Na Pankráci zemřel po hladovkách vězeň

18. 4. 2002 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Mimořádný případ v celé historii českého vězeňství zasáhl věznici na pražské Pankráci. Po jedenáctitýdenní hladovce zemřel v pondělí večer na jednotce intenzivní péče interního oddělení vězeňské nemocnice pětatřicetiletý vězeň...


Pavel M. Z původních 79 kilogramů zhubl před smrtí o 22 kg. Podle ředitele věznice Jaroslava Grubera nebylo možné vězně, který byl do pankrácké nemocnice převezen z Valdic, zachránit za použití násilí, protože by to bylo v rozporu se zákonem.

Neustále protestoval

Zemřelý muž si ve Valdicích odpykával čtyřiapůlletý trest za vydírání a další činy. Výkon trestu mu měl skončit v únoru 2004. Před třemi lety ohrožoval městský úřad v Poličce na Svitavsku s odjištěným granátem v ruce. Až po 14 hodinách vyjednávání se vzdal