Vzniknout by kvůli tomu měly i nové profese, jako jsou komunitní pracovníci, domácí asistenti či manažeři služeb. Oznámila to mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.
Nový systém dlouhodobé péče by měl kromě lékařů, ústavů či lůžkových zařízení dlouhodobé péče zahrnovat i třeba fyzioterapii, ambulanci pro poruchy paměti, nutriční poradenství, paliativní péči, chráněné bydlení a další formy péče odpovídající individuálním potřebám seniorů. Nezastupitelnou roli v novém systému by měly mít obce, které by poskytování dlouhodobé péče koordinovaly.
Experti sdružení v pracovní komisi MPSV vychází při své práci především z příkladů „dobré praxe“ v pilotních projektech zaměřených na terénní a lůžkovou zdravotně sociální péči. Zatím se shodli na tom, že je potřeba sjednotit zdravotní a sociální služby ústavní, ambulantní i poskytované v domácnostech. „Nutná je podle nich také transformace léčeben pro dlouhodobě nemocné a domovů pro seniory,“ sdělila Filipová.
Dlouhodobá péče by měla být součástí reformy sociálních služeb. Aby k tomu mohlo dojít, je podle odborníků potřeba, aby byl systém péče o seniory zakotven v české legislativě. Důležitá je také změna celkového přístupu k seniorům, vzdělání profesionálů pečujících o ně a reorganizace struktury služeb i odborných pracovníků. Vše by mělo fungovat na základě regionálního komunitního principu zajištění služeb. Nezbytné je rovněž vytvoření strategie geriatrické péče, komunitních gerontologických služeb a péče pro lidi s demencí.
Dlouhodobou péči, zdravotní a sociální, potřebují lidé, kteří nejsou zcela soběstační v základních aktivitách, jako je péče o hygienu, oblékání či schopnost se samostatně najíst. Většinou to jsou lidé vyššího věku, může se však týkat i chronicky nemocných a zdravotně postižených. V letech 2008-2009 bylo v České republice přibližně 1,4 milionu obyvatel starších 65 let. Podle odhadů by jich v roce 2020 mělo být 2,35 milionu. Cca 16 procent z nich potřebuje a bude potřebovat nějaký typ zdravotní a sociální péče.