaměřil zejména na Leonarda DiCapria, Sharon Stone a Johna Travoltu, z nichž každý v posledních třech filmech kouřil. Výzkum byl proveden v roce 1996. Již v dřívější studii autoři zjistili, že více než 85 procent nejvýdělečnějších amerických filmů v posledních letech ukazovalo užívání tabáku. Mnoho z těchto filmů podporovalo určitou značku, včetně jedné třetiny filmů pro adolescenty a 20 procent filmů pro děti. Ačkoliv současná studie nemůže příčinný vztah dokázat, autoři poznamenávají, že kouření na plátně má pravděpodobně obrovský vliv na mladistvé. Výsledky přispívají k rostoucímu počtu důkazů iden tifikujících média jakožto nejúčinnějšího nástroje pro kouření adolescentů.
Tobacco Control 2001; 10: 16-22
Biblický Samson
jako asociál ?
Trvalo bezmála tři tisíce let, než lékaři konečně diagnostikovali onemocnění biblického Samsona. Řekli, že vznětlivý rváč byl klasickou ukázkou asociální poruchy osobnosti. Asociální porucha osobnosti je dnes spojována s násilnickým nebo úchylným chováním - což se neshoduje s tradičním obrázkem Samsona jako hodného chlapce. Ale po bližším pohledu na klasický příběh syna Manoova autoři z Kalifornské univerzity v San Diegu tvrdí, že to byl spíše pěkný výlupek. Zůstal oslepen, bez přátel a nakonec zemřel. Altschuler a jeho kolegové zjistili, že Samson splňuje šest ze sedmi kritérií nutných k diagnóze asociální poruchy osobnosti. Podle American Psychiatric Association stačí k diagnóze splňovat pouze tři kritéria. Samson kritéria splňuje, není jim pouze blízko. Diagnóza byla popsána v únorovém čísle časopisu Archives of General Psychiatry. Altschuler se o Samsonovo onemocnění začal zajímat při četbě biblické kapitoly popisující Samsonovy lži rodičům, jeho krutost ke zvířatům, zapálení filištínských polí, časté rvačky, kruté vychloubání se zabitím tisíce mužů. „Pomyslel jsem si, ten kluk je asociál,“ řekl Altschuler. Dokonce by se dalo říci, že autor kapitoly o Samsonovi takřka perfektně předložil kritéria asociální poruchy osobnosti dlouho předtím, než vůbec existovala psychiatrie. Ačkoli se přemítání nad Samsonovým duševním zdravím v roce 2001 může někomu zdát poněkud zpozdilé, Altschuler říká, že pohled na historii asociální poruchy osobnosti je přínosem i dnes. Jak vysvětluje, fakt, že takové onemocnění bylo přítomno i před tisíci lety, nasvědčuje, že klíčem k rozvoji onemocnění je spíše nějaká porucha rozvoje mozku plodu než vlivy prostředí. Altschuler uzavírá, že většina moderních lidí jistě přijde do kontaktu s asociální poruchou osobnosti, at už to bude s lupičem, nebo politikem. Archives of General Psychiatry 2001; 58: 202
Lidské mléko a nemoc šílených krav
Rakouská nemocnice testuje mléko žen ve věku od třiceti let, aby zjistila, zdali je u nich přítomno onemocnění lidskou formou nemoci šílených krav. Autoři z univerzitní kliniky v Insbrucku pátrají po přítomnosti prionů, které spouštějí bovinní spongiformní encefalopatii (BSE) nebo její lidskou formu, novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD). Priony jsou proteiny, které jsou normálně neškodné, ale mohou se zvrhnout a zničit mozek. Klinika v Insbrucku již testovala mléko na přítomnost cizích látek, například dioxinů a olova. Nyní, v době krize kolem nemoci šílených krav, se rozhodla rozšířit sadu testů i na BSE priony. Dr. Wolfgang Lechner uvedl, že ženy starší 30 let mají větší pravděpodobnost, že v minulosti snědly infikované hovězí maso. Dosud provedené testy však byly negativní. Rakousko je zatím jednou z mála evropských zemí bez výskytu onemocnění. Zatím na vCJD zemřelo více než 80 lidí v Británii a 2 ve Francii.
Studie přístroje pro sledování plodnosti
Kanadská biotechnologická firma Pheromone Sciences oznámila, že začne provádět klinické zkoušky přístroje pro určení plodnosti (PSC Fertility Monitor). Zařízení je schopno vypočítat datum přesné ovulace 4 dny před termínem. Monitor ve formě náramkových hodinek je nošen alespoň 6 hodin, například ve spánku, od prvního dne cyklu až do ovulace. Pro předpověď ovulace používá přístroj měření hladin iontů na povrchu kůže ženy. V potu na kůži ženy existuje určitá iontová rovnováha a v závislosti na hormonálních změnách se změní i poměr iontů. Algoritmus používaný v softwaru využívá změny hladiny iontů při nejnižší hladině estrogenů ve dnech předcházejících ovulací. I když je zařízení schopno předpovědět termín ovulace již v prvním cyklu, v dalších cyklech se výpočty zpřesňují, neboť software pracuje i se staršími údaji. Celkem si přístroj vyzkouší více než 100 pacientek, přičemž studie začne v dubnu a skončí závěrem roku. Na konci letošního roku chce společnost získat svolení k distribuci zařízení.
Při kocovině pomůže med
Snad co je lidstvo lidstvem, pily se alkoholické nápoje. A přibližně po stejnou dobu se nemírní konzumenti snaží přijít na to, jak nejlépe zabránit bolení hlavy a dalším nepříjemnostem poté, co účinky nápoje opadnou. Nebudeme zde připomínat babské recepty, ale několik pravidel si přece jen zopakujeme: Pijte mírně. Ovládejte se – nepijte příliš rychle a nevynechávejte jídlo. A nepijte červené víno, to totiž způsobuje bolest hlavy nejčastěji. K těmto poměrně jednoduchým receptům nyní přidávají autoři z kliniky v Chicagu ještě jednu radu: dejte si před pitím nebo po něm toust nebo sušenku, namazané medem. Med obsahuje vysoké množství fruktózy, která při metabolizování „soupeří“ s alkoholem. To zabraňuje prudkým výkyvům v hladině alkoholu. Přitom právě tyto výkyvy mají na svědomí, že ráno míváme pocit, jako by nás někdo praštil přes hlavu motykou. Ke spalování alkoholu autoři též doporučují pít rajčatovou šťávu, která rovněž obsahuje fruktózu. Jako další tip radí kombinovat alkohol s ovocnou šťávou nebo pít „horký grog:“ vyprošťovací nápoj se ovšem připravuje bez alkoholu, jenom z medu, citrónu a čaje. Na tato doporučení je přitom spolehnutí – vypracoval je tým studovaných odborníků, a ti o tom přece musejí něco vědět !
Rodičovství prospívá inteligenci
Je až s podivem, že si již dříve vědci nepoložili triviální otázku: má rodičovství nějaký vliv na intelektové kvality ? Všechny ženy vědí, jak mateřství ovlivňuje jejich citové prožívání. Stejně tak ale péče o potomka znamená zásadní změnu v jejich praktickém životě. Po narození dítěte se rodič dostává do mnoha situací, s nimiž se dříve nesetkal, a které se musí naučit zvládat. Autoři z univerzity v Richmondu se tedy pokusili zjistit, zda řešení nových problémů po narození potomka nějak ovlivňuje intelektové dovednosti rodiče. Provedli dvě studie na zvířatech. V první testovali krysy, z nichž některé již dvakrát měly mláďata, zatímco ostatní byly bez potomků. Tato zvířata řešila opakovaně každý den test v bludišti, za jehož vyřešení byla odměněna v podobě potravy. Po 16 dnech se ukázalo, že matky dosáhly výrazně lepších výsledků než ostatní krysy. Druhého experimentu se zúčastnily tři skupiny zvířat: matky, náhradní matky a zvířata, která ještě neměla potomky. V podobném testu v bludišti opět uspěly lépe krysy, které měly za sebou péči o mláďata: vyřešily test za výrazně kratší dobu. Úspěšné přitom byly jak matky opravdové, tak i „pěstounky“ cizích mláďat. Vědci z těchto výsledků usuzují, že kombinace zkušenosti z rozmnožování i výchovy mladých pomáhá krysám ženského pohlaví zlepšit učení a paměť. Část tohoto účinku může mít na svědomí hipokampus, který se u plodících krys zvětšuje. Hipokampus ovlivňuje chování zvířete. Zlepšení zjištěná u náhradních matek ale naznačují, že určitá stimulace intelektu je způsobena i prostou přítomností mláďat. Už déle je přitom známo, že aktivita způsobující dráždění nervů podporuje růst nervových buněk. Autoři považují za možné, že porod nebo interakce s potomky může změnit mozek a zlepšit intelektuální funkci u živočichů včetně lidí.
