Alkohol a dna
Harvardská studie potvrdila předpokládaný vztah mezi konzumací alkoholu a vznikem dny. Autoři sledovali přes 47 000 mužů po dobu 12 let. Dobrovolníci každý rok vyplnili formulář týkající se (nejen) toho, kolik a jakého alkoholu vypijí. Další dotazník byl zaměřen na příznaky dny. Během doby sledování zaznamenali autoři 730 nových případů dny. Relativní riziko vzniku dny bylo úměrné množství vypitého alkoholu denně: pro 10–14,9 g za den to bylo 1,32, pro 15–29,9 g bylo riziko 1,49, pro 30–49,9 g to bylo 1,96 a pro více než 50 g za den bylo riziko vzniku dny 2,53. Zajímavé bylo, že dna vznikala častěji u pijáků piva než u pijáků tvrdého alkoholu. Lidé, kteří umírněně pili víno, vyššímu riziku vzniku dny vystaveni nebyli.
The Lancet, 2004, 363, p. 1277–1281
===== Maso, mléčné =====
===== produkty a dna =====
Další výsledky výše uvedené studie byly publikovány zvlášť: konzumace mléčných produktů riziko vzniku dny snižuje, zatímco zvýšený příjem masa a mořských plodů ho snižuje. Muži s nejvyšším příjmem masa měli v porovnání s muži s příjmem nejnižším relativní riziko dny o 41 % vyšší (p = 0,02). Naopak, čím více mléčných produktů spotřebovali, tím menší riziko dny měli – muži s nejvyšší spotřebou měli riziko dny o 46 % (p
Gen pro
Crohnovu chorobu
Vědcům se podařilo identifikovat gen na 5. chromosomu, lokus IBD 5, zodpovědný za náchylnost ke vzniku Crohnovy choroby. Autoři studie gen objevili pomocí analýzy vzorků DNA členů rodin s výskytem Crohnovy choroby pomocí metody zvané linkage disequilibrium mapping. Tento gen pat-
ří do skupiny genů pro cytokiny. Jeho produkt funguje jako transportér látek skrz buněčnou membránu. Pokud je gen zmutovaný, jako v přípa- dě Crohnovy choroby, dochází k průniku toxických látek do buněk a k jejich poškození. Testování na objevený gen by mohlo pomoci v rozlišení ulcerativní kolitidy a Crohnovy choroby.
Nature Genetics, published online April 11, 2004; doi: 10.1038/ng1339
===== Simvastatin =====
===== u diabetiků 2. typu =====
Podle odborníků snižuje simvastatin riziko vzniku kardiovaskulárních příhod u diabetiků 2. typu. Autoři studie sledovali plazmatickou hladinu modifikovaných lipoproteinů mLDL ve formě imunokomplexů s protilátkami proti mLDL u 26 diabetiků. Tyto částice jsou běžně přítomné u diabetiků se známou ischemickou chorobou srdeční. Sledované osoby byly původně bez protilipidové terapie. Hladinu mLDL-imunokomplexů autoři měřili na začátku terapie simvastatinem, dále za tři a šest měsíců terapie a naposledy tři měsíce po skončení podávání simvastatinu. U všech osob došlo k vysoce významnému poklesu cirkulujících mLDL-imunokomplexů, pravděpodobně v důsled- ku snížení jednak samotných mLDL, ale i protilátek proti nim. Simvastatin má tak významný imunomodulační efekt.
Diabetes Care, 2004, 27, p. 980–913
Adiponectin a riziko
infarktu myokardu
Adiponectin je nedávno objevený peptid produkovaný buňkami tukové tkáně, který se zúčastní regulace citlivosti tkání na inzulín a oxidace lipidů. Skupina odborníků z amerického Harvardu a německé Charité nyní zjistila, že vysoké hladiny adiponectinu v plazmě chrání před infarktem myokardu. Přes 18 000 mužů starších 40 let bylo sledováno po dobu 6 let. Během této doby utrpělo akutní infarkt myokardu 266 z nich. Statistická analýza ukázala, že muži s nejvyššími hladinami adiponectinu v plazmě měli výrazně nižší riziko vzniku infarktu myokardu než muži s hladinami nejnižšími (relativní riziko 0,39). Toto snížení rizika mohlo být jen částečně vysvětleno rozdíly v krevních lipidech a přetrvávalo i po zohlednění glykovaného hemoglobinu a C- -reaktivního proteinu. Adiponectin je tedy jistě látka, kterou stojí za to dále zkoumat.
JAMA, 2004, 291, p. 1730–1737
===== Boj proti trachomu =====
Trachom, onemocnění očí vyvolané Chlamydia trachomatis, stojí na předním místě příčin slepoty na světě. Předpokládá se, že chlamydie jsou přenášeny mouchami, které usedají do očí. Gambijští lékaři ve spolupráci s lékaři britskými nyní ve své studii prokázali, že dodání insekticidů a vykopání latrín v gambijských vesnicích představují účinné prostředky v boji proti trachomu. Studie se zúčastnilo přes 7000 lidí z 21 gambijské vesnice s výchozí prevalencí trachomu 6 %. Ve vesnicích, do kterých dodali pouze insekticidy, se snížil počet much usedajících dětem do očí o 88 % a prevalence trachomu se snížila o 56 %. Ve vesnicích, kde byly pouze vykopány latríny, usedalo dětem do očí o třetinu méně much a prevalence trachomu se snížila taktéž o třetinu.
The Lancet, 2004, 363, p. 1093–1098
Fibrilace síní
po revaskularizační
operaci srdce
Multicentrická americká studie se zaměřila na studium vzniku fibrilace síní po kardiochirurgické revaskularizační operaci s implantací koronárních bypassů (CABG). Autoři sledovali 3093 čerstvě operovaných osob. Postoperační fibrilace síní nastala u třetiny z nich. Fibrilace síní s sebou nesla významné komplikace: kognitivní změny, renální dysfunkce, infekce, větší finanční náklady na léčbu. Relativní riziko jejího vzniku bylo závislé na věku, na předchozí epizodě fibrilace síní, na chronické obstrukční plicní nemoci a na operaci chlopně. Zajímavý je fakt, že riziko bylo výrazně zvýšeno postoperačním vysazením beta-blokátoru nebo ACE-inhibitoru. Naproti tomu bylo riziko vzniku fibrilace síní sníženo o více než dvě třetiny postoperačním podáváním beta-blokátoru; jen o trochu méně výrazný byl příznivý efekt podávání ACE-inhibitoru, nesteroidních protizánětlivých analgetik a suplementace draslíku.
JAMA, 2004, 291, p.1720–1729
===== Nový lék zvyšuje =====
===== HDL-cholesterol =====
Je známo, že nízká hladina HDL-cholesterolu je rizikovým faktorem ve vzniku ischemické choroby srdeční. Zatím nebyl znám lék, který by výrazně dokázal jeho hladinu zvýšit. Nová studie však nyní prokázala, že zvýšit hladinu HDL-cholesterolu lze podáváním torcetrapibu, inhibitoru cholesterylestertransferázy (CETP). Autoři podávali po dobu jednoho měsíce nejdříve placebo a poté další měsíc torcetrapib devatenácti osobám s nízkými hladinami HDL-cholesterolu v plazmě (
Deprese
a ateroskleróza
Podle nové studie je ateroskleróza u starších lidí asociována s depresívním onemocněním. Studie, která zkoumala vztah mezi aterosklerózou v různých částech těla a příznaky deprese, se zúčastnilo více než 4000 osob obou pohlaví starších 60 let. Ukázalo se, že nemocní s těžkou aterosklerózou koronárních tepen měli téměř čtyřikrát vyšší riziko vzniku deprese než osoby kontrolní. Nemocní s kalcifikacemi v aortě měli riziko deprese vyšší dvakrát.
Arch Gen Psychiat, 2004, 61, p. 369–376
===== Jak léčit hypochondry? =====
Léčba hypochondrů je velmi obtížná. Harvardští odborníci ve své studii prokázali dlouhodobou vyšší účinnost kognitivní behaviorální psychoterapie než klasického přístupu. Studie se zúčastnilo 189 amerických hypochondrů, kteří pocházeli buď z ambulancí praktických lékařů, nebo se dobrovolně přihlásili. 102 z nich podstoupilo šest individuálních psychoterapeutických sezení a jejich praktický lékař obdržel informační dopis. 85 nemocných bylo léčeno běžným postupem. Za rok byly příznaky nemocných vyhodnoceny. Osoby po psychoterapii měly statisticky signifikantně méně hypochondrických příznaků, pověr, přístupů a strachu o své zdraví. Také žily aktivnějším životem. Hypochondrické tělesné symptomy však ovlivněny nebyly.
JAMA, 2004, 291, p. 1464–1470
Dlouhodobé efekty bisfosfonátů
Mezinárodní studie z Izraele, Chile a Velké Británie se zaměřila na sledování dlouhodobého účinku antiresorpční léčby osteoporózy bisfosfonátem alendronátem. Desetileté studie se zúčastnilo 247 žen, které byly rozděleny do skupin s různou dobou podávání alendronátu. Osteodenzitometricky bylo stanoveno, že denní podávání 10 mg alendronátu po dobu 10 let zvýšilo kostní minerálovou denzitu oproti výchozí hodnotě o 13,7% v bederní páteři, o 10,3% v trochanteru, o 5,4% v krčku femuru a o 6,7% v celém proximálním femuru. Skupina žen léčená 5 mg alendronátu denně měla přírůstky kostní denzity méně výrazné. Po vysazení léčby docházelo postupně k vymizení jejího účinku a ztrátě kostní hmoty. Nežádoucí účinky léčby byly po celou dobu minimální.
New Engl J Med, 2004; 350, p. 1189–1199
===== Langerhansovy buňky a transplantace =====
Podle americko-švýcarského týmu vědců hrají Langerhansovy buňky, hlavní zástupci dendritických buněk v kůži, zásadní roli ve vzniku kožní formy reakce štěpu proti hostiteli (GVHD) po transplantacích alogenní kostní dřeně. Vědci studovali myší model transplantace. Oproti jiným dendritickým buňkám byly příjemcovy Langerhansovy buňky nahrazeny dárcovými pouze v tom případě, že spolu s kostní dření byly transplantovány i dárcovy T-lymfocyty. Pokud tomu tak nebylo, přetrvávaly příjemcovy Langerhansovy buňky v kůži zvířat a vyvolávaly GVHD i v případě, že došlo ke kompletnímu chimerismu v krvi (všechny krvetvorné buňky příjemce byly nahrazeny dárcovými).
Nature Medicine, published online: 18 April, 2004, doi:10.1038/nm1038
Preeklampsie a tělesná hmotnost
Podle účastníků výročního sjezdu Americké společnosti pro nutriční vědy, který se konal ve Washigtonu DC (17.–21. 4. 2004), se zvyšujícím se body mass indexem (BMI) velmi významně stoupá riziko preeklampsie. Tento vztah je nezávislý na věku, rase, kouření a taktéž na tom, zda je těhotná žena vdaná či svobodná. Překvapivě byla asociace preeklampsie s BMI stejně zachována pro ženy s podváhou, normální hmotností, nadváhou i ženy obézní, tedy v celém hmotnostním spektru. Odborníci doporučují ke snížení rizika preeklampsie hubnout před otěhotněním, avšak nikoli během těhotenství.
Lancet 2004; 363, No. 9418 – News
Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková