Na myslivosti bývá přece jenom nejkrásnější ničím nerušené pozorování přírody

8. 12. 2000 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce

 

Profesor MUDr. František Kölbel, DrSc. z Interní kliniky 2. LF a FN Motol se svou lékařskou praxí spojil i nevšedního koníčka. Celá léta se zabýval především kardiologií, a to nejprve 32 let na 3. interní klinice ve VFN a poté až do července 1999, kdy odešel do důchodu, jako přednosta interní kliniky v Motole. Také myslivosti se však věnuje již více než 30 let.

František Kölbel

Umí se radovat z krásných okamžiků uprostřed ztichlé přírody, která připraví trpěli- vému pozorovateli ty nejúžasnější zážitky. Lékař a myslivec nabírá nové síly v partě vesničanů, jejichž styl života je tak odlišný od velkoměstského shonu. O tom všem dokáže profesor Kölbel nádherně vyprávět.

Na počátku byla medicína

„Všechno začalo smutnou událostí, když můj otec zemřel na náhlou srdeční příhodu při akutně vzniklém srdečním infarktu. Bylo mi tehdy 16 let a hluboce mne to zasáhlo, tato tragédie mne nicméně nasměrovala na mou životní cestu. Rozhodl jsem se, že bych se měl ve svém dalším životě zajímat o medicínu tak, aby k těmto událostem tak, jak se to stalo u nás, pokud možno nedocházelo,“ vzpomíná František Kölbel na chvíle tak důležité pro jeho budoucí povolání.

Na lékařské fakultě se rozhodoval mezi internou a chirurgií, která mu ale nebyla souzen



  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?