Vážený pane premiére,
oslovuji Vás jménem mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières s žádostí o Vaši okamžitou pozornost a mobilizaci kapacit České republiky určených pro kontrolu biologických rizik v reakci na současnou bezprecedentní epidemii eboly v západní Africe, která se šíří rychlostí překračující možnosti a kapacity postižených zemí podporovaných OSN a humanitárními organizacemi.
Šest měsíců po začátku epidemie stále hromadně přibývá nových případů onemocnění a úmrtí, propukají nepokoje, celé zdravotnické systémy se rozpadají. Izolační centra pro léčbu eboly jsou přetížená, sami zdravotníci v přední linii jsou infikováni a podléhají nákaze v šokujících počtech. Další uprchli ze strachu o život a nechali za sebou lidi bez potřebné péče, kteří nyní umírají i na běžné a snadno léčitelné nemoci.
Centra pro léčbu eboly se změnila na místa, kam lidé odcházejí umírat o samotě a kde často nedostávají o moc více, než jen paliativní péči. Není v silách těch, kteří na místě s nemocí bojují, držet krok s obrovskými počty pacientů proudících do léčebných center. V Sierra Leone se na ulicích rozkládají vysoce infekční mrtvá těla, která nedávají jinou možnost, než se soustředit spíše na budování krematorií než nových center na léčbu eboly.
Přenos nemoci dosahuje nebývalé úrovně a virus se rychle šíří dále. Světová zdravotnická organizace 8. srpna prohlásila tuto epidemii za „zdravotnickou krizi mezinárodního významu“ a odhadla, že v Libérii, Sierra Leone a Guinei by se během tří měsíců mohlo nemocí nakazit až 20.000 lidí.
Dnes za Vámi přicházíme s žádostí, aby Česká republika nabídla postiženým zemím spolupráci a pomoc v podobě nasazení všech možných kapacit, ať už civilních či vojenských, specializovaných na omezování biologických rizik.
Zejména je třeba se zaměřit na následující:
• navýšení počtu a rozšíření izolačních center;
• rozmístění mobilních laboratoří pro zlepšení diagnostických kapacit;
• ustavení vyhrazených leteckých mostů pro transport personálu i vybavení do západní Afriky a po ní;
• vytvoření regionální sítě polních nemocnic pro infikované zdravotníky či zdravotníky s podezřením na nákazu.
Je rovněž třeba reagovat na kolaps státní infrastruktury, jako např. zdravotnictví v Libérii.
Věřím, že s ohledem na kritickou situaci s mezinárodním přesahem přijmete potřebná opatření a budete hledat cesty, jak adekvátně na situaci v západní Africe reagovat.
Žádám Vás naléhavě o schůzku s Vámi či s kompetentním pracovníkem Vašeho úřadu, abych Vám mohl poskytnout podrobné informace o situaci a potřebách v zasažených oblastech.
Děkuji Vám předem za pozornost, kterou této krizi budete věnovat, a za mobilizaci potřebných zdrojů, které Česká republika má k dispozici a může při této krizi nabídnout.
V úctě,
Mgr. Pavel Gruber, ředitel
Lékaři bez hranic v ČR