H. pylori může být příčinou syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS)
Britští lékaři v listopadovém čísle Archives of Disease in Childhood referovali o „vy soce signifikantní“ asociaci mezi infekcí Helicobacter pylori a syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS). „Infekce byla ze spoluúčasti na SIDS dlouho podezřívána a nyní je zde skutečně důkaz o jejím vlivu,“ řekl dr. Jonathan R. Kerr z britské University of Manchester. „V epidemiologii H. pylori a SIDS existuje rozsáhlé překrývání. Obě onemocnění jsou spojena s chudšími komunitami, přeplněnými místy bydlení a vykazují seskupování v rodinách.“ Dr. Kerr a kolegové použili polymerázovou řetězovou reakci k analýze DNA ze žaludku, průdušnice a plicní tkáně od 32 kojenců zemřelých na SIDS a od devíti kontrolních subjektů, přičemž vyhledávali sekvence genů ureC a cagA, specifické pro H. pylori.
Porovnáme-li výsledky pro obě sekvence, 28 z 32 (88 %) případů SIDS vykazovalo přítomnost infekce H. pylori, v kontrolách pouze jediný z devíti (12, 5 %).
Výskyt infekce H. pylori u dětí v rozvinutých zemích je obecně nižší než 2 %, a tak výskyt 88 % u populace se SIDS je z tohoto pohledu velmi vysoký, řekl dr. Kerr. „Máme určenu možnou bakteriální příčinu SIDS, ale zdůrazňuji, že naše nálezy musí být potvrzeny nezávisle.“ Pokud jde o spojení mezi SIDS a infekcí H. pylori, dr. Kerr teoreticky zvažuje možnost, že „…úmrtí může být způsobeno aspirací žaludečního obsahu s ureázou z H. pylori a následným uvolněním amoniaku do cirkulace“.
Pokrevní fertilizace…
Jak informoval britský The Observer, na britských klinikách se začíná rozmáhat umě lé oplodňování žen otci jejich manželů, kteří jsou sterilní.
Důvodem je zajištění rodové posloupnosti. Postup však vzbuzuje etické problémy, protože takto počaté dítě má za otce vlastně i dědu, a muž, který ho má vychovávat, je polovičním bratrem.
Snaha zachovávat rod se takto již delší dobu uplatňuje například v Japonsku, kde je přežívání pokrevních pout stále považováno za velmi důležité.
Med – nová fakta
Dávní Egypťané si tak vážili medu, že faraón Ramses III. ho jednou obětoval bohům 15 tun. Americké výzkumy nyní ukazují, že med není jen látka hodná uctívání: napomáhá totiž zotavení po svalové námaze a působí jako výborný zdroj energie před ní, napsal britský The Times. Tým z univerzity v Memphisu podrobil testům 39 sportovců, kterým během posilování podali 50 gramů cukru v různé podobě (sacharóza, hroznový cukr nebo med). Po prozkoumání odebraných vzorků krve se ukázalo, že dextróza nejvíce zvýšila hladinu inzulínu, zatímco med působil spíše na dlouhodobé postupné zvyšování. Měření hladiny inzulínu pomáhá zjistit, jaké množství cukru je v krvi přítomno a za jak dlouho se vstřebá.
Po požití cukru vzroste rovněž hladina krevního cukru. Odborníci na výživu doporučují jíst potraviny, které zvyšují krevní cukr pomalu. Rychlé zvýšení hladiny krevního cukru má za následek její rychlý pokles, což může vyvolat únavu, slabost a nevolnost. Podle studie udržuje tuto hladinu v rovnováze ovocný cukr a med. „Med je zřejmě zdrojem glycidů, který má na krevní cukr v porovnání s ostatními zdroji relativně mírné účinky,“ říká Richard Kreider. Med v kombinaci s ostatními potravinami této skupiny je ideální potravou po tělesném vypětí.
