POČÍTAČE SE STÁVAJÍ PLATNÝMI POMOCNÍKY I V MEDICÍNĚ
Je oblečený do lékařského pláště obtočeného tradičním symbolem lékařství - fonendoskopem s chromovaným naslouchátkem.
Nemocnici v americkém Hackensacku (stát New Jersey) s 683 lůžky a 7200 zaměstnanci postavili před deseti lety. Během posledních pěti let v ní intenzívně zavádějí informační technologie, do kterých se zatím investovalo dvaasedmdesát miliónů dolarů.
V areálu je rozmístěno 4500 osobních počítačů a 130 řídicích serverů s osmdesáti terabajty dat. Informační systém zahrnuje celkem sto unikátních programů na míru.
Klinika nepoužívá dříve tolik vychvalované automatické expertní systémy navrhující samotný způsob léčení.
„Odmítají je jak sami lékaři, protože chtějí léčit sami, tak i počítačové firmy, které nechtějí přebírat zodpovědnost v léčení za lékaře,“ vysvětluje doktor Gerard Burns, vedoucí koordinátor projektu zavádění informačních systémů.
Místo toho jsou velice oblíbené četné kontrolní mechanismy, které výrazně snižují počet chyb při péči o pacienta. Sleduje se například souběh předpisů dvou léků, aby nedošlo k jejich nežádoucí interakci.
Automaticky se přezkoumává dávkování podle věku a hmotnosti nebo podle ledvinových či jaterních funkcí, a také to, zda není předepsán lék, na který je pacient alergický. Robotizovaná lékárna výrazně snižuje riziko chybného přečtení receptu a záměny předepsaného léku.
Investice se vrací
Investice do výpočetní techniky se zásadním způsobem projevily na hospodářských výsledcích kliniky i na kratší hospitalizaci a celkové spokojenosti pacientů. Na příkladu akutního infarktu myokardu demonstruje Gerard Burns finanční návratnost zavádění informačních technologií.
„Standardizací péče a používáním elektronických formulářů, které musí ošetřující personál projít, došlo k výraznému poklesu úmrtnosti na tuto diagnózu a ke zkrácení doby hospitalizace z 5,2 na 4,1 dne,“ říká Burns.
Díky informačním technologiím se nestane, že by sestra opomenula podat předepsaný lék. Jsou stanoveny jednoznačné standardy péče doprovázené automatickou kontrolou, zda vše bylo provedeno tak, jak mělo být a ve správný čas.
Snížení úmrtnosti a zkrácení hospitalizace vedlo ke snížení nákladů na jeden případ akutního infarktu myokardu z jedenácti tisíc na devět tisíc dolarů.
Kapacita na kolečkách
Robotického lékaře Mr. Roundera vyrábí a za zhruba 120 tisíc dolarů prodává kalifornská firma Touch Health. Přístroj se už používá na několika klinikách v USA i v Evropě.
Mobilní osobní počítač na pojízdném podstavci s mikrofonem, kamerou a bezdrátovým připojením do počítačové sítě slouží pro dálkový kontakt mezi pracovištěm či domovem ošetřujícího lékaře na jedné straně a pokojem pacienta upoutaného na lůžko na straně druhé.
Při takzvané televizitě, tedy vizitě na dálku, lékař využívá kromě počítače, mikrofonu a kamery i joystick, kterým může robota ovládat. Kamera robota je vybavena výkonným zoomem, jehož pomocí lékař může například na dálku zjistit, zda se jizva po operaci dobře hojí.
Kromě toho slouží Mr. Rounder také jako chytrý videotelefon pro konzultace zdravotnického personálu v nemocnici s fundovaným lékařem, který je mimo pracoviště. Pacienti kliniky v Hackensacku si Mr. Roundera oblíbili.
„Stokrát raději budu mluvit se svým lékařem z obrazovky robota než se skutečným, ale cizím doktorem,“ říká třiašedesátiletý Bill Cochran, upoutaný na lůžko kvůli vleklému zánětu žil dolních končetin. Ani dětští pacienti se robota nebojí. Jezdí za nimi velmi stylově, převlečený za Supermana.
Antonín Falta
Právo