a revmatoidní
artritida
Podle nové britské studie má atorvastatin klinicky významný protizánětlivý efekt u nemocných s revmatoidní artritidou, nemocí, pro kterou je kromě synovitidy a destrukce kloubů charakteristická i akcelerovaná ateroskleróza. Statiny snižují kardiovaskulární riziko u nemocných bez zánětlivých chorob a podle mnohých autorů mají i imunomodulační účinek. Na těchto poznatcích postavili odborníci z Glasgow svoji studii, které se zúčastnilo 116 nemocných s revmatoidní artritidou. Nemocní, jimž byla léčena revmatoidní artritida, byli náhodně rozděleni na skupinu, která užívala 40 mg atorvastatinu, a na skupinu s placebem. Po šesti měsících léčby se stav nemocných užívajících atorvastatin statisticky signifikantně zlepšil oproti placebové skupině. Klinické odpovědi dosáhlo 31 % osob s atorvastatinem oproti 10 % osob s placebem. Sérová hladina CRP (C-reaktivního proteinu) a sedimentace erytrocytů u osob se statinem významně poklesla oproti nemocným s placebem.
Lancet, 2004, 363, p. 2015–2021
===== Změny PSA =====
===== a mortalita na =====
===== karcinom prostaty =====
Bostonští odborníci zjistili, že pokud se během roku před diagnózou karcinomu prostaty sérová hladina PSA (prostate specific antigen) zvýší o více než 2 ng/ml, znamená to pro nemocného relativně vysoké riziko úmrtí na karcinom prostaty, a to nezávisle na podstoupené radikální prostatektomii. Autoři analyzovali data 1095 mužů s lokalizovaným karcinomem prostaty. Zjistili, že roční nárůst PSA o více než 2 ng/ml před diagnózou v porovnání s nárůstem menším než 2 ng/ml souvisel se signifikantně časnějším úmrtím na karcinom prostaty (p
Nízké PSA
nevylučuje karcinom prostaty
Hodnoty PSA (prostate specific antigen) pod 4 ng/ml jsou běžně považovány za bezpečné. Nová americká studie však dokazuje, že takto nízké hodnoty PSA zdaleka karcinom prostaty nevylučují. Sedmiletou studii spočívající v pravidelném stanovování PSA a digitální palpaci prostaty dokončilo téměř 3000 mužů ve věku nad 62 let, u kterých byla na závěr provedena biopsie prostaty. Biopsie prokázala karcinom u 15 % mužů. Prevalence karcinomu prostaty byla nejnižší (6,6 %) u mužů s hladinou PSA pod 0,5 ng/ml; pokud hodnoty PSA ležely v rozmezí 1,1–2 ng/ml, pak již prevalence dosahovala 17 %, u mužů s hladinou PSA 3,1–4 ng/ml dosáhla 27 %. Dále platilo, že čím vyšší PSA bylo, tím vyššího stadia karcinom dosahoval. Tato studie by mohla změnit současný pohled na screening karcinomu prostaty.
New Engl J Med, 2004, 350, p. 2239–2246
===== Vitamíny =====
===== a stenózy =====
===== koronárních stentů =====
Názory na vitamínovou terapii v prevenci stenózy implantovaného koronárního stentu se různí. Nedávno bylo doporučeno podávání vitamínů za účelem snížení hladin homocysteinu, a tak i rizika restenózy ve stentu. Nová studie autorů z Německa a Holandska však prokazuje opačný vliv vitamínové terapie – podle nich naopak podávání kyseliny listové, vitamínu B6 a B12 riziko restenózy ve stentu naopak zvyšuje. K výsledku došli porovnáním koronarografického nálezu po šestiměsíční vitamínové terapii nebo placebu u 636 nemocných s implantovaným stentem. Nemocní užívající vitamíny měli signifikantně užší průměr lumina koronárního stentu než osoby s placebem (p = 0,08), stejně tak museli častěji podstoupit revaskularizaci cílové tepny (p = 0,05).
