Během 75 let se z provizorního zařízení změnila ve špičkové lékařské pracoviště, dnes je největší nemocnicí v ČR. Unikátní je nejen její dětská část, lékaři FNM patří mezi nejlepší i v dalších oborech. Mimo jiné zde prvně transplantovali kostní dřeň u dětí, jako jediní v zemi provádějí transplantace plic.
Plány na vznik nové nemocnice v Motole se objevily už v druhé polovině 30. let, okupace ale přípravy na výstavbu zařízení pro 1300 pacientů zastavila. Po zabrání českých klinik Němci se ovšem musel rychle řešit nedostatek nemocničních lůžek v Praze a architekti František Čermák a Gustav Paul tak místo zděných nemocničních pavilonů přišli s myšlenkou provizorních staveb, na které použili zejména dřevo. Ty přitom v návrhu umístili tak, aby nebránily budoucímu rozšiřování.
Koncem války německé úřady uvažovaly u přeměně motolského zařízení na vojenský lazaret, i kvůli stavebnímu materiálu od toho ale nakonec upustily. Až do konce roku 1945 fungovaly baráky v Motole jako filiálka vinohradské nemocnice, poté se zařízení osamostatnilo jako Státní všeobecná veřejná nemocnice v Praze Motole. V roce 1948 pak byl k nemocnici připojen lupusní ústav (dnešní pavilon infekčních hepatitid), který byl postaven už v roce 1936 a je tak nejstarší zděnou budovou v areálu.
Během následujících let motolský nemocniční areál několikrát změnil jméno i formální zařazení, pro pacienty ovšem měla větší význam rozšiřující se nabídka oborů. V roce 1958 bylo v tehdejší Městské nemocnici v Motole zřízeno radioizotopové oddělení (nyní klinika nukleární medicíny a endokrinologie) a záhy přibyla u další specializovaná oddělení. Podoba nemocnice se začala výrazně měnit v polovině 60. let, kdy začali v Motole vězni ve službách podniku Armabeton stavět nový dětský pavilon.
Budovaný moderní blok ovšem tehdy spadal pod Dětskou fakultní nemocnici (DFN), která sídlila v několika objektech zejména na Karlově a v jeho blízkém okolí. Teprve v lednu 1971 se motolská nemocnice sloučila s DFN a Fakultou dětského lékařství Univerzity Karlovy, čímž vznikla Fakultní nemocnice v Motole, která pod tímto názvem funguje dodnes. Už v té době patřilo zařízení mezi největší v Evropě - pro dospělé mělo 2750 a pro děti přes 900 lůžek.
S tím, jak se dokončoval nový dětský pavilon (zcela hotový byl až po 13 letech budování), se do Motola postupně stěhovala oddělení z centra Prahy. Dětské kardiocentrum bylo ve FNM otevřeno v roce 1977, o rok později se přemístila klinika dětské chirurgie a dětská onkologie, u jejíhož zrodu v roce 1974 stál lékař Josef Koutecký a jež bylo první v Československu. V roce 1978 zahájila v Motole provoz dětská poliklinika a rok nato jako první v zemi dětská oční klinika.
Původní dřevěné baráky, sloužící dospělých pacientům, pak nahradil druhý monoblok, jehož základní kámen byl v Motole položen v listopadu 1986 a který dal areálu jeho současnou podobu. Zdáli viditelná modrá budova byla hotová koncem roku 1996 (s pětiletým skluzem proti původnímu plánu), první se do ní přestěhovala gynekologicko-porodnická klinika. Postupně pak přibývaly další specializace, a to nejen z baráků v Motole, některá oddělení se sem přestěhovala z centra.
O dekádu později se začala rekonstruovat dětská část, která se během let ocitla v havarijním stavu. Získala nejen nové sály, ale i střešní heliport. Dnes má nemocnice v Motole celkem 2189 lůžek (z toho 575 dětských), 52 operačních sálů a zaměstnává 5800 lidí (1200 lékařů a 2000 sester). Ročně ošetří přes 900.000 pacientů (z nich je 80.000 hospitalizováno). Při zhruba osmimiliardovém obratu vykázala v letech 2015 a 2016 kladný výsledek hospodaření v řádu několika milionů korun.
poznámka