1. Vážená paní ředitelko, zajímá mne postup při způsobu vyúčtování zálohy za 1. pololetí 2003, která nám byla poskytnuta ve výši 108 %. Konkrétně mne zajímá, na jaký počet unicitních rodných čísel se to počítá tj. zda-li se rovněž navyšují na 108 procent jako záloha. Ve vyhlášce nic o tom není. Zde je zmiňováno období 2001 a 2002. Milan Bursa
Záloha se zúčtuje proti skutečnému počtu unikátních pojištěnců VZP ČR, ošetřených v dané nemocnici v daném období - dáno metodikou v příloze 1 bod 4.2 vyhlášky 532/02. V §2 bod 6 je odkaz na to, že se postupuje dle přílohy č. 1, v této příloze je stanoven jak postup pro výpočet paušálních sazeb, tak pro výpočet konečné úhrady.
2. a) Proč se tak dlouho udržuje systém 60% přerozdělování vybraného pojistného?
Je dán zákonem. VZP již několik let poukazuje na nerovnoměrné rozdělení rizika a na nerovnoměrné rozdělení nákladných pacientů. Předpokládáme, že bylo předloženo dostatek validních podkladů pro to, aby se systém přerozdělování včetně kompenzace rizika na nákladnou péči změnil co nejdříve.
b) Jaké jsou pohledávky za státními podniky a jak je bude stát řešit?
Nelze jednoduše říci, co jsou pohledávky za státní podniky. Mnohé bývalé státní již nejsou státní, některé po privatizaci měli nějakou formu státní účasti, nebo zastoupení státu ve správních orgánech. Pojišťovna vymáhá za neplatiči zdravotního pojištění cca 17.5 miliardy Kč. V této částce jsou z největší části kumulované dluhy právě těch bývalých státních podniků, nebo „špatně“ zprivatizovaných státních podniků. To, že i tyto podniky neplatily zdravotní pojištění a státu to nevadilo, asi není v pořádku. I z těchto důvodů došlo již k jednomu odkupu pohledávek za dlužníky tohoto typu v konkurzu a nyní se připravuje druhý odkup. Právní postavení zdravotních pojišťoven při vymahatelnosti je horší než u finančních úřadů a úřadů sociální péče. Například nemůžeme provádět přímý výkon rozhodnutí (například přímá exekuce). Toto musíme uplatňovat prostřednictvím soudů.
c) Došlo v minulosti k nějakým dohodám na úrovni ústředních orgánu ohledně neplacení pojistného státními podniky?
Nedošlo.
c) Zabývá se VZP vyhodnocením reálné možnosti vymahatelnosti pohledávek?
Ano. Průběžně sledujeme. Nejméně získáme v případě konkurzů cca do 5 % z dlužné částky díky pořadí zdravotního pojištění.
e) Jak je využíván odpis nedobytných pohledávek?
Využíváme v § 26c zákona 592/1992 sbírky, podle kterého lze odepsat dluh na pojistném a penále pouze v případě, je-li tento dluh zcela nedobytný. Nedobytnost dluhu je vymezena zákonem taxativně. Každý případ je posuzován individuálně.
f) Jak je využita možnost trestního postihu neplacení pojistného (TZ §14)?
Využíváme institut trestního oznámení v případě podezření ze spáchání trestního činu neodvedení pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2002 bylo proti plátcům pojistného z našeho podnětu zahájeno 559 trestních řízení pro trestný čin neodvedení pojistného na zdravotní pojištění. Bohužel výsledky jsou takové, že zatím nikdo nebyl za tento trestný čin nepodmíněně odsouzen.
e) Jaké jsou konkrétní dopady (osobní odpovědnost, opatření…) výsledku kontrol zdravotních pojištoven provedených NKÚ? ing. Lenka Pasovská, Institut zdravotní politiky a ekonomiky
Poslední kontrola NKÚ byla ukončena a projednána v prvním pololetí roku 2000. byla zaměřena na financování investic. Nezjistila porušení zákonů. tato kontrola reagovala i na změny v právním prostředí, tedy i na zákon o veřejných zakázkách, který se nově na VZP vztahoval, byla přijata opatření, jejichž splnění a dobrý výsledek konstatovala i následná kontrola ministerstva zdravotnictví v prvním čtvrtletí 2003. Došlo k výměně ve funkci vrchního ředitele provozně správního úseku a k některým dalším organizačním změnám.
3. Jakým způsobem a kdy konečně začne VZP řešit asymetrické platby za srovnatelnou péči u různých poskytovatelů dle regionu (tj. historicky vzniklé nerovnosti v úhradách, ve výpočtu ceny za pojištěnce atd.) Nechápu jako občan platící zdravotní pojištění, proč moje nemocnice v mém regionu dostává za operaci, kterou mi provedla, menší úhradu než srovnatelná nemocnice v sousedním městě. Tam pak odchází lepší doktoři jak na běžícím páse, protože je mohou lépe zaplatit. (čtenář nepodepsán)
Odpověď na tuto otázku je velmi složitá a byla by velmi dlouhá. Stručně lze říct, že úhrady za zdravotní péči jsou prováděny podle vyhlášek, které neurčují, jak má být placeno v konkrétních místech, ale stanovuje svým způsobem paušální platbu, která je odvozena od spektra léčených pojištěnců té které pojišťovny v konkrétní nemocnici. Pravděpodobná logika tohoto způsobu úhrady dle vyhlášky vycházela z toho, že nemocnice nemění skladbu svých pacientů, ale proměnlivé jsou počty pojišťenců jednotlivých zdravotních pojišťoven. Takže pokud některá zdr. pojišťovna má v nemocnici méně ošetřených pacientů, zaplatí za poskytnou péči adekvátně méně. Pokud jich má více, měla by adekvátně zaplatit víc. to, že dvě nemocnice nemusí mít shodnou paušální platbu na jednoho unikátního ošetřeného pojištěnce metodicky vychází z toho, že se zde nevyskytují úplně stejné případy ani co do složitosti, ani co do četnosti. V pořádku ale není to, že při výpočtu paušálních plateb se používá individuální výše úhrady za jeden bod (v souladu s vyhláškami MZ), která vychází z historie úhrady jednotlivých zdravotnických zařízení, a které tudíž u různých pojišťoven jsou různě vysoké. Takže i kdyby teoreticky existovaly dvě stejné nemocnice, co do složitosti pacientů v referenčním obdbobí a do počtu pacientů v aktuálním období, tak jejich úhrada bude odlišná. A dále výpočet se provádí pro každou jednotlivou pojišťovnu individuálně na základě historických úhrad a objemu péče poskytuné ve shodném období předchozího roku, takže zase: pokud by teoreticky nemocnice pro dvě různé zdravotní pojišťovny ošetřila v daném aktuálním období stejné množství stejně složitých pojištěnců, konečná úhrada za ně bude různě vysoká. Historie úhrad byla bohužel taková, že jednak individuální výše úhrad za jeden bod je v případě VZP vyšší, ale hlavně se ve VZP kumulují výrazně složitější a na čerpání zdravotní péče nákaldnější pacienti (většinou přinášejí méně zdrojů na příjmovou část), což ukazuje i věkové spektrum pojiťěnců VZP. Takže ve svém důsledku vycházejí v případě VZP výrazně vyšší paušální sazby na jednoho unikátního ošetřeného pojištěnce.
4. Nemáte pocit, že by bylo načase zaměřit se na kontrolní činnost a zaplatit si odborníky na místa revizních lékařů - osob, které dokáží „vychytat“ nesmyslné indikace drahého materiálu a léků? Zatím tuto činnost provádí armáda důchodců, jejichž odbornost bohužel věkem neroste. (čtenář nepodepsán)
V začátcích pojišťovny se revizní lékaři rekrutovali zejména z odcházejících primářů z nemocnic a z dalších lékařů, o jejichž odbornosti v jejich oborech jistě není pochyb. Nábor nových revizních lékařů, kteří budou schopni provádět revizní činnost na vysoké odborné úrovni i s využívání informačních systémů není jednoduchý, trápí všechny zdravotní pojišťovny. Nedokážeme lékaře zaplatit tak, jak jsou placeni ve zdravotnických zařízeních. Navíc tato činnost není vždy pro lékaře úplně motivující, protože přece jenom kontrolují své kolegy. Všechny lékaře v produktivním věku, kteří budou ochotni pracovat jako revizní lékaři, rádi využijeme.
5. Jakým způsobem jsou koordinovány snahy kraje o redukci lůžek s pojistným plánem VZP v té které nemocnici? Dr. Čermák, Břeclav
VZP ČR poskytuje krajům všechny informace, které podle zákona může poskytnout zřizovatelům o jimi zřizovaných zdravotnických zařízeních. S kraji spolupracujeme. Domníváme se, že jako zřizovatelé budou mít zájem na efektivním provádění zdravotní péče pro obyvatele kraje a společně se všemi zdravotními pojišťovnami se budou snažit zajišťovat kvalitní péči. Mnohé kraje již mají poměrně jasno, nicméně nemluvila bych jenom o redukci lůžek. Jednotlivá redukce žádné úspory nepřinese. Je třeba se podívat, jakou péči je třeba zajistit, v jaké kvalitě a také v kolika zdravotnických zařízeních a s jakými odborníky. Je třeba si uvědomit, že ze zdravotního pojištění je uhrazována zdravotní péče o pojištěnce, ale ne provoz nemocnice.
6. Jak vysoký je nyní počet pojištěnců u VZP, jaké je procentuální srovnání s minulými lety? Čím si vysvětlujete úbytek pojištěnců, existuje-li? Jak na něj reagujete co se týče počtu poboček, zaměstanců apod.? Dr. Hobzek
V současné době cca 6.8 milionů pojištěnců. Protože je svobodná volba pojišťovny, vždycky budou pojištěnci přecházet mezi pojiš'tovnami. V naší republice většinou pojištěnci přecházejí podle nabídek jednotlivých pojišťoven o něco navíc - tedy nějaké nabídky většinou marketingového charakteru. Provoz pojišťovny není navázán jen na počet pojištěnců, ale zejména na počet plátců. Z pozice VZP mohu říci, že i tam, kde přešlo určité procento pojišťenců k jiným pojišťovnám, nesnížil se počet plátců, a to ani OSVČ, ani zaměstnavatel. Navíc vstupem do EU přechází na zdravotní pojišťovnu další úkoly, a to zejména pro VZP, včetně široké administrativy. Náklady na tuto činnost nemáme zahrnuty v pojistném plánu na příští rok, přesto se s nimi budeme muset vyrovnat bez navýšení počtu zaměstnanců.
7. Bude VZP postupovat jednotně při uzavírání smluv s lůžkovými zdravotnickými zařízeními na 1. pololetí 2004, nebo budou mít ředitelé OP VZP v jednotlivých okresech možnost reagovat vstřícně na žádost nemocnice a uzavřít smlouvu na více než navrhovaných 3% (resp. 5%) DGR (např. 50% podíl na úhradě)? M. Rössler, ředitel NsP Uherské Hradiště, p.o.
VZP bude postupovat tak jako dosud. Jsme jedna právnická osoba a postupujeme jednotně. Pravděpodobně ale myslíte uzavírání dodatku ke smlouvu o způsobu a výši úhrad. Kdybychom se chovali jinak, mohli bychom být napadeni úřadem pro hospodářskou soutěž pro zvýhodňování některých partnerů. V případě, že bude vyhláškou MZČR pro první pololetí 2004 zavaedeno DRG do výpočtu a vyhláška připustí možnost měnit parametry, jsitě budeme v případě zájmu nemocnic s nimi o tomto jednat. Musíme mít ovšem na paměti zdravotně pojistný plán a finanční možnosti. Například pokud bude v případě základní sazby pro DRG uvedeno, že je minimální v té a v té výši, tak ji můžeme zvýšit jenom do takové výše, která neohrozí zdravotně pojistný plán. Zkuste uvážit analogii například v bankách, že také konkrétní banka nepředepisuje klientům poplatky za služby podle kraje či na základě věku klienta , rodinné situace, zaměstnavatele, ale všichni platíme poplatky shodné a není možné v pobočce na kraji žádat o jiné sazby.
8. Jaká je, prosím, aktuální situace okolo elektronické zdravotní knížky iZIP? Jan Kareš
Zhruba 140 tisíc našich pojištěnců již vlastní elektronickou zdravotnickou knížku a lékařů včetně nemocnic je zapojeno cca 3000.
9. a) Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně paní ministryně Součková, v rámci tzv. šetření snižuje počet nemocnic. Proč nesnižuje VZP počet svých úřadoven, třeba okresní pobočky a pobočky v malých městech?
Již jsem odpovídala výše. Okresní pojišťovny mají za povinnost vybrat pojistné a provádět kontroly v rámci okresu, zákon nám to ukládá. V budoucnu až bude opravdu běžná komunikace i s lékaři a s pojištěnci pomocí elektronických spojení, sníží se potřeba běžné komunikace a obsloužení klientů na našich pracovištích. Pořád ale zůstane zatím skupina občanů, která tento způsob komunikace odmítá a věci si vyřizuje na našich pracovištích. Zdravotní pojištění je veřejná správa, síť pracovišť je obdobná sociální správě i finančním úřadům.
b) VZP si stěžuje, že jim státní podniky neplatí. Kolik dluží VZP lékařům?
Jiřina Kubicová, Žatec
Otázkou není, zda pojišťovna dluží, ale jak dlouho zpožďuje platbu. Asi víte, že lhůta splatnosti od obdržení faktury za provedenou zdravotní péči je 20 dnů; v současné době je průměrné zpoždění mezi 20-25 dny. Ale jsou to jisté peníze, které náš smluvní partner vždycky dostane. Vím, že situace není jednoduchá, ve zdravotnictví jsou dlouhodbě takto nastavené krátké lhůty, naprosto nesrovatelné se situací v ostatních resortech. Příčin je mnoho:
1) soustředění méně výhodných pojištěnců, zato nákladnějších v portfoliu klientů VZP (nad 70 let je 90 - 95 procent občanů našimi pojištěnci v této věkové
skupině, i když celkově má VZP 68 procent občanů ČR).
2) VZP přestože má méně pojištěnců, je hlavním plátcem za lůžkovou péči
3) ve VZP se soustřeďují nákladné diagnózy a nákladná péče
4) přerozdělování pojistného nereaguje na riziko věku a riziko nákladů
5) od roku 2001 podle vyhlášek MZ musí VZP platit o 6% více na nákladech za zdr. péči než jsou příjmy.
10. V posledních měsících mi dochází oznámení prakticky od všech firem, které zajišťují nezbytné činnosti na ortopedické ambulanci (např. likvidace odpadu), že zvyšují cenu svých služeb o 30 procent a více. Zvýšení zdůvodňují zvýšením resp. změnou typu DPH v režii svých činností. Myslím, že tato skutečnost má být také patrná na platbách za výkony ZZ od zdravotních pojišťoven. Co si o tom myslíte Vy?Dr. Josef Votípka
Platby pojistného nejsou odvislé od změn DPHZdravotně pojistný plán na příjmové stránce je téměř ze 77% odvislý od růstu mezd (77% tvoří platby zaměstnanců a zaměstnavatelů, cca 20% platí do fondu stát za své pojištěnce).
Výše zdravotního pojištění tedy není upravována podle jiných ekonomických ukazatelů nebo nově přijímaných zvýšených cen. Je rozdíl mezi režií zdravotnického zařízení a platbou za zdravotní výkon. Pokud by pojišťovny měly platit více, aby si zdr. zařízení mohla pokrýt zvýšené režie, muselo by se na příjmové straně buď zvýšit pojistné, nebo by stát měl platit více za své pojištěnce (dnes platí cca 1/4 z platby průměrného zaměstnance). Anebo by se muselo sáhnout na výdajovou stránku.
11. Jaký procentuální podíl z celkových nákladů lůžkových zařízení spotřebovávají fakultní nemocnice?ing. Helena Pěnkavová
Fakultní nemocnice spotřebovávají z celkových nákladů lůžkových zařízení cca 36 procent. Jsou to údaje z roku 2002.
12. Má zdravotní pojištovna v plánu diferencovat pojištěnce podle jejich aktivní snahy být zdráv? Například u silných kuřáků a nadměrně obézních by bylo vyžadováno zvýšení úhrady pojistného, samozřejmě z vlastní kapsy. To by byl, myslím, dobrý podnět k tomu, aby se lidé začali aktivně starat o své zdraví.
MUDr.Pavel Strnad, Ústecká poliklinika
Zákon zatím neumožňuje.
13. Pokud MZ ČR ve své vyhlášce o úhradách na 1. pololetí 2004 stanoví pro nemocnice 95% paušální platby a 5% DRG, jak budou zohledněny v 1. složce úhrady nových kapacit, které zahájily svou činnost v polovině 1. pololetí 2003, plného výkonu dosáhly po náběhovém provozu na konci referenčního období a byly hrazeny výkonovým způsobem úhrad? Děkuji za odpověď.
MUDr. Jaroslav Krutský, Krajská nemocnice Liberec
Takové případy budou posuzovány individuálně.
14. Vážená paní ředitelko, dnes je 5.11.2003 a nemocnice dosud neznají způsob úhrady zdravotní péče platný od 1.1.2004. Považujete tuto situaci za vhodnou v současné situaci zdravotnictví?
Ing. Alena Kebortová
Tato situace neodporuje zákonu. Ministerstvo zdravotnictví obdrželo výsledek dohodovacího řízení na 1. pololetí 2004 a nyní všichni čekáme na vydání vyhlášky.
Jsou termíny, do kdy musí být vyhláška vydána.