New Engl J Med, 2004, 350, p. 2673–2681
===== Zeleným čajem =====
===== proti ateroskleróze =====
Je známo, že oxidativní stres způsobuje poškození cév a podílí se na aterogenezi. Podávání antioxidancií v klinických studiích mělo však rozporuplné výsledky. Vědci se nyní zaměřili na antioxidanty v zeleném čaji, jejichž efekt studovali na myším modelu aterogeneze. U hypercholesterolemických myší s defektem apolipoproteinu E sledovali efekt epigalokatechinu-3-galátu (EGCG) na vznik a progresi aterosklerotických plátů v karotidách. EGCG výrazně snížil tvorbu aterosklerotických plátů oproti placebu (za 42 dní terapie se pláty zmenšily o 73 %). Jeho efekt spočíval ve zvýšení antioxidační kapacity tkáně, zvýšení prokrvení a snížení proliferace cévního hladkého svalstva. Pláty stávající však již zmenšit nedokázal. Uvidíme, zda bude zelený čaj fungovat i u lidí.
Circulation, 2004, 109, p. 2448–2453
Nebezpečí
nedostatku železa
u dětí
Na setkání amerických pediatrů v San Franciscu letos v květnu zazněly důkazy o nevratnosti poškození dětského vývoje při nedostatku železa v potravě. Lékaři porovnali skupinu dětí z Kostariky, které trpěly nedostatkem železa a u nichž se začalo se substitucí až od 1–2 let věku, s dětmi, které měly vždy železa dostatek. Ukázalo se, že děti se sideropenií měly horší motorické dovednosti, schopnost se učit a porozumět. Ani dodatečná suplementace železem tento handicap již nenapravila.
Lancet, 2004, 363, p. 1617
Kofeinem
proti spánku
Americko-britská studie prokázala účinek kofeinu na udržení bdělosti a kognitivní funkce. Ve své studii odborníci na spánek sledovali 16 mladých mužů, kterým změnou životního rytmu rozrušili cirkadiánní rytmus – místo 24 hodin jim den změnili na 43 hodin. Polovině mužů v době bdění podávali po hodinách kofeinové tabletky v dávce 0,3 mg/kg a polovině mužů placebo. Muži z kofeinové skupiny vydrželi déle bdělí a měli lepší výkony v psychologických testech, ačkoli se cítili ospalejší než jejich kolegové, kteří rytmus nevydrželi a usnuli. Podle odborníků působí kofein tak, že blokuje receptor pro adenozin, látku zúčastňující se procesu usínání. Autoři studie uznávají, že kofein spánek nahradit nemůže, ale domnívají se, že našli cestu pro udržení pozornosti u lidí se spánkovou deprivací.
Sleep, 2004, 27, p. 374–381
===== Léčba hypotyreózy =====
===== v těhotenství =====
Podle harvardských odborníků je u těhotných žen s hypotyreózou třeba významně zvýšit substituční dávku levotyroxinu podle zvýšené spotřeby organismu a zachovat tak normální kognitivní vývoj plodu. Autoři sledovali 19 těhotných žen s hypotyreózou, u nichž stanovovali parametry funkce štítné žlázy, lidský choriogonadotropin a estradiol před početím, v prvním trimestru každé dva týdny a poté každý měsíc. K udržení prekoncepční hodnoty TSH bylo nutno zvýšit substituci levotyroxinem u 17 těhotných, a to průměrně o 47 %. Potřeba levotyroxinu začala stoupat v 5.–8. gestačním týdnu a stabilizovala se po 16. týdnu. Zvýšenou dávku substituce bylo nutno udržet až do porodu. Autoři doporučují při zjištění těhotenství okamžitě zvýšit dávku levotyroxinu o 30 % a dále štítnou žlázu monitorovat s úpravami dávek.
New Engl J Med, 2004, 351, p. 241–249
Kmenové buňky
v léčbě infarktu
myokardu
Randomizovaná studie BOOST z německého Mannheimu a Hannoveru přináší převratný objev: transfer autologních kmenových buněk z kostní dřeně do postižené koronární cévy zlepšuje ejekční frakci levé komory (LVEF) po akutním infarktu myokardu. Do studie bylo zařazeno 60 nemocných s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST-úseku poté, co podstoupili úspěšnou perkutánní transluminální koronární intervenci. Třicet z nich bylo léčeno standardní léčbou a třiceti z nich byly v době 4–8 dní po infarktu aplikovány autologní kmenové buňky do postižené koronární tepny. Změny funkce levé komory byly stanoveny porovnáním LVEF na magnetické rezonanci srdce v době infarktu a po půl roce. Výsledky hovořily jasně: ve skupině s kmenovými buňkami vzrostla LVEF o 6,7 % (z původních 50 %) a ve skupině léčené standardně vzrostla LVEF jen o 0,7 % (z původních 51,3 %). Transfer kmenových buněk s sebou nenesl vyšší riziko arytmií, restenózu ve stentu ani jiné nežádoucí účinky.
Lancet, 2004, 364, p. 141–148
===== Globální oteplování =====
===== a astma =====
Multicentrická studie zahrnující více než 670 000 dětí ze zemí západní Evropy prokázala přímý vztah mezi vlhkostí vzduchu v domácnostech a výskytem asthma bronchiale. Desetiprocentní nárůst vlhkosti vzduchu znamenal 2,7% nárůst frekvence a intenzity příznaků astmatu. Teplý vzduch podporuje množení roztočů a plísní, které dráždí dýchací cesty. Podle expertů můžeme v budoucnu očekávat další oteplování a zvlhčování vzduchu zvláště ve městech.
J Occup Environ Med, 2004, 61, p. 609–615
===== Pohlaví a rekurentní =====
===== hluboká =====
===== flebotrombóza =====
Podle vídeňských expertů mají muži vyšší riziko rekurentní hluboké flebotrombózy. Autoři sledovali 826 nemocných po první epizodě spontánní hluboké žilní trombózy poté, co dokončili léčbu perorálními antikoagulancii. Studie se nezúčastnily těhotné ženy, nemocní s malignitou a osoby s vybranými vrozenými koagulopatiemi. Za dobu sledování (36 měsíců) došlo k rekurentní flebotrombóze u 20 % mužů oproti 6 % žen. Po pěti letech se tento rozdíl mezi pohlavími dále prohloubil (31 % vs. 8,5 %). Rozdíly mezi pohlavími zůstaly zachovány i po úpravě dat podle možných ovlivňujících parametrů, např. vzniku plicní embolie. Muži se zdají být tedy k rekurentní hluboké flebotrombóze více náchylní.
New Engl J Med, 2004, 350, p. 2558–2563
Magnetická léčba
pro částečně
ochrnuté
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) by mohla pomoci lidem po částečném poškození míchy. Předběžné studie britských neurologů se zúčastnily 4 osoby s poruchami motoriky i senzitivity pod poškozeným míšním segmentem. Opakované magnetické stimulace mozku nad motorickým kortexem vedly po třítýdenní léčbě k motorickému i senzorickému zlepšení stavu. Autoři to vysvětlují na základě snížení intenzity kortikální inhibice motoneuronů. K posouzení dlouhodobého efektu je však třeba dalších studií.
Spinal Cord, 2004, 42, p. 417–419
===== Kontrola imunity z mozku? =====
Již výsledky studií na zvířatech naznačují, že cerebrální lateralizace je důležitá v kontrole imunitního systému. Podle první studie na lidech by regulace imunitního systému mohla být u člověka lokalizovaná v řečově dominantní hemisféře. Vědci totiž zjistili, že nemocní, kteří podstoupili operaci mozku pro epilepsii v řečově dominantní hemisféře, měli po operaci výrazně snížené některé parametry funkce imunitního systému (celkový počet lymfocytů, zvláště T-lymfocytů a Th-lymfocytů). Operace na non-dominantní hemisféře naopak počty T-lymfocytů zvýšila. Buněčná odpověď T-lymfocytů na mitogeny a mikrobiální antigeny operací změněna nebyla.
Annals Neurol, published online May, 2004, doi: 10.1002/ana.20105
Laparoskopická vs.
===== otevřená kolektomie =====
Multicentrická americká studie organizovaná v Mayo Clinic dokázala, že laparoskopická kolektomie pro kolorektální karcinom se plně vyrovná otevřené kolektomii, a to i vzhledem k rekurenci karcinomu. Studie se zúčastnilo 872 nemocných s adenokarcinomem tlustého střeva. Z nich polovina podstoupila otevřenou a polovina laparoskopickou kolektomii. Rekurence karcinomu po 3 letech a tříleté přežití byly srovnatelné – v laparoskopické skupině 16 %, resp. 86 %; v klasicky operované skupině 18 %, resp. 85 %. Perioperační průběh byl příznivější ve skupině operované laparoskopicky – kratší doba hospitalizace i kratší podávání analgetik. Četnost intraoperativních komplikací, rehospitalizace, reoperace a postoperační mortalita byly stejné v obou skupinách. Dočkáme se laparoskopických kolektomií i v Čechách?
New Engl J Med, 2004, 350, p. 2050–2059
Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková