monitor

12. 2. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce




Horší přežití po transplantaci pankreatu

Nemocní s diabetem, kteří byli léčeni izolovanou transplantací pankreatu, mají výrazně vyšší mortalitu v porovnání s nemocnými léčenými standardně. Američtí odborníci po dobu 4 let sledovali skupinu 11 572 diabetiků, kteří čekali na transplantaci pankreatu nebo kombinovanou transplantaci pankreatu a ledvin. Ukázalo se, že osoby s transplantovaným pankreatem měly o 57 % a osoby s kombinovanou transplantací pankreatu a ledviny o 42 % vyšší mortalitu než diabetici kontrolní, kteří transplantaci nepodstoupili. Zdá se tedy, že transplantace pankreatu v léčbě diabetu s sebou nese zbytečná rizika.

JAMA, 2003, 290, p. 2817–1823

===== Optimální léčba benigní hyperplazie prostaty =====
Kombinace alfa-adrenergního blokátoru (doxazosin) a antiandrogenu (finasterid, inhibitor 5-a-reduktázy) v léčbě benigní hyperplazie prostaty (BPH) je podle nové studie lepší než léčba jedním preparátem. Studie se zúčastnilo 3047 mužů s BPH, kteří byli sledováni po střední dobu 4,5 roku a kteří byli léčeni buď doxazosinem, nebo finasteridem, či jejich kombinací. Kontrolní skupina užívala placebo. Léčebný efekt byl měřen pomocí skóre Americké urologické asociace, výskytu akutní retence moči, inkontinence moči, ledvinné nedostatečnosti a rekurentních močových infekcí. Riziko uvedených příznaků BPH bylo oproti placebu výrazně zredukováno u obou preparátů (o 39 % u doxazosinu, o 34 % u finasteridu), avšak kombinační terapie efekt léčby téměř zdvojnásobila (redukce rizika o 66 %) a zároveň byla bezpečná.

New Engl J Med, 2003, 349, p. 2387–2398

Císařský řez a riziko následného abortu

Skotští epidemiologové zjistili, že předchozí císařský řez dvakrát zvyšuje riziko spontánního abortu nebo úmrtí novorozence v dalším těhotenství. Sledovali více než 120 000 žen v druhém těhotenství s jedním plodem. Ke spontánnímu potratu došlo u 68 ze 17 754 žen s předchozím císařským řezem a u 244 žen, které předtím rodily vaginálně. Hlavní rozdíl v četnosti abortů nastal po 34. gestačním týdnu. Od 39. gestačního týdne bylo absolutní riziko abortu 1,1/1000 žen s předchozím císařským řezem a 0,5/1000 žen ostatních.

Lancet, 2003, 362, p. 1779–1784


===== Chelátory kovů proti Alzheimerově chorobě =====
Podle nové studie se zdá, že chelátory zinku a mědi mohou zlepšit kognitivní funkce nemocných s Alzheimerovou chorobou. Jedná se o clioquinol, látku, která zabraňuje navazování iontů zinku a mědi na beta-amyloid. Tím se beta- -amyloid může lépe rozpouštět a méně se kumuluje. Ve skupině 36 osob s Alzheimerovou chorobou, kteří byli léčeni clioquinolem, došlo ke snížení plazmatické hladiny beta-amyloidového proteinu a k výraznému zlepšení kognitivních funkcí ve srovnání se skupinou kontrolní. Ve skupině osob léčených clioquinolem došlo k nárůstu plazmatické hladiny zinku. Léčba byla dobře tolerována a má tak naději stát se standardní terapií Alzheimerovy choroby.

Arch Neurol, 2003, 60, p. 1685–1691


===== Diagnóza karcinomu ledviny z moči =====
Byla vyvinuta nová diagnostická metoda, která umožňuje časnou diagnostiku karcinomu ledviny z moči. Jedná se o sledování hypermetylačních změn tumor-supresorových genů pomocí PCR specifické prometylace. Z 50 nemocných s různými druhy rakoviny ledviny, kteří se pilotní studie zúčastnili, stanovila tato metoda u 44 osob genetické změny alespoň jednoho ze sledovaných tumor supresorových genů v moči, které odpovídaly genetickým změnám v nádoru. Test neměl žádné falešně pozitivní výsledky (100% specificita) a správně diagnostikoval téměř všechny nemocné s časným karcinomem ve stadiu I (88% senzitivita). Vyšetření hypermetylačního stavu tumor supresorových genů z moči by se tak mohlo stát snadnou diagnostikou časných renálních nádorů.

Cancer Res, 2003, 63, p. 8695–8699

===== Cytomegalovirus a ateroskleróza =====
Podle italských odborníků hraje infekce cytomegalovirem (CMV) roli v patogenezi aterosklerózy. Podařilo se jim totiž prokázat zkříženou reaktivitu protilátek proti CMV s proteiny HSP 60 (heat shock protein), která vede k poškození endoteliálních buněk. Vědci studovali 180 osob s koronárním onemocněním jako projevem aterosklerózy. V séru většiny nemocných byly identifikovány autoprotilátky proti sekvenci 11 aminokyselin z HSP 60. Tento peptid je homologní s cytomegalovirovými peptidy UL 122 a US 28, s kterými stejná séra také reagovala. Autoři dále prokázali, že purifikované imunoglobuliny G proti HSP 60 a peptidům CMV interagují s povrchem endoteliálních buněk a navozují jejich apoptózu. Apoptóza endoteliálních buněk tvoří pak první krok v procesu aterosklerózy.

Lancet, 2003, 362, p. 1971–1977



===== Virus proti mozkovým nádorům =====
Experimentální studie prokázala účinnost uměle vytvořeného viru v léčbě mozkových nádorů. Genetičtí inženýři zkombinovali genom poliovirů a rinovirů a vyvinuli tak nový virus, který specificky napadá rakovinně změněné neurony a nezpůsobuje poliomyelitidu. Vlastnosti poliovirů ho směrují na neurony a vlastnosti rinovirů zabraňují jeho množení ve zdravých neuronech. Tento nový virus účinně likvidoval nádorové buňky v buněčné kultuře i v mozcích myší. Autoři studie spekulují o jeho léčebném využití u lidí, kdy by virus byl injikován přímo do nádoru.

Proc Nat Acad Sci, 2003, 100, p. 15125–15130

Splenocyty v léčbě autoimunitního diabetu?

Podle experimentální studie by se mohly použít injekce izolovaných slezinných buněk v léčbě diabetu a možná i jiných autoimunitních onemocnění. Vědci použili myší model pro diabetes 1. typu, kdy myši o normální hmotnosti trpí autoimunitní destrukcí inzulín produkujících buněk pankreatických ostrůvků. Vědci těmto myším injikovali izolované splenocyty, a tím navodili změnu imunitního systému vedoucí k obnově funkčních pankreatických ostrůvků. Přesný mechanismus této změny není znám a další studie budou zapotřebí k odlišení, zda zde došlo k obnově původních buněk, či zda buňky regenerovaly z jiného zdroje.

Science, 2003, 302, p. 1223

===== Léčba infekce virem Ebola =====
Američtí vědci prokázali účinnost nové léčby těžké hemoragické horečky způsobené virem Ebola. Virus Ebola způsobuje nadměrnou expresi prokoagulačního tkáňového faktoru v monocytech a makrofázích primátů, která vede k následné hemoragické diatéze. Pomocí inhibice koagulační kaskády podáním rekombinantního antikoagulačního proteinu rNAPc2 z hlístic, inhibitoru tkáňového faktoru, dokázali vědci výrazně snížit úmrtnost makaků po podání letální dávky viru Ebola. Zatímco kontrolní skupina makaků měla 100% letalitu, v léčených skupinách přežilo 33 % opic. Léčené opice měly nižší hladiny D-dimerů, menší intravaskulární fibrinová depozita a méně tromboembolií. rNAPc2 zmírnil i prozánětlivou reakci organismu, jak napovídaly nižší hladiny prozánětlivých cytokinů v plazmě.

Stojí také za zmínku, že právě probíhá první lidská studie vakcíny proti viru Ebola, které se účastní 27 dobrovolníků. Jedná se o vakcínu, kterou tvoří DNA-imunizace podporovaná adenovirovými vektory nesoucími virové proteiny. V předchozí studii na opicích dokázala tato vakcína ochránit všechny opice infikované letální dávkou viru Ebola.

Lancet, 2003, 362, p. 1953–1958

Nature, 2000, 424, p. 605–609

Tromboembolie a letecké cestování

Novozélandští odborníci se zaměřili na stanovení rizika tromboembolie po dlouhých letech v prospektivní studii, jíž se zúčastnilo téměř 900 osob cestujících po dobu alespoň 10 hodin letadlem. Před letem a po letu byly změřeny D-dimery. Osoby, které měly během dalších tří měsíců klinické příznaky hluboké žilní trombózy či embolie nebo měly nově pozitivní D-dimery, podstoupily duplexní ultrazvuk žil dolních končetin a pulmonální CT-angiografii. Ukázalo se, že 9 (1 %) osob během dálkových letů utrpělo tromboembolickou příhodu, z toho 4 osoby plicní embolii a 5 osob hlubokou žilní trombózu. Šest z oněch devíti osob mělo klinické rizikové faktory, dvě měly rizikový faktor pro trombofilii, pět užívalo aspirin, čtyři nosily kompresní punčochy a dvě cestovaly první třídou.

Lancet, 2003, 362, p. 2039–2044

Estrogeny podporují vznik trombocytů

K dalším překvapením v poznávání fyziologie patří fakt, že estrogeny hrají klíčovou roli ve vzniku a diferenciaci trombocytů. Vědci zkoumající buněčné signály vedoucí k tvorbě trombocytů přišli na to, že autokrinně produkovaný estrogen z megakaryocytů samotných navozuje vznik předchůdců destiček. Zároveň zvýšilo podání exogenního estrogenu myším tvorbu předchůdců krevních destiček o 50 % a inhibice estrogenových receptorů tvorbu trombocytárních předchůdců zablokovalo. Autoři studie se domnívají, že by se uvedené poznatky mohly uplatnit v léčbě trombocytopenií.

Genes Dev, 2003, 17, p. 2864–2869

Dvojitá transplantace kmenových buněk v léčbě myelomu

Francouzští hematologové léčili 400 nemocných mladších 60 let s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem vysokodávkovanou chemoterapií následovanou buď jednoduchou, nebo dvojitou autologní transplantací kmenových buněk. Kompletní či velmi dobré částečné odpovědi na léčbu dosáhlo 42 % jednou transplantovaných a 50 % dvojitě transplantovaných. V dalším průběhu dosáhly osoby léčené dvojitou transplantací výrazně lepších výsledků: dobu 7 let přežilo 42 % osob v porovnání s 21 % osob transplantovaných jen jednou. Hlavní faktory, které ovlivňovaly přežití, byly: výchozí hladina sérového b2-mikroglobulinu a laktátdehydrogenázy, věk a zařazení do skupiny s dvojitou transplantací.

New Engl J Med, 2003, 349, p. 2495–2502

Výběr a překlad MUDr. Eliška Horáková

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?