Sportovci, kteří během cvičení snědli trochu medu, měli také nižší hladinu kortizolu, uvolňovaného při svalovém napětí. Nízká hladina kortizolu znamená snížené riziko svalové únavy a rychlejší zotavení po cvičení. Řešitele zajímalo, zda podobné závěry platí i pro jedince, kteří pravidelně nesportují. Proto testovali 71 dobrovolníků, kterým po osmihodinovém půstu podali cukr nebo med a poté jim měřili hladinu inzulínu a krevního cukru. Obě hodnoty se v krvi zvýšily po podání jednoduchých cukrů (dextróza, sacharóza), zatímco med tak výrazný efekt neměl. Nepodařilo se ovšem prokázat, zda účinky medu jsou u nesportovců stejně příznivé jako u těch, kteří jsou vystaveni pravidelné fyzické zátěži. „Nesledovali jsme dobrovolníky dostatečně dlouhou dobu,“ vysvětluje Kreider. Do mnívá se však, že med zvyšuje krevní cukr v určitém čase bez ohledu na to, zda dotyčný cvičí nebo ne. „Med lépe udržuje krevní cukr, protože je to směs cukrů: hroznového (glukózy) a ovocného (fruktózy).“
Kreider nyní hodlá prozkoumat, zda med pomáhá udržovat nízkou hladinu krevního cukru a působí na zotavení svalů rovněž při dlouhodobějších vytrvalostních sportech. „Jsem velmi skeptický,“ říká Michael Rennie, odborník na problematiku sportování a me tabolizmu. „Neexistuje žádný vysvětlitelný mechanizmus, po dle kterého by konzumace medu po cvičení byla lepší než tyčinka Mars nebo šálek sladkého čaje.“ Med dodá tělu oslabenému námahou energii stejně jako jakýkoliv jiný zdroj cukru.
Pití filtrované kávy zvyšuje riziko srdečního
onemocnění ?
Předběžné výsledky studie ukazují, že lidé, kteří si dopřávají několik šálků filtrované kávy denně, mohou mít zvýšené riziko srdečního onemocnění. Denní konzumace litru papírem filtrované kávy je po dvou týdnech užívání spojena s téměř 20% zvýšením hladiny homocysteinu, podle listopadového čísla časopisu the American Journal of Clinical Nutrition. Homocystein vznikající při tělesném metabolizmu proteinů je rizikovým faktorem srdečního onemocnění.
Nicméně, spojitost mezi pitím kávy a srdečním onemocněním zůstává nejasná. „Mů žeme uzavřít, že pití velkého množství kávy zvyšuje hladinu homocysteinu v krvi,“ píše dr. Rob Urgert z the Wageningen Centre for Food Sciences v Holandsku. „Zdali se tím zvyšuje i riziko srdečního onemocnění, není jasné.“ Dřívější studie zjistily, že velká konzumace nefiltrované, vařené kávy může zvyšovat hladinu homocysteinu. Protože lékaři chtěli zjistit, zda má filtrovaná káva podobný efekt, měřili hladinu homocysteinu ve skupině lidí ve věku od 18 do 53 let, kteří pili litr kávy denně po dobu čtyř týdnů, a výsledky porovnali se skupinou osob, která kávu nepila. Poté lidé ze skupiny, která pila kávu, ji pít přestali a lidé z druhé skupiny ji po dobu čtyř týdnů začali pít každý den. Poté opět měřili hladiny homocysteinu. Hladina homocysteinu se po týdenním pití kávy zvýšila u všech 26 osob, ale řešitelé zdůrazňují, že většina lidí nepije denně 10 až 15 šálků kávy, jak bylo konzumováno dobrovolníky ze studie.
„Filtrovaná i nefiltrovaná káva pravděpodobně obsahuje faktor, který zvyšuje plazmatickou hladinu homocysteinu. Tento faktor je také pravděpodobně obsažen v rozpustné kávě, espresu a dalších typech kávy; zatím však zůstává vše ve stadiu hypotéz, neboť faktor dosud nebyl identifikován.“
American Journal of Clinical Nutrition 2000;72:1107-1110
U kuřáků má EKG při AIM vyšší výtěžnost než
u nekuřáků
Kuřáci přijatí do nemocnice s diagnózou akutního infarktu myokardu (AIM) mají vyšší pravděpodobnost odpovídajících změn na EKG než nekuřáci, kteří přijdou se stejnými příznaky.
Podle nálezů prezentovaných na fóru the American College of Emergency Physicians pouze 27 % nekuřáků s AIM má diagnostický výsledek EKG. Na opak až 49 % kuřáků s infarktem má na EKG odpovídající změny. Dr. Peter B. Richman z Morristown Me morial Hospital v New Jersey spolu s kolegy studovali po sobě následujících 226 pacientů, kteří byli přijatí s podezřením na AIM. 147 z nich se přiznalo ke kouření, lékaři se však neptali na počet denně vykouřených cigaret. Diagnóza infarktu byla stanovena podle WHO kritérií. Kuřáci s infarktem byli mladší než nekuřáci (58 oproti 66 rokům), měli vyšší zastoupení onemocnění srdečních cév v rodině (41,8 % oproti 25,3%), častější nález zvýšené hladiny cholesterolu (43,8 % oproti 30,9 %) a o něco častěji udávali bolest za hrudní kostí jako dominující příznak. Nejvíce překvapující byl při porovnání obou skupin pacientů nález diagnostické výtěžnosti EKG. „Očekávali jsme největší rozdíl v příznacích, který jsme však nenalezli.“ Další kroky budou vést k osvětlení důvodů rozdílné výtěžnosti EKG mezi kuřáky a nekuřáky. Možnosti zahrnují změny způsobené vazokonstrikčními látkami z cigaretového kouře, popřípadě vyšší tendenci aterosklerotických plátů k ruptuře u kuřáků.
Westport Newsroom 203 319 2700
Nová vakcína proti Alzheimerově chorobě ?
Alzheimerova choroba je onemocnění, které se v posledních letech vyskytuje stále častěji. V USA odhadují, že ve věku nad 65 let postihuje desetinu osob, a u starších 85 let se týká asi poloviny všech lidí. Odhaduje se, že v roce 2025 jí bude trpět asi 22 miliónů osob. Při tomto onemocnění dochází k poškození vyšších mozkových funkcí, takže člověk přestává být schopen se o sebe postarat a je odkázán na péči rodiny nebo ústavu. Příčiny vzniku onemocnění nejsou přesně známy, ale jednou z nich je usazování amyloidových plaků v mozku. Amy loid, protein, který se v těle vyskytuje normálně, poškozuje – jestliže se začne usazovat v mozku – nervové buňky. V Brigham and Wo men‘s Hospital v Bostonu testovali na myších vakcínu, která se aplikuje vdechováním. Jedná se o pokrok ve srovnání s injekční aplikací, která již byla zkoušena dříve. Testovaná zvířata měla specifickou genetickou poruchu, při níž se v mozku vytvářely plaky velmi podobné těm, které nacházíme u lidí při Alzheimerově chorobě. Uká zalo se, že vdechovaná vakcína u zvířat posílila imunitní systém. Ochranné buňky se navázaly na částečky amyloidu a odstranily jej z mozku. Množství usazenin se snížilo až o 60 %. Autoři studie se domnívají, že klinické zkoušky u lidí by mohly začít už v průběhu příštího roku. Ovšem – hlavní otázka zůstává stále ještě nezodpovězena. Už sice víme, že plaky poškozují mozek, ale nevíme, proč vlastně k jejich usazování dochází.
IM u mladých žen a vztah k menstruačnímu cyklu
V průběhu a těsně po menzes je pravděpodobně zvýšené riziko AIM, podle zprávy z kanadské Laval University v St. Foy. Dr. Bettina A. Hamelin a kolegové studovali 28 premenopauzálních žen, které měly infarkt myokardu anebo které trpěly nestabilní angina pectoris. Podle zprávy zveřejněné na setkání the American College of Clinical Pharmacy (ACCP) v Los Angeles mělo 43 % takových žen hypercholesterolemii, 42 procent hypertenzi a 36 % bylo v době studie kuřačkami. Dále 24 % bylo bývalými ku řačkami a 7 % byly diabetičky.
„Signifikantně většina žen dostala akutní srdeční příhodu v prvních pěti dnech po zahájení menstruace. Dvacet žen mělo srdeční příhodu během prvních tří dnů po začátku menzes, zatímco osm žen až po sedmi dnech po začátku menzes. Lékaři věří, že kolísání hladiny 17-beta-estradiolu během menstruačního cyklu může modulovat riziko srdeční příhody. „Mladé ženy by měly být poučeny o rizikových faktorech srdečního onemocnění a starší ženy by měly být stále poučovány o výhodách substituční terapie estrogeny.“
Westport Newsroom 203 319 2700
Výsledky studie STOPAMI
Pacienti s AIM mají větší prospěch z léčby stentem a abciximabem než z akcelerované infúze fibrinolytika alteplázy. Ukázaly to výsledky studie STOPAMI (140 pacientů), ve které byl po šesti týdnech léčby sdružený cíl (úmrtí, mozková příhoda, reinfarkt) ve skupině stent + abciximab 8,5 % a ve skupině alteplázy 22,2 % (p = 0,02). Pro abciximab hovoří také výsledky studie TIMI 14, ve které přidání abciximabu k fibrinolytiku retepláze zvýšilo průchodnost infarktové koronární tepny, a studie SPEED, ve které kombinace zmíněných léčiv byla účinnější než každá léčba samostatně.
SCRIP 2000; No 2570/71: 28
