Práh jako největší poskytovatel sociálních služeb pro lidi s duševními nemocemi bude na projektu spolupracovat s brněnskou psychiatrickou klinikou a dalšími psychiatry. Podle hejtmanova náměstka Marka Šlapala (ČSSD) nevzniknou nové budovy, ale koncepce péče o duševně nemocné.
Roční náklady na spolupráci se pohybují okolo 15 milionů korun. První rok a půl by měla hradit Evropská unie, poté by financování zdravotnické části přešlo na pojišťovny a sociální část by platily kraje. Dosud sociální pracovníci a psychiatři pracovali zvlášť, nikoliv společně. Cílem společného úsilí je zvýšit bezpečnost a také uspořit za hospitalizace.
Necelá dvacítka specialistů, kde budou sociální pracovníci, psychiatři, psychologové i pracovníci s vlastní zkušeností duševního onemocnění, bude působit v Brně, ale i Vyškově, Znojmě, Břeclavi, Hodoníně a Blansku. „Máme navázanou spolupráci se všemi psychiatrickými lůžkovými zařízeními v Brně. Naši pracovníci jsou schopní kontaktovat pacienty už při hospitalizaci, zmapovat jejich situaci a poskytnout následnou péči a podporu při jejich návratu domů,“ uvedla Veškrnová.
Podle ní totiž duševně nemocní často po propuštění z nemocnice přestanou docházet k psychiatrovi a jejich zdravotní stav se zhoršuje. Poté mohou nastat nebezpečné situace. Jako příklad uvedli Šlapal s Veškrnovou předloňský případ psychicky nemocné ženy, která ve Žďáru nad Sázavou zaútočila ve škole na studenty a jednoho ubodala. „Naše služba dorazí přímo za pacienty a bude jim pomáhat zvládnout jejich situaci a pomůže také jejich blízkým,“ dodala Veškrnová.
Podle Veškrnové je v celé České republice připraveno pět pilotních projektů center duševního zdraví, na která navážou další centra. Celkem by jich mělo být 30. Spolupráce má přinést pomoc duševně nemocným v terénu až ve více než polovině případů. Průzkum ukázal, že v roce 2013 žilo mezi 1,2 milionem jihomoravských obyvatel více než 10.000 lidí s afektivními poruchami, zhruba polovina byli schizofrenici.