Nový lék proti astmatu
Ve Švédsku jako první zemi Evropy se začíná podávat nový lék, určený nemocným s astmatem. Jedná se o kombinaci dvou účinných látek, budesonidu a formoterolu v inhalačním systému Turbohaler, kterou na trh uvádí společnost AstraZeneca. Výhodou nového léku je, že kombinuje kortikosteroid s dlouhodobě působícím bronchodilatorem. Podle výrobce je přitom výhodou bronchodilatoru formoterolu to, že i když účinkuje dlouhodobě, jeho působení nastupuje rychle. Většina dosud používaných léků s rychlým nástupem účinku jsou přitom vesměs přípravky s krátkodobým působením. Podle výrobce je Symbicort prvním lékem proti astmatu, který umožní, aby lékař předepsal pacientovi pouze jeden inhalátor k dlouhodobé udržovací léčbě a současně k léčbě symptomů. Kombinace steroidu a bronchodilatoru, vyráběná společností GlaxoSmithKline, je již nyní mimo jiné dostupná i v České republice. Tato společnost vyrábí přípravek, který spojuje steroid flutikason propionát s dlouhodobě působícím bronchodilatorem salmeterolem. Flutikason je dle výrobce široce akceptován jako nejlepší inhalační steroid pro astma. Z přípravků si budou muset vybrat až uživatelé, tedy nemocní. Je ale dobře, že se objevují postupně další možnosti, jak si astmatici mohou od nepříjemných potíží pomoci.
Test předpoví možnost přežití s HIV
Zjistit úroveň závažnosti nebezpečného onemocnění je pro lékaře i pacienty vždy velmi důležité. V případě zhoubného nádoru nebo AIDS je zásadní zahájit optimální léčbu - co nejšetrnější, aby pacienta zbytečně nepoškodila, a zároveň co nejefektivnější, aby se nemoc podařilo co nejlépe ovlivnit. Proto lékaři vítají každý objev, který umožní míru rizika testovat. Pracovníci z institutu San Raffaelle v Miláně zveřejnili výsledky studie, podle níž lze nebezpečnost onemocnění virem HIV odhadnout z jednoduchého krevního testu. Dosud se používaly testy, které zjišťovaly například množství viru v krvi nebo hladinu imunitních buněk, označovaných CD4. Nově se možná bude testovat množství látky suPAR, která byla zjištěna již u nemocných s rakovinou. Přitom ti pacienti, kteří měli v těle této látky více, měli horší prognózu. Italští vědci analyzovali krev 314 HIV pozitivních osob, přičemž zjistili, že pacientů se zvýšeným množstvím látky suPAR skutečně během studie zemřelo více. Význam této látky přitom zůstal patrný, i když lékaři vyloučili působení dalších faktorů, jakými jsou například množství viru v krvi, počet buněk CD4, věk a použitá léčba. Souvislost mezi množstvím látky suPAR a dobou přežití byla stejná u mužů i u žen. Podle autorů je studie první, která na možnou souvislost poukazuje. Neumí ale zatím vysvětlit, proč výskyt této látky s rozvojem AIDS souvisí. Mohlo by to být například proto, že působku suPAR přibývá s tím, jak se množí buňky napadené virem HIV. Pokud se souvislost podaří potvrdit dalšími studiemi - jejichž nutnost odborníci zdůrazňují - mohl by být na světě velmi jednoduchý test na přežití HIV pozitivních.
Lék při raném alkoholizmu
Pro lidi, kteří trpí alkoholizmem, existují v současnosti dva druhy léčby. Už před více než 50 lety se začal používat disulfiram, který u pacientů po požití alkoholu způsobuje nevolnosti. Druhý, naltrexon, byl v USA schválen v roce 1994 a zabraňuje tomu, aby konzumenti pociťovali účinek alkoholu. Vědci z farmaceutické firmy GlaxoSmithKline zkoušejí lék ondansetron, který by měl pomáhat především při tzv. rané závislosti. Ta vzniká u osob mladších 25 let a projevuje se silnějším antisociálním chováním než alkoholizmus, který vznikne u osob starších. Byla provedena studie, které se zúčastnil 271 pacient Byli rozděleni do 4 skupin: ve třech dostávali postižení různé dávky léku a ve čtvrté neúčinné placebo. Ukázalo se, že uživatelé léku pili v průměru méně alkoholu než uživatelé placeba a vydrželi déle abstinovat. U pacientů s později vzniklým alkoholizmem nebyly zjištěny žádné účinky přípravku. Výsledky byly publikovány v časopise Journal of the American Medical Association. Současně byl vyzdvižen význam farmakogenetického přístupu i v léčení závislosti na alkoholu. Pokud budou zjištěny individuální genetické předpoklady pro účinek různých typů léčby při různých typech alkoholizmu, vznikne základ pro vybírání léčby přímo „na míru“ každému pacientovi.
Transplantace orgánů prasat ?
