Roli v jeho vzniku mohou hrát kromě věku hormony nebo genetika. Na myom vás může upozornit silná či prodloužená menstruace, bolesti a pocit plnosti v podbřišku, nepravidelné děložní krvácení nebo častá potřeba močení. Dále se může projevovat bolestí při pohlavním styku nebo nemožností otěhotnět či dítě donosit.
Některé pacientky ovšem nezaznamenají před jeho diagnostikováním žádné z těchto příznaků. Jeho přítomnost se přitom obvykle zjistí pohmatem při preventivní gynekologické prohlídce. Následně ji potvrdí ultrazvuk, případně magnetická rezonance. Řešit se dá několikerými způsoby.
Prvním z nich je hysterektomie, tedy odstranění dělohy. Pro ty, které ještě pomýšlí na miminko, se nabízí myomektomie, při níž děloha zůstává zachována. Další možností je například laparoskopické uzavření děložních tepen nebo medikamentózní léčba. Máte s myomy vy samy zkušenosti? Pokud ano, budeme rádi, pokud je budete sdílet s ostatními v komentářích, zejména co se jejich léčby týče.
My se s doktorkou rovnou domluvily na plánovaném cs. Nechtěla jsem nic riskovat. Pokud jde o příznaky, tak mě leda bolelo břicho a měla jsem křeče. Dopovala jsem se proto magnézkem hlava nehlava
Já bych byla opatrnější a odejmutí dělohy brala jako poslední možnost. Přece jen jde o orgán, který v těle není náhodně a má v něm své přesně dané místo. Mimo jiné tvoří oporu močovému měchýři, takže kdoví, jaký to pak může mít dopad. Nejprve bych radši zkusila třeba kontryhel, kapky Gynex nebo si zašla na hormonální jógu, myom by se pak mohl zmenšit. Preventivně má působit i Indol In.
mně na něj přišli po zamlklém těhotenství… gyndař mi předepsal thiamin a ještě k tomu zobu homeopatika. Snažíme se s přítelem dál, myom se nezvětšuje, tak snad :/
Ve 45 mi našli myom o velikosti 3,5 cm. Doporučili mi operaci, ta proběhla jak po másle, už druhý den jsem stála na nohou a chodila všude možně, jen se teda hůř vstává z postele.Nic mě ale nebolelo
Můj byl úplně stejně velký, po celý těhotenství. Po něm najednou zničehonic zmizel. Bála jsem se tehdy, aby kvůli němu nenastaly nějaký komplikace při porodu, ale všechno vyšlo na jedničku, ani císařský řez nakonec nebyl nutný
Já nakonec rodila císařem, i když to souviselo i s něčím dalším, než jen tím myomem. V těhotenství mi jinak nijak nebránil, leda jsem to při každým vyšetření hned hlásila, že ho mám a oni pak kontrolovali, jestli nějak nevadí mimču. Když není v placentě, tak by to ale mělo být ok :)
Po operaci si dejte pozor, abyste nezvedaly nic těžkého. Já se radši vykašlala i na uklízení a zapojila do toho zbytek rodiny.
Mně myom odebrali spodem, takže se to naštěstí obešlo bez řezání. Jináč neplašte, pokud byste po zákroku krvácely. Přesně to se mi totiž stalo, ale další den už to přešlo do špinění. Potom následovalo klasické šestinedělí
Taky jsem po lavh a nic hrůzostrašnýho to neni, naopak ms jsem udělala bajííí moc ráda :D
Já byla z těch, co příznaky pociťovali. Trpěla jsem na silnou MS, po ní špinila a pořád mě bolelo v podbřišku. Dříve už jsem měla polyp, tentokrát ale šlo o myom. Podstoupila jsem LAVH a mám klid. Není třeba se něčeho přehnaně obávat.