Podle statistiků bylo každý den v pracovní neschopnosti téměř 300 tisíc lidí.
Zdá se však, že v práci začali být lidé opatrnější, protože pracovních úrazů bylo o tři tisíce méně než v roce 1999, kdy se stalo na 96 tisíc úrazů. „Může to být tím, že si lidé začali své práce mnohem více vážit, již si do ní nechodí odpočinout po propracovaném víkendu. Více se na ni soustředí a díky tomu si nepřivodí úraz,“ domnívá se psychiatr Jan Cimický. Volný čas ale začínáme trávit mnohem rizikověji. V roce 2000 se zranilo nebo přišlo k úrazu o 15 tisíc lidí více. „Lidé dávají práci mnohem více energie, doma jejich koncentrace povolí. Řada z nich má zároveň pocit, že k tomu, aby zvládli profesi, se potřebují pořádně odreagovat. Proto volí nejrůznější aktivity a netrénovaný člověk třeba na kole snadno skončí v příkopu,“ dodává Cimický.
Riziková profese - nezaměstnaný
Ve světě se všeobecně považuje za nejnáročnější práce pilota, řídícího letového provozu, novináře, učitele a lékaře. Stejně tak náročná je rovněž práce sekretářek a žen v domácnosti, ve velínech elektráren a u pásu. Obrovské zátěži jsou vystaveni manažeři a nejnověji také nezaměstnaní. „Ztráta zaměstnání a jeho hledání znamená pro člověka značnou zátěž, proto Světová zdravotnická organizace přiřadila k deseti nejnáročnějším profesím jako jedenácté v pořadí i nezaměstnané,“ vysvětluje Cimický s tím, že stresu a zátěži většinou nepodléhají vrcholoví řídící pracovníci, ale i ti, kdo musí čelit náporu shora i zdola.
Za úrazy přes dvě miliardy
Nejméně marodili lidé zaměstnaní u zahraničních firem, jejich pracovní neschopnost trvala v průměru 24 dní. Plných 40 dní v roce se však léčili z neduhů lidé samostatně výdělečně činní. Celorepublikový průměr (28 dní) přetáhli o den zaměstnanci v soukromém sektoru a státní úředníci strávili na nemocenské 26 dní. „Za loňský rok lékaři vyplnili 3,8 miliónu neschopenek, jen pro nemoc 3,5 miliónu. Ostatní znamenaly úrazy. Jejich léčba trvala 37 až 40 dní,“ komentuje údaje ČSÚ jeho mluvčí Ladislav Pištora s tím, že počet odškodněných pracovních úrazů a nemocí z povolání loni přesáhl 78 tisíc a na náhradách se vyplatilo téměř 2,2 miliardy korun. Podle statistiků se přes pět tisíc pracovních úrazů stalo loni při výrobě strojů a zařízení, o 200 méně v potravinářském průmyslu a 3,5 tisíce úrazů bylo v pozemní dopravě. Naopak nejméně riziková byla práce s úvěry a pojištěním, kde statistika registruje pouze jediný pracovní úraz.
Za úraz až milióny
Volbou profese se každý stává více či méně rizikovým. Pojišťovny proto většinou odvozují výši pojistného u životního a úrazového pojištění od rizikovosti povolání. Například Česká pojišťovna (ČP) považuje za nejriskantnější aktivitu profesionálních sportovců a řadí je do čtvrté skupiny. Práce pilotů, pyrotechniků, záchranářů, horníků či kaskadérů je ve skupině třetí. Ve druhé rizikové skupině je většina řemeslníků - například elektrikáři, instalatéři, ale ichemici nebo zemědělci. Překvapivé je, že profese lékař a novinář, které jsou z lékařského pohledu nejstresovější, zařazuje Česká pojišťovna do nejméně rizikové - první skupiny spolu s advokáty, úředníky a zdravotními sestrami. Lidé s rizikovějším povoláním musí počítat s tím, že zaplatí na pojistném více. Měsíční pojistka ve třetí skupině je proti první o 100 procent vyšší. „Pokud dojde k úrazu, jsou však odškodněni stejně jako ti, které pojišťovna zařazuje do skupiny s malým rizikem,“ vysvětluje za ČP Dagmar Koutská a dodává, že za úraz s trvalými následky mohou být vyplaceny až 4 milióny korun. Rizikem povolání však není jen samotná práce, ale i životní styl, který profesi většinou provází.
Kolik lidí bylo v pracovní neschopnosti:
(1999 / 2000)
pro nemoc: 35,6 mil. / 35,5 mil.
prac. úrazy: 95 tis / 92 tis.
ostatní úrazy: 151,5 tis. / 166,9 tis.
*
Kde se nejvíc marodilo (počet dnů na zaměstance za rok):
Hl. město Praha: 25,8
Středočeský kraj: 26,3
Budějovický: 26
Plzeňský: 26,1
Karlovarský: 24,5
Ústecký: 28,8
Liberecký: 27,3
Královéhradecký: 26,5
Pardubický: 27,4
Jihlavský: 26,3
Brněnský: 29,5
Olomoucký: 29,1
Zlínský: 31,8
Ostravský: 32,4
průměr ČR: 28
(Pramen: ČSÚ)
Eva Sovová, Právo, 30.04.2001
**