I když to možná není právě lákavá myšlenka nosit v sobě původem prasečí orgán, mnoho lékařů i pacientů k postupu vědy v oblasti xenotransplantací (tedy transplantací orgánů jiných živočišných druhů) vzhlíží s nadějí. Ony totiž statistiky nejsou příliš povzbudivé - odhaduje se, že za rok 1999 bylo na celém světě provedeno 36 000 transplantací, zatímco dalším 200 000 nemocných potřebný orgán pro operaci chybí. Právě tuto situaci by mohly řešit přenosy orgánů z jiných živočichů. Začalo se o nich hovořit už v době, kdy byla naklonována první prasata, ale tehdy vyhlídky komplikovalo riziko takzvaných vepřových endogenních retrovirů (PERV), tedy virů, které se běžně vyskytují v těle vepřů, ale které by mohly být nebezpečné při přenosu na člověka. Vědci ze společnosti BioTransplant ale nyní ohlásili, že i tato překážka by mohla být brzy překonána. Podařilo se jim vyšlechtit deset miniaturních prasátek, z jejichž buněk se PERV nepřenesly na lidské buňky ledvin - a to přesto, že ledviny jsou jinak k takovému přenosu náchylné. Na jiné buňky prasat se přitom retroviry přenášely. Jak je to možné? Podle autorů vyšlechtěným prasatům chyběly takové kopie PERV, které by se byly schopné množit, a proto nedošlo k přenosu viru na jiný druh živočicha. Tyto povzbudivé výsledky jsou plodem mnohaletého úsilí výzkumníků, kteří se ve spolupráci s firmou Novartis snaží vyvinout xenotransplantační technologii včetně potřebných prostředků, potlačujících imunitu příjemce orgánu. Další probíhající výzkumy se snaží vyšlechtit prasata, kterým by chyběly určité geny způsobující odmítnutí transplantovaného orgánu příjemcem. Přes zajímavé výsledky bude však třeba provést ještě celá řada studií, než bude možné xenotransplantace provádět. Obavy z možného přenosu různých potenciálně nebezpečných virů na člověka se vyřešením PERV nevyčerpají a rovněž riziko odmítnutí příjemcem dále trvá.
„Klokaní rodičovství“ pomáhá
Když se v rozvinuté zemi předčasně narodí dítě, bývá umístěno do inkubátoru a jeho zdravotní stav je sledován pomocí vyspělé technologie. V některých zemích ale takovéto zázemí není k dispozici, a tak lékaři v Kolumbii vyvinuli metodu „klokaního rodičovství.“ Ta vychází z faktu, že předčasně narozeným dětem se bude nejlépe dařit v prostředí podobném děloze matky. Proto tyto děti po několik týdnů zůstávají v nepřetržitém kontaktu s maminčiným břichem. Metodu „klokaního rodičovství“ začali lékaři zkoušet i v některých brazilských nemocnicích. Tyto nemocnice sice potřebnou technologii mají, odborníci se ale domnívají, že kontakt matky s dítětem může mít svá pozitiva. A mají pravdu. Ukázalo se, že vztah matky s dítětem byl při „klokaním mateřství“ lepší, což se projevilo tím, že po 3 měsících od porodu celých 63 % maminek své dítě kojilo. Další výhodou svým způsobem přirozenějšího postupu bylo i snížení nákladů na lékařskou péči - zatímco pobyt dítěte v inkubátoru stál v přepočtu 66 amerických dolarů denně, s maminkou-klokanem činily výdaje jen 20 dolarů. Jak ovšem odborníci zdůrazňují, jedná se u nich o postup, který pouze doplňuje standardní péči s inkubátorem. Je určený pouze maminkám, které jsou na metodu plně připraveny, a miminkům, která splňují přísná zdravotní kritéria; přitom je nadále po 24 hodin denně připravena intenzivní péče, pokud by byla potřeba. Podle vyjádření zástupců brazilského ministerstva zdravotnictví se bude nyní „klokaní rodičovství“ šířit po celé zemi.
Jak snížit užívání antibiotik?
Chřipka, která je sama o sobě virového původu, vede často k dalším bakteriálním komplikacím zejména v dýchacím traktu. Přímým důsledkem nasedající bakteriální infekce je samozřejmě zvýšená spotřeba antibiotik. Byl proveden rozbor většího počtu studií, které celkem zahrnovaly téměř 4000 zdravých dospělých a dospívajících, kteří onemocněli chřipkou. Společné všem studiím bylo, že pacienti byli rozděleni vždy do dvou skupin. Jedné skupině byl ve všech studiích v čase kratším než 48 hodin podán nový inhalační protichřipkový lék, zanamivir, druhá skupina byla kontrolní. Cílem bylo zjistit vliv použití protichřipkového léčiva na rozvoj dalších bakteriálních infekcí dýchacích cest, a tím i spotřebu antibiotik. Rozbor tohoto souboru studií prokázal, že další bakteriální komplikace následující po chřipkovém onemocnění se objevily častěji u kontrolní skupiny než u pacientů léčených zanamivirem. Včasné podání zanamiviru tak snížilo množství předpisů antibiotik.
Reuters Health News, Orgyn, Scrip, The Lancet, Archives of Internal Medicine
