Stát se matkou v 55 a z mateřské dovolené pokračovat rovnou do důchodu již od příštího roku nebude problém.
Alespoň podle zákona.
Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá zavést věkovou hranici pro umělé oplodnění na 55 let. I když ale dosud žádná laťka v zákoně není, lékaři mají vlastní limit určený etickou komisí. A ten je o celých šest let nižší.
„Zatímco o rizicích léků se hovoří často, těhotenství je obvykle prezentováno jen jako krásná doba čekání na miminko. Bohužel tomu tak není. V souvislosti s těhotenstvím zemře ročně v České republice kolem deseti žen i při velmi kvalitní lékařské péči. Pokud uměle do biologicky starého organismu vložíme zárodek a pomocí hormonální léčby jej tam udržujeme, může to vypadat jako zázrak a výhra, ale například předčasné porody jsou mnohem častější,“ vysvětluje Tomáš Fait z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze.
Zájem mají hlavně cizinky
Důvodem, proč by měla být zákonná hranice vyšší než etická, je podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) to, že některé kliniky beztak zákroky starším ženám provádějí. Aby ne - mají z toho tučný zisk. Za zákrok s darovaným vajíčkem dá žena průměrně kolem sta tisíc korun. Zatímco Češky většinou zaplatí méně, pro ty dámy, které u nás nemají zdravotní pojištění, je cena vyšší.
„Věková hranice začne platit současně s platností zákona o specifických zdravotnických službách - zatím předpoklad od 1. ledna 2012. Pojišťovny ale hradí tři mimotělní oplodnění s přenosem zárodku do dělohy pacientkám ve věku od 22 do 39 let,“ říká Vlastimil Sršeň, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Zákrok využívající ženina vlastního vajíčka, který pojišťovna hradí, přijde jinak na 64 tisíc korun. Pacientka si však musí doplatit zhruba pět tisíc korun za léky. Další peníze pak musí dát při použití nadstandardních metod, jako je chirurgický odběr spermií nebo zmrazení embrya.
Starší klientelu center asistované reprodukce však tvoří většinou cizinky. Za rok 2009 se totiž u nás děti narodily pouze čtyřem ženám, kterým bylo více než padesát. Přirozené početí je přitom téměř nemožné už po 45 roce.
„Žen přes padesát let, které chtějí umělé oplodnění, knám přichází málo - ročně bych je mohl spočíst na prstech u ruky.
Zpravidla se jedná o cizinky. Odmítáme je, protože dodržujeme moto, že žena by se měla dožít plnoletosti svého dítěte - nepřekračujeme tedy hranici 49 let,“ podotýká primář Pavel Otevřel z kliniky pro léčbu neplodnosti Unica v Brně.
Vajíčka musejí být od dárkyně
U žen vyššího věku a po přechodu již není možné použít jejich vlastní vajíčka, a tak je třeba obrátit se na dárkyně. Díky tomu nemá dítě zvýšené riziko vrozených vad - dárkyním totiž bývá okolo 25 let. Problém však je vysoké riziko komplikací během těhotenství.
„Při samotném umělém oplodnění nejsou rizika. Ta přicházejí s těhotenstvím - hrozí vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka, předčasný porod nebo odloučení plodu od placenty. A čím vyšší věk, tím vyšší riziko ohrožení zdraví i života. Když má například žena, která dítě nosí, vysoký krevní tlak a dojde k předčasnému porodu, může novorozenec skončit s mozkovou obrnou,“ upozorňuje Pavel Otevřel.