S ministryní školství Kateřinou Valachovou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD) měla podepsat memorandum o sjednocení péče o ohrožené děti pod svůj resort. Z podpisu zatím sešlo. Ochraně dětí se ve vyostřené debatě věnoval i sněmovní sociální výbor.
Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Pod školství spadají dětské domovy, pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let, pod ministerstvo práce dětské azylové domy a pomoc rodinám. Memorandum mělo přispět ke sjednocení a převodu pod resort práce.
Memorandum dnes nebylo podepsáno podle Marksové i Valachové z „organizačních důvodů“. Ministryně školství trvá na tom, že zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, která spravuje ministerstvo školství, zůstanou v jeho gesci. Jde o diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče. Důvodem pro jejich setrvání pod hlavičkou školství je podle Valachové skutečnost, že v těchto zařízeních je výchovně vzdělávací proces zajišťován vysoce kvalifikovaným personálem. „S tím ale ministryně Marksová od počátku počítá,“ poznamenala.
Marksová uvedla, že do péče o děti plyne ročně celkem kolem osmi miliard korun. „Polovina peněz putuje do ústavů, jen zhruba deset procent na prevenci. Opatření (sjednocení péče) má umožnit přesun financí, aby se preventivní služby posílily,“ doplnila. Zdůraznila, že změna by neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. „Mnohé kojenecké ústavy a dětské domovy to nyní už dělají,“ podotkla ministryně.
Podle Marksové mají i v jiných evropských zemích problematiku ohrožených dětí na starosti ministerstva sociálních věcí. Za tím, že se dnes dlouho chystané memorandum nepodařilo podepsat, vidí organizační důvody. Valachová dnes upřesnila, že tyto důvody vyplývají z nezbytného souhlasného stanoviska Asociace krajů, protože právě kraje zřizují některé typy těchto zařízení. Schůzka, na níž se o tom mělo jednat, byla přeložena z 30. října na 20. listopadu.
Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňska jich v ústavech bylo 1213. Počet postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je nyní zhruba 5000 lůžek, v zařízeních pobývá 4300 dětí.
Proti změnám v ústavní péči se už dřív stavěli někteří experti, poslanci a například i bývalý prezident Václav Klaus. Kritizovali třeba posilování profesionální pěstounské péče, chválili naopak kvalitu českých kojeneckých ústavů a dětských domovů a odbornost personálu. Studie ale prokázaly, že pobyt v ústavech má na chlapce a děvčata nepříznivý dopad. Ministerstvo práce upřednostňuje péči o děti v rodinách.
Emoce a zvyšování hlasu provázely dnešní jednání sociálního výboru s Marksovou a dalšími zástupci jejího úřadu. Ministryně hned na počátku poslancům na jejich žádost o informace sdělila, že materiály dostanou, až budou připraveny pro vládu a zveřejněny. Některých členů výborů se příkrá odpověď dotkla.
Vyostřila se také debata o dětských domovech a rodinné péči. Podle komunisty Miroslava Opálky ústavy nejsou „žádné sirotčince z první republiky“ a systém by se prý neměl měnit pod nátlakem EU a neziskových organizací. „Tady je obrovský tlak na nějakou změnu, není jisté, že k lepšímu,“ míní Opálka.
Také podle komunistky Hany Jírovcové Aulické děti do tří let potřebují odbornou péči zdravotníků v kojeneckých ústavech. „Jak můžeme argumentovat tím, že péče v ústavu je lepší než v rodině?“ ptala se proti tomu poslankyně ČSSD Zuzana Kailová. Nechápe, proč se Česko tak odmítá trendy a poznatky v péči o děti řídit. Podle Jírovcové Aulické se ústavy jen brání.
Marksová se snažila poslance přesvědčit o tom, že služby by měly dostat hlavně rodiny, aby se z nich děti nemusely odebírat. Na tom se s ní nakonec členové výboru shodli.
Podle plánů měl zákon péči o děti sjednotit od roku 2018. Počítá se i s přechodnými obdobími pro postupné nastartování všech změn.