OTÁZKA: S docentkou Pospíšilovou jsme se sešli při radostné události. Právě byly vyhlášeny výsledky grantové soutěže ministerstva zdravotnictví a její kolektiv byl úspěšný s oběma grantovými aplikacemi. První se týkala úlohy mikroRNA u lymfoproliferativních malignit a jejich vlivu na prognózu onemocnění a predikci léčebné odpovědi. Druhý projekt je řešen ve spolupráci s laboratoří Vítězslava Bryji z Přírodovědecké fakulty MU a věnuje se studiu úlohy nekanonické WNT signalizace v molekulární patogenezi CLL.
„Jsem velmi ráda, že grantová agentura vybrala naše projekty k podpoře, což znamená, že budeme moci pokračovat v započaté práci. Grantová řízení se stávají běžnou součástí vědeckého života a téměř jedinou možností jak získat finance na výzkum. Proto vždy netrpělivě očekáváme výsledky a jsme vděčni, když dostaneme pozitivní zprávu tak jako dnes,“ říká Šárka Pospíšilová.
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
*
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Nedávno přišlo CMBGT s patentem, který u chronické leukemie lymfatického systému umožní přesněji určit, do jaké míry bude pacient nemocí ohrožen...
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Ano, je to tak, ale v oblasti výzkumu a diagnostiky lymfoproliferativních onemocnění jsme v poslední době zaznamenali více úspěchů. Například práci týkající se významu antionkogenu p53 pro prognózu onemocnění publikovanou v prestižním časopise Blood. V práci je dokumentováno, že CLL pacienti s inaktivovaným genem pro p53 patří do nejhorší prognostické skupiny a musí se u nich uvažovat o jiných terapeutických alternativách nezávislých na p53 dráze.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * A zmíněný patent?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Pomocí DNA čipových technologií jsme definovali geny, které mají význam v patogenezi chronické lymfocytární leukemie a jejichž chování může predikovat vývoj onemocnění. Na základě čipových výsledků jsme navrhli tři geny, jejichž exprese, tedy proces, kterým je v genu uložená informace převedena do RNA a proteinů realizujících v buňce specifické funkce, vypovídá o prognóze onemocnění.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Jak dlouho práce na patentu trvala?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Přibližně pět let. Naším primárním cílem však nebylo získání patentu. Byl to výzkumný projekt, který se skládal ze zavedení technologie DNA čipů a aplikace těchto nových genomických přístupů ve výzkumu a analýze hematoonkologických pacientů. Měli jsme štěstí, že se nám podařilo získat zajímavé výsledky a našli jsme zmíněné geny, které mají velký význam při stanovení prognózy choroby. Pak přišel nápad výsledky patentovat, aby mohly být dále využity pro běžnou diagnostiku pacientů, poté jsme své závěry samozřejmě publikovali.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Přibližte nám, jak spolupracují podobná pracoviště ve světě. Nemůže se stát, že například dva výzkumné týmy vyvíjí jeden objev?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Samozřejmě se stává, že na zajímavých tématech pracuje současně více vědeckých týmů. Ale komunikace a setkávání se se zahraničními vědci, kteří se zabývají podobnými problémy, běžně probíhá, setkáváme se na vědeckých konferencích, kde jsou výsledky naší i jejich práce prezentovány. Z debat s nimi také přibližně víme, co připravují. Všechny originální výsledky se však samozřejmě nezveřejňují před tím, než jsou patentovány či publikovány. Nemusíme tedy vědět vše a určitá obava, že s výsledky může přijít někdo jiný dřív, pořád existuje.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Stává se to?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Například v loňském roce jsme pracovali paralelně se třemi dalšími zahraničními týmy na objasnění významu mikroRNA miR-34a u chronické lymfocytární leukemie. Naštěstí se nám podařilo získat originální výsledky a publikovat je v časopise Leukemia. Také v souvislosti s již zmíněnými geny, jejichž exprese může predikovat vývoj CLL, jsme zaznamenali, že některé týmy již podobné výsledky mají, takže jsme museli s podáním patentu spěchat.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Pokud přijdete s podobným patentem, jaká vás čeká odměna?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Hlavní odměnou je dobrý pocit, že jsme zjistili něco nového. A zvláště dobrý pocit je to tehdy, když víme, že výsledky naší práce budou použitelné pro pacienty. Pokud však myslíte nějakou přímou finanční odměnu, s tou patent nebo publikace výsledků spojena není.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Byla jste také vyzvána, abyste se spolu s dalšími špičkovými zahraničními vědci podílela na přípravě knihy, která se věnuje problematice molekulárních aspektů u chronické lymfocytární leukemie.
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Ano, kniha nazvaná „New Biological Prognostic Markers in Chronic Lymphocytic Leukemia“ již vyšla v červnu a měla premiéru na kongresu Evropské hematoonkologické společnosti v Barceloně. Přizvání k práci na této publikaci mě opravdu hodně potěšilo a cítím je jako odměnu za práci celé naší skupiny.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Je to vaše první zahraniční kniha, na které jste se spolupodílela?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Ano a je to samozřejmě báječný pocit, ale neméně dobrý pocit mám, když se nám daří publikovat nové vědecké výsledky z našeho pracoviště. Mnohdy totiž tyto publikace představují daleko větší množství práce – od nápadu a návrhu experimentů přes zavedení nových metod až po získání, zpracování a interpretaci výsledků. Kniha obvykle znamená sumarizaci již hotových poznatků. Je tedy těžké říci, zda znamená víc kniha, nebo dobrá publikace.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Vy jste vlastně začala s vědou velmi záhy – co vás k ní přivedlo?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Na gymnáziu jsem chodila do matematickofyzikální třídy, zajímala mě biofyzika. Ve druhém ročníku jsem začala pracovat v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR a již tehdy jsem měla představu, že bych se chtěla pohybovat ve vědeckém prostředí. Pod vedením profesora Vladimíra Vetterla jsem spektrofotometricky měřila stabilitu látek, které se používají k terapii po extrakci zubů. Nebylo to téma onkologické ani hematologické a z dnešního hlediska bych to nehodnotila jako opravdový vědecký projekt. Uvědomila jsem si ale, že bych se vědecké práci chtěla věnovat i v budoucnu.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Měla jste k tomu nějakou inspiraci v rodině?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Tatínek je fyzik, působil na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně, takže u otce určitě. On mi také potvrdil můj názor, že je to velmi perspektivní obor.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Pak jste šla studovat biofyziku?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Po mé maturitě se tento obor na přírodovědě zrovna neotvíral, takže jsem si vybrala molekulární biologii a genetiku. Dnes jsem tomu ráda, protože míří víc k medicíně. Diplomovou práci jsem dělala v Biofyzikálním ústavu AV ČR a před jejím dokončením jsem dostala nabídku zůstat tam na postgraduální doktorské studium. To jsem ráda udělala a po absolvování magisterského studia na přírodovědecké fakultě jsem v Biofyzikálním ústavu pod vedením doktora Jaroslava Kypra vypracovala doktorskou disertační práci a získala titul Ph. D. Pracovala jsem na základním výzkumu, který se týkal fotochemie nukleových kyselin, sledovali jsme tvorbu fotoproduktů DNA po ozáření ultrafialovým světlem.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * V roce 1997 jste odtud odešla. Byla jste nespokojená?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Neodešla jsem kvůli nespokojenosti. I v zahraničí je obvyklý model, že po absolvování Ph. D. studia v jedné laboratoři odchází vědecký pracovník učit se další metody a získávat zkušenosti na postdoktorandskou pozici na jiné pracoviště. Já tehdy dostala nabídku od doktora Bořivoje Vojtěška z Masarykova onkologického ústavu a odešla pracovat do tamní laboratoře experimentální onkologie. Byla to opět velmi zajímavá práce a možnost naučit se něco nového. Pracovala jsem na výzkumu antionkogenu p53, kterému se, i když z více klinického hlediska, věnuji dodnes.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Během té doby jste také absolvovala několik stáží.
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Ano, podařilo se mi získat podporu od EMBO (European Molecular Biology Organization) a UICC (International Union Against Cancer), což mi umožnilo realizovat vědecké studijní pobyty na univerzitě ve skotském Dundee na oddělení profesora Lanea, který je objevitelem proteinu p53, a také u dalších významných vědců. V Dundee jsem poznala práci v kvalitně vybavených laboratořích v mezinárodním týmu spolupracovníků a opravdu jsem se tam naučila mnohé. Velký význam pro mě měl také jedenapůlroční postdoktorandský pobyt v onkologickém ústavu ve Vídni, kde jsem se pod vedením profesora Kovara věnovala výzkumu Ewingova sarkomu u dětských pacientů. Na zahraničních pracovištích jsem ocenila zejména organizaci práce, při které vědci nejsou zatěžováni zbytečnou administrativou ani sháněním chemikálií pro vlastní práci a mohou se plně věnovat výzkumu. V tomto směru jsou zatím v Česku velké rezervy.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Od roku 2008 vedete Centrum molekulární biologie a genové terapie. Co vás sem přivedlo?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Nabídku jít pracovat do nově vzniklého Centra molekulární biologie a genové terapie při Interní hematoonkologické klinice LF MU a FN Brno jsem dostala od profesora Jiřího Mayera ještě v době, kdy jsem působila ve Vídni. Velmi se mi líbila idea velkého klinicko-výzkumného pracoviště zaměřeného na molekulární biologii s důrazem na rozvoj nových genomických technologií. CMBGT je úzce navázáno na kliniku v bohunickém areálu, je však umístěno v Dětské nemocnici v Černých Polích, která je taktéž součástí FN Brno. To ovšem není na závadu. V centru zpracováváme nejen vzorky pacientů z Bohunic, ale též z dětské nemocnice. Navíc u řady metabolických nebo neurodegenerativních chorob provádíme genetické analýzy pro celou republiku.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Kolik má CMBGT pracovníků a jak je na tom s financováním?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Včetně doktorandů máme více než 60 pracovníků, z toho asi 50 vysokoškoláků. Jsou rozděleni do pěti týmů (sekcí), jež se věnují různým problematikám. Hematologickou a onkologickou problematikou se zabývají sekce onkologických onemocnění, lymfoproliferativních onemocnění, oportunních infekcí a nádorové genomiky, neonkologickou diagnostiku řeší sekce dědičných a vrozených onemocnění. Kmenoví pracovníci, kteří se věnují rutinní diagnostice, jsou financováni nemocnicí, řada pracovníků je však placena z grantů nebo z výzkumného záměru lékařské fakulty. V tom také spočívá jeden z hlavních problémů financování našeho pracoviště. Grantové prostředky, pokud se podaří je ve velké konkurenci získat, jsou většinou jen na tři roky a vždy hrozí, že po uplynutí této doby budeme muset práci zastavit, pokud nezískáme nový grant. Pracovníci, mnohdy vysoce kvalifikovaní, tedy žijí v nejistotě, zda bude možné jejich úvazek prodloužit a budou moci pokračovat v započatém projektu nebo provádět nově zavedená diagnostická vyšetření. Tato situace není stabilní a bylo by samozřejmě lepší, kdyby klíčoví pracovníci mohli být financováni dlouhodobě.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Jak z vašeho pohledu v posledních letech postoupila léčba chronické lymfocytární leukemie a jaké jsou další vyhlídky v této oblasti?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Objevilo se mnoho nových poznatků o patogenezi CLL (například byly detekovány mikroRNA aberantně exprimované u CLL pacientů, byl popsán význam inaktivace p53, intenzivně se pracuje na objasnění významu mikroprostředí pro leukemické buňky, byly odhaleny molekulární prognostické markery a mnoho dalšího). Také se objevily nové možnosti léčby reprezentované především monoklonálními protilátkami, jako je rituximab, alemtuzumab nebo ofatumumab, a jejich kombinacemi s chemoterapeutiky. Nové vyhlídky v diagnostice nádorových, ale i dalších onemocnění souvisí s rozvojem genomických technologií. Vedle DNA čipů se v posledních letech rodí nové technologie celogenomového sekvenování. Očekáváme, že v krátké době bude možné téměř rutinně sekvenovat celý lidský genom.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Co to bude znamenat pro nemocné?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Domnívám se, že celý dosah nových genomických technologií je ještě obtížné docenit a kromě ohromných možností zcela jistě přinesou i řadu otázek včetně etických. Pro onkologické pacienty však budou mít jednoznačně velký přínos, protože umožní přesně charakterizovat genetickou informaci nádorových buněk a definovat molekulární markery, které jsou pro nádor charakteristické. Ty pak budou moci být využity například ke klasifikaci onemocnění, sledování reziduální choroby a především k cílené léčbě specifické pro konkrétního pacienta. V budoucnu lze očekávat také rozvoj prediktivní genomiky, která přinese informace o možných rizikách vzniku nádorových onemocnění na základě nosičství určitých genových mutací nebo nukleotidových polymorfismů.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Kdy se dá očekávat, že se pacienti budou s těmito metodami setkávat pravidelně?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Jejich využití začíná být aktuální již v současnosti, genomická éra v medicíně je velmi blízko. Zatím se sice rutinně nesekvenují celé genomy, ale pomocí DNA čipů můžeme získat informace o chování všech genů v buňce. Tato technologie se využívá například pro hledání nových nádorových markerů, jak jsme úspěšně demonstrovali na příkladu CLL. Takových příkladů je již řada a další možnosti využití nových technologií pro pacienty budou přibývat. Také se už aplikují cílená léčiva, jež fungují pouze v případech, kdy nádorové buňky mají (nebo naopak nemají) specifickou mutaci daného genu (například mutace v KRAS genu u kolorektálního karcinomu nebo EGFR mutace u nemalobuněčného karcinomu plic). Mezi nejznámější případy cílené léčby namířené proti kináze kódované fúzním genem BCR/ABL vzniklým chromozomovou translokací patří imatinib a další inhibitory úspěšně využívané u pacientů s chronickou myeloidní leukemií.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Nebude genomická medicína dražší než současné postupy?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Domnívám se, že spíše naopak. Podrobná znalost genomu nádorových buněk by mohla vést spíše k úsporám. Pokud lékař bude mít k dispozici informaci, jaké mutace a další změny se v nádorových buňkách konkrétního pacienta vyskytují, bude moci vybrat nejvhodnější léčbu a předem eliminovat léčiva, která vzhledem k molekulární konfiguraci nebudou fungovat. To přinese nejen finanční úspory na těchto lécích, ale především výhody pro pacienty, kteří nebudou muset podstupovat nepříjemnou a neúčinnou léčbu. Genomická analýza se tedy vyplatí. Jedním z prvních příkladů z oblasti CLL může být aplikace monoklonální protilátky alemtuzumab u pacientů, kteří mají antionkogen p53 inaktivovaný delecí a/nebo mutací a klasická chemoterapie by u nich nebyla účinná.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Který objev ze svého oboru považujete za zásadní, přelomový?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Z molekulární biologie a genetické diagnostiky bych jmenovala několik objevů, které tento obor zásadně posunuly. Samozřejmě základním objevem bylo odhalení dvoušroubovicové struktury DNA Jamesem Watsonem a Francisem Crickem v roce 1953. V 70. letech byly objeveny restrikční endonukleázy, což jsou enzymy schopné ve specifických místech rozštěpit DNA a vytvořit tak její definované úseky pro další analýzy. Dalším významným objevem byla polymerázová řetězová reakce (PCR) v roce 1984, což je metoda rychlého a snadného zmnožení vybraného úseku DNA využívající principů replikace a hybridizace nukleových kyselin. Objevitele PCR Karyho Mullise, který za ni obdržel Nobelovu cenu, jsme v květnu 2010 uvítali v Brně, kde dostal čestný doktorát Masarykovy univerzity. A posledním zásadním objevem, který chci zmínit, je sekvenování nukleových kyselin umožňující čtení „písmenek“ genetického kódu, které bylo poprvé popsáno v roce 1977. Sekvenační technologie se od té doby intenzivně rozvíjely až po současné již zmíněné sekvenování nové generace kapacitně umožňující čtení celého lidského genomu současně.