Akci, která začala pět minut po 12:00 a po hodině skončila, svolala rada postižených, odbory, svaz pacientů, rada seniorů, lékařská komora a iniciativa ProAlt. Podle nich by navrhované časové limity omezily dostupnost péče a vedly k rušení ordinací a nemocničních oddělení.
„Aby české zdravotnictví ušetřilo, bylo by nutné zrušit celé nemocnice. Ty vytvářejí základ pro poskytování zdravotní péče, která je výborná, ojedinělá a nad evropským standardem. A my si evropský standard zdravotnictví brát nenecháme, proto protestujeme a budeme protestovat dál,“ řekla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Demonstrace začala hudbou ze seriálu Nemocnice na kraji města. Na pódiu stála po celou dobu akce smrtka s kosou. U mikrofonu se střídali zástupci pořádajících organizací. Protestující si s sebou přinesli transparenty. Na jednom z nich stálo: Chceme včas léčit, ne umírat. Na dalším poutači tlačila postava s tváří poslance ODS a předsedy správní rady VZP Marka Šnajdra invalidní vozík směrem ke smrtce, která měla zas podobu ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09).
Toho pořadatelé akce žádají, aby návrhy stáhl a začal s nimi jednat. Napsali mu to v dopise, který po akci předali Hegerovu náměstkovi Martinu Plíškovi (TOP 09). Ten pro ně na oplátku měl aktuální návrh dojezdových a čekacích dob.
Maximální časy dojezdu k lékaři a čekací lhůty na operaci, které uhradí zdravotní pojišťovny, má upravit nařízení vlády. Připravilo ho ministerstvo. Podle něj má předpis lidem zaručit, dokdy nejpozději musí ošetření dostat a jak daleko za ním nanejvýš pojedou. Své nároky budou také moci vymáhat.
Podle aktuálního návrhu by se měl pacient dostat k praktickému lékaři, zubaři či do lékárny do 45 minut jízdy. Podle původní verze se tak doba o pět minut prodloužila. „Ve většině případů budou zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení schopna zajistit péči v dřívějších intervalech. Toto je maximální doba s méně přizpůsobivým terénem. Jinak je dostupná péče v Praze a větších centrech, a jinak v regionech v odlehlejších místech,“ uvedl Plíšek.
Jiné časy se naopak zkrátily. Na náhradu kyčelního kloubu by se nemělo čekat déle než 35 týdnů místo původních 78 - tedy osm měsíců místo roku a půl. Na operaci šedého zákalu by měl člověk jít nejpozději do 12 týdnů místo do 26 týdnů - do necelých tří měsíců místo do půl roku. V seznamu přibyla i roztroušená skleróza, její léčba by měla začít do čtyř týdnů od potvrzení diagnózy.
Na dodržování lhůt mají dohlížet zdravotní pojišťovny. Měly by tedy mít smlouvu s tolika lékaři a zařízeními, aby se potřeby pokryly. Pořadatelé demonstrace se obávají toho, že mnohé ambulance a nemocniční oddělení zaniknou, takže péče bude méně dostupná. Varují také před tím, že by o práci mohly přijít tisíce zdravotníků a dalších lidí z firem, které nemocnicím dodávají své výrobky.
Nařízení o časové dostupnosti má doprovodit nové Hegerovy reformní zákony, podle nichž se zdravotnictví začne řídit od dubna. Předpis by měl platit poté, co ho přijme a vyhlásí vláda. V praxi by se měl pak prosazovat nejpozději od ledna příštího roku.
Užitečné odkazy:
Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb