paklitaxelových
stentů
{IMG{imagespm20048966.jpg}IMG}
Mezinárodní studie ELU- -TES, která studuje efekt potažení stentů paklitaxelem v prevenci restenózy, se zúčastnila kardiologická centra z Británie, Holandska, Švýcarska, Německa a USA. Paklitaxel je antimitotikum stabilizující mikrotubuly a tak zastavující proliferaci hladkých svalových buněk v okolí stentu. Pilotní studie se zúčastnilo 190 nemocných s ischemickou chorobou srdeční, kteří po koronarografii užívali tři měsíce clopidogrel. Jak autoři opakovanou koronarografií prokázali, lumen stentů potažených paklitaxelem se za půl roku po implantaci zúžilo o 14 % oproti 34 % zúžení kontrolních jednoduchých kovových stentů. K významné restenóze (> 50 %) došlo u 21 % jednoduchých stentů a u 3 % paklitaxelových stentů. Aplikace paklitaxelu na stenty neměla nežádoucí účinky. Paklitaxelem potažené stenty mají tedy nesporné výhody oproti stentům standardním.
Circulation, 2004, 109, p. 487–493
===== Genová terapie =====
===== v léčbě =====
===== mozkové ischémie =====
Japonští vědci z Ósaky přicházejí s originálním nápadem, jak zmírnit následky ischemické cévní mozkové příhody. Pomocí virového nosiče, injikovaného do cisterna magna, dopravili do mozků myší s ischémií v povodí arteria cerebri media gen pro hepatocytární růstový faktor (HGF). HGF je známý svým silným angiogenním účinkem i neurotropním charakterem. Zatímco se u kontrolních myší do 24 hodin vytvořila velká malacie, u myší nadměrně exprimujících gen pro HGF se vytvořila ischemická léze výrazně menší. Neurologické deficity byly u myší léčených genovou terapií signifikantně méně vyjádřeny než u kontrol. Dalším kladným výsledkem bylo to, že u transfektovaných myší nedošlo ke vzniku mozkového edému ani k porušení mozkomíšní bariéry. Autoři studie doufají v budoucí klinické uplatnění svých výsledků.
Circulation, 2004, 109, p. 424–431
Abciximab
a clopidogrel
při elektivní
koronarografii
Monoklonální protilátka proti trombocytárním glykoproteinům IIb/IIIa, abciximab, je známa svým antiagregačním působením předcházejícím tvorbě trombů a reokluzi stentů implantovaných do koronárních cév. Rozsáhlá americko-německá studie se zaměřila na porovnání efektu clopidogrelu (600 mg) podaného alespoň 2 hodiny před intervencí, následovaného placebem, a clopidogrelu následovaného abciximabem v prevenci postintervenčních ischémií myokardu. Dvojitě slepé randomizované studie se zúčastnilo 2159 osob s ischemickou chorobou srdeční. Primární výstupy studie, tedy smrt, infarkt myokardu nebo urgentní revaskularizace během 30 dnů po zákroku, nastaly u 4 % osob v obou skupinách. Nejčastější byl infarkt myokardu. Závažné krvácení nastalo u 10 osob (1 %) ve skupině s clopidogrelem a abciximabem, ale u žádné osoby s clopidogrelem a placebem. Abciximab tedy neskýtá výhody oproti clopidogrelu v prvních 30 dnech po elektivní intervenční koronarografii.
New Engl J Med, 2004, 350, p. 232–238
===== Proč matka =====
===== neodhojí plod =====
Podle nové britské studie hrají regulační T-lymfocyty klíčovou roli v zábraně rozpoznání plodu jako cizího tělesa. Regulační T-lymfocyty jsou lymfocyty s fenotypem CD4+CD25+, které vznikají v thymu, zajišťují toleranci antigenů vlastních tělu a tlumí zánět. Z experimentálních modelů je známo, že jejich odstranění z cirkulace vede k systémovým autoimunitním fenoménům. V uvedené studii vědci prokázali, že umělé snížení počtu regulačních T-lymfocytů u březích zvířat vede k odhojení plodů. Autoři studie spekulují o možných terapeutických konsekvencích tohoto objevu. Zvýšení počtu regulačních T-lymfocytů by mohlo nejen zabránit předčasným potratům a preeklampsii, ale mohlo by se uplatnit v léčbě autoimunitních onemocnění a odhojování transplantátu.
Nature Immunol, 2004, 5, p. 266–271
===== Leptin transformuje =====
===== tukové buňky =====
Nová studie odhaluje mechanismus účinku leptinu. Tento hormon je znám svým regulačním účinkem v rozvoji obezity, u obézních jedinců je jeho plazmatická koncentrace snížena. Studie prokázala schopnost leptinu transformovat adipocyty na tuk spalující buňky. Autoři injikovali leptin obézním potkanům, kteří po injekcích ubývali výrazně rychleji na hmotnosti než kontrolní potkani na redukční dietě. Zároveň změnily jejich tukové buňky strukturu a spektrum funkcí. Autoři hledají příčiny takové transformace ve změněném metabolismu mitochondrií a doufají, že jejich objev přispěje k léčbě obezity u člověka.
Proc Natl Acad Sci, USA online, DOI:10.1073/pnas.0308258100
Stanovení
prokalcitoninu
snižuje užívání
antibiotik
{IMG{imagespm20048967.jpg}IMG}
Basilejští odborníci prokázali, že stanovení prokalcitoninu dokáže zamezit zbytečnému podání antibiotik při respiračních onemocněních. Prokalcitonin je sérový prekurzor kalcitoninu, jehož koncentrace se zvyšuje při bakteriálních infekcích. Studie se zúčastnilo 243 hospitalizovaných nemocných přijatých pro suspektní infekci dolních cest dýchacích, kteří byli randomizováni na skupinu léčenou standardně a na skupinu, kde byla antibiotická léčba nasazena pouze při zvýšené sérové hladině prokalcitoninu. Finální diagnózy byly v pořadí četnosti zastoupení: pneumonie, akutní exacerbace chronické obstrukční choroby bronchopulmonální, akutní bronchitida, astma a ostatní respirační afekce. Výsledky studie ukázaly, že stanovením prokalcitoninu se podařilo omezit podání antibiotik o polovinu, aniž by prognóza nemocných byla nepříznivě ovlivněna. Výsledky studie jsou důležité v dnešní době, kdy vzrůstají rezistence bakteriálních kmenů na antibiotika, která jsou indikována příliš často.
Lancet, 2004, 362, p. 600–607
===== Kardiovaskulární =====
===== riziko u žen =====
Metabolický syndrom je důležitějším faktorem zvyšujícím kardiovaskulární riziko u žen než body mass index. Studie se zúčastnilo 780 žen. Autoři zjistili, že ženy s diabetem a metabolickým syndromem, které měly normální hmotnost či nadváhu, měly 3x vyšší riziko ischemické choroby srdeční než zdravé ženy s normální hmotností. Obézní ženy s metabolickým syndromem měly kardiovaskulární riziko 2x větší. Tříleté přežití bylo v porovnání se ženami s metabolickým syndromem výrazně lepší u žen s normálním metabolickým stavem, a to ve všech hmotnostních kategoriích. Studie tak přináší další důkaz nezbytnosti účinné terapie metabolického syndromu.
Circulation, 2004, 109, p. 706–713
Nepřátelství
a kardiovaskulární
riziko u mužů
Nepřátelské chování je dalším faktorem zvyšujícím kardiovaskulární riziko u mužů. K tomuto závěru došla americká studie MRFIT (Multiple Risk Intervention Trial), která během 16 let analyzovala různé činitele nepříznivě ovlivňující kardiovaskulární riziko u mužů. Autoři porovnali pomocí psychologických dotazníků úroveň nepřátelského chování u 259 mužů, kteří během trvání studie zemřeli z kardiovaskulární příčiny, a u 259 kontrolních mužů. Po zohlednění dalších rizikových faktorů, věku, rasy a bydliště, vyšlo najevo, že během studie měli vysoce nenávistní muži riziko kardiovaskulární smrti 1,6x vyšší než muži málo nepřátelští. Vysoce nenávistní muži, kteří během trvání studie prodělali nefatální kardiovaskulární příhodu, měli po skončení studie riziko kardiovaskulární smrti až 8x vyšší než muži málo nenávistní, kteří předtím příhodu neprodělali. Autoři studie se domnívají, že by psychoterapeutické postupy zaměřené na zvládnutí hněvu a stresu mohly nenávistným rizikovým pacientům významně pomoci.
Circulation, 2004, 109, p. 66–70
Nedostatek spánku
a deprese
dospívajících
Pozsáhlá americká studie ukazuje vztah mezi nedostatkem spánku a depresívní poruchou u mladých lidí. Studie se zúčastnilo 2259 studentů střední školy žijících v Chicagu. Ukázalo se, že jak studenti postupovali do vyšších ročníků, spali denně čím dál tím méně. Ti studenti, kteří udali nejmenší počet prospaných hodin, trpěli více depresemi a nedostatkem sebedůvěry než jejich kolegové, kteří spali víc. Děvčata dosáhla ještě méně spánku než chlapci, což autoři přičítali ranním kosmetickým úpravám a intenzívnějšímu úklidu. Naskýtá se otázka, jaký je vztah mezi karencí spánku a depresí – není to tak, že nešťastní mladí lidé spali hůře než jejich spokojení kolegové?
Child Dev online, 2004, DOI: 10.1111/j.1467-8624.2004.00655.x.
Antibiotika
a karcinom prsu
{IMG{imagespm20048968.jpg}IMG}
Podávání antibiotik zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu u žen. Alespoň to tvrdí nová americká studie. Studie se zúčastnilo 2266 žen. Autoři zjistili, že ženy, které byly v životě léčeny antibiotiky po celkovou dobu 100–500 dní, měly 1,5krát vyšší riziko karcinomu prsu než ženy antibiotiky nikdy neléčené. Zvýšení rizika bylo srovnatelné ve všech skupinách antibiotik. Není však jasné, jestli je vztah mezi užíváním antibiotik a vznikem karcinomu prsu kauzální. Nabízí se spekulace, zda ženy s anamnézou opakovaného užívání antibiotik nemají častější infekce v důsledku blíže neurčeného oslabení imunity, které by samo o sobě mohlo vést ke vzniku nádorového bujení. Autoři studie nicméně doporučují uvážlivé indikování antibiotické léčby.
JAMA, 2004, 291, p. 827–835
Užitek stanovení
BNP při náhlé
dušnosti
Natriuretický peptid typu B (BNP) je hormonální působek produkovaný ve svalovině srdečních komor. Podnětem k jeho uvolnění ze sekrečních granul do krve je hlavně natažení kardiomyocytů a jeho sérová hladina je prakticky vždy zvýšená u srdečního selhání. Nedávno publikovaná studie z Basileje je další v řadě publikací, které dokazují užitečnost určení hladiny BNP v diferenciální diagnostice akutní respirační insuficience. Studie se zúčastnilo 452 nemocných s akutní dušností, kteří byli vyšetřeni na centrálním příjmu nemocnice. Autoři na základě stanovení BNP dokázali snížit počet hospitalizací a příjmů na jednotku intenzívní péče v porovnání s kontrolní skupinou léčenou standardně (75 % a 15 % vs. 85 % a 24 %). Průměrná délka hospitalizace byla 8 dní ve skupině se stanoveným BNP a 11 dní v kontrolní skupině. Dalším zajímavým srovnáním je průměrná cena celkové léčby: ve skupině BNP to bylo 5410 USD na pacienta, zatímco nemocný v kontrolní skupině vyšel na 7264 USD. Dočkáme se tedy rutinního měření BNP i v České republice?
New Engl J Med, 2004, 350, p. 647–654
===== Vakcinace v léčbě =====
===== Grawitzova tumoru =====
Multicentrická německá studie prokázala účinnost terapie autologní vakcínou jako adjuvantního postupu k radikální nefrektomii v léčbě Grawitzova tumoru. Studie se zúčastnilo 379 nemocných s lokalizovaným Grawitzovým nádorem, bez napadení lymfatických uzlin a bez vzdálených metastáz. Polovina osob prošla před nefrektomií sérií imunizací autologní vakcínou, druhá polovina obdržela placebo. Pětiletého přežití bez recidivy docílilo 77,4 % osob imunizovaných a 67,8 % osob s placebem. Vakcinace byla dobře tolerována. Vzhledem k tomu, že prognóza lokalizovaného karcinomu ledviny je špatná a až v 50 % dochází po radikální nefrektomii k progresi onemocnění, je uvedené zlepšení prognózy vakcinací velmi dobré.
Lancet, 2004, 363, p. 594–599
Výběr a překlad MUDr. Eliška Horáková