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Musíte se jako žena, která se věnuje vědě, nějak omezovat?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Podmínky ve vědě se pro ženy a muže příliš neliší. Ale ženy mají ve srovnání s muži většinou mnohem více starostí s péčí o děti a domácnost. Já se rozhodla, že se pokusím co nejlépe zvládnout obojí, vědu i rodinu. A doufám, že se mi podaří dokázat, že to lze. Je samozřejmě nutné mít podporu rodiny, okolí a nadřízených, kteří mi v průběhu mateřské „dovolené“ umožnili flexibilní pracovní dobu. Já se naopak snažila zorganizovat práci a péči o děti tak, aby příliš neutrpěly ani děti, ani pracovní výsledky. Výzkumné projekty tedy mohly běžet dál i v průběhu mé půlroční mateřské, a pokud bylo třeba, nosila jsem si miminko na laboratorní schůzky. Po půl roce se o dceru začala starat chůva, která má moji plnou důvěru, a tak se mohu i přesto, že manžel pracuje v zahraničí, intenzivně věnovat práci. Veškerý volný čas se pak snažím věnovat rodině. Věřím tedy, že vědeckou i jinou práci a rodinu lze zkombinovat a děti, jež nepochybně umožňují zcela jiný a prací nenahraditelný pohled na svět, nemusí být pro ženu pouze „pracovním handicapem“.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
Jsem ráda, že naše pracoviště je úspěšné jak v oblasti molekulárně genetické diagnostiky nádorových i dědičných onemocnění, tak v oblasti lékařského výzkumu. Za své výzkumné výsledky jsme získali řadu vědeckých ocenění a domnívám se, že naše práce je pozitivně hodnocena i v zahraničí, o čemž svědčí řada publikací v prestižních zahraničních časopisech a snad i například moje zvolení do vedení Evropské společnosti pro chronickou lymfocytární leukemii. Jsem také velmi ráda, že díky podpoře vedení kliniky, fakulty i nemocnice máme možnost zavádět do praxe nejnovější technologie, které nacházejí využití nejenom ve výzkumu, ale především v klinické diagnostice.
22.9.2010 10:19:51
OTÁZKA: * Jaké jsou vaše další plány?
ODPOVĚĎ:
doc. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph. D.
V nejbližší době budeme pilně pracovat na dokončení několika výzkumných projektů týkajících se především molekulárněbiologických analýz leukemií a lymfomů. Věříme, že některé zajímavé výsledky využitelné pro diagnostiku budou kromě publikací opět zúročeny patentovou přihláškou. Taktéž budeme pokračovat v zavádění nových diagnostických postupů onkologických i dědičných onemocnění využívajících nové genomické technologie včetně sekvenování nukleových kyselin nové generace. Své zkušenosti v tomto oboru bychom rádi předávali studentům Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v nových předmětech věnujících se metodám analýzy genomu a vyučovaných v rámci Mendelova centra pro vzdělávání v biologii, medicíně a bioinformatice. Velkým úkolem v nejbližších letech bude budování Středoevropského technologického institutu (CEITEC), kde jsme začleněni do programu „Molekulární medicína“ a plánujeme v Brně vytvořit moderní fungující genomickou laboratoř vybavenou nejnovějšími technologiemi a pracující v režimu core facility. Věřím, že tyto a mnohé další aktivity umožní, že naše pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice Brno i Masarykovy univerzity provádět kvalitní výzkum s přímým napojením na klinickou praxi, přispívat k výuce studentů a především poskytovat moderní a precizní diagnostiku pro široké spektrum pacientů.
22.9.2010 10:19:51