Jak na tyto situace reagujeme?
Selhávají běžné adaptační mechanismy, máme pocit ztráty vlivu a moci. Může dojít až k akutní stresové reakci. Ta se promítne do oblasti somatické (únava, nevolnost, vysoký krevní tlak, pocit na omdlení, zvracení, potíže s viděním), kognitivní (obviňování někoho, problémy s pamětí, zhoršené soustředění, nerozhodnost, noční můry, neodbytné představy, zvýšená bdělost), emoční (úzkost, vina, žal, strach, nejistota, deprese, agitovanost, vznětlivost, hněv, panika, pocit zahlcení) a projeví se i v chování (podezřívavost, stáhnutí se do sebe, změny v řečovém projevu, emocionální výbuchy, nespecifické tělesné obtíže).
Co to dělá s naší psychikou, pracovním elánem?
Někteří zátěž nevydrží a odejdou, někteří zůstanou a pracují pod tlakem svých emocí – zvyšuje se tím jejich chybovost. Někteří zůstanou, ale „vyhoří“. Někteří nemohou velkou zátěž zpracovat, může se z ní stát „noční můra“, která jim brání v normálním fungování.
Ani jedna ze zmíněných variant nepřispívá ke zlepšení péče o pacienta. Naopak. Unavený, vyhořelý, nemotivovaný zdravotník nemůže moc kvalitně pracovat, nemá na to energii a stává se svým pacientům spíše nebezpečný. Neustálé zapracovávání nových pracovníků je také neekonomické.
Jak se naučit situaci zvládat?
Preventivně je důležitá péče o sebe. Každý z nás má svoje činnosti pro odreagování, které ho těší a „dobíjejí“. Jsou to například různé koníčky, záliby, fyzický pohyb, péče o mezilidské vztahy, péče o vyvážený zdravotní styl. Pokud míra dlouhodobé zátěže nebo kritická událost přesáhne naše běžné zvládací mechanismy, můžeme využít i Systém psychosociální intervenční služby (SPIS).
SPIS je založen především na peer podpoře. Peer je vyškolený kolegazdravotník, který zná problematiku naší profese, sám prožívá podobné situace jako my. Peer absolvoval certifikovaný kurz v NCO NZO v Brně, který je veden odborníky na duševní zdraví. Budoucí peeři se učí metody podpory zdravotníků při vyrovnávání se s následky prožitých, profesně náročných situací. Učí se naslouchat i poskytnout první psychickou pomoc. Peer je diskrétní, zachovává mlčenlivost, sdílí a podporuje. Nekritizuje, nehodnotí ani nevnucuje. Ze setkání se nevedou žádné záznamy, služba zůstává anonymní. Peera si můžete vybrat.
SPIS v České republice funguje od roku 2005 a je určen pro všechny zdravotnické pracovníky i management. Nabízí psychosociální podporu zdravotníkům z oblasti urgentní (záchranné služby) i nemocniční péče. Vede k pochopení a přijetí reakce na náročnou situaci, přispívá k normalizaci stresové reakce – říká, že moje reakce odpovídají tomu, co se stalo, co se děje. Seznamuje s vhodnými způsoby zvládání stresu a psychické zátěže. Přináší také setkání a sdílení, čímž umožňuje rychlejší zpracování a uzavření nadlimitní situace, jíž zdravotník prošel. SPIS nabízí podporu individuální i skupinovou, podporu po náročných situacích, ale i po dlouhodobé zátěži. V týmech pracují také odborníci na duševní zdraví – kliničtí psychologové se znalostí metod jak s nadlimitní zátěží zacházet. Podobný systém používají i Hasičský záchranný sbor a Policie ČR. Velmi podobný systém je dlouhodobě budován i v zahraničí. Chrání tím vyškolené, kvalitní pracovní síly, které se po „očištění“ od zátěže mohou vrátit zpět do pracovního procesu. SPIS je vnímán i jako péče o zaměstnance v rámci akreditačního procesu organizace. Nabytím účinnosti zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, je povinností organizace tuto službu pro zaměstnance (a v případě mimořádné události i pro jiné zdravotníky, například z příjmových oddělení nemocnic) zajistit.
Více informací naleznete na: www.spiscr.info
O autorovi| Miloslava Prouzová, Oblastní nemocnice Náchod, a. s., prouzova.miloslava@nemocnicenachod.cz