„Pan ministr tuto službu ocenil jako velmi potřebnou a důležitou nejen pro pacienty, jejich rodinné příslušníky ale i pro nemocniční personál,“ uvedl mluvčí.
Působení nemocničních kaplanů ve zdravotnických zařízeních se řídí Dohodou o duchovní péči ve zdravotnictví, která byla mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví uzavřena v roce 2006. Nemocničním kaplanem se v této dohodě rozumí osoba, muž nebo žena, která poskytuje pastorační péči pacientům, personálu a návštěvníkům, řídí práci dobrovolníků v oblasti pastorační péče a zajišťuje kontakt s duchovními ostatních církví podle přání pacienta.
Kaplani ve službách českých nemocnic mají svoji Asociaci nemocničních kaplanů. Má za cíl podpořit vzdělání a osvětu a zabezpečit kvalitní profesionální duchovní a pastorační péči o nemocné, jejich blízké a zdravotnický personál. Při založení koncem října měla dvě desítky členů.
Úkolem nemocničního kaplana je pečovat o pacienty a jejich příbuzné a pomáhat jim v nelehké situaci. Péče by se neměla omezit pouze na věřící pacienty, pomocnou ruku může kaplan podat každému, kdo o to projeví zájem. Kaplan by měl v sobě zahrnout dovednosti duchovního, psychologa i sociálního pracovníka, aniž by ovšem zasahoval do kompetencí farářů, psychologů nebo psychiatrů.
Nová asociace rozšířila řady spřátelených kaplanských organizací, které působí v oblasti vojenské a vězeňské služby a v policii.
Podle dřívějších informací pastorační péči poskytovala jako zřejmě první od roku 1997 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Kaplanka vyslaná římskokatolickou církví Marie Opatrná tam od počátku působila především na onkologickém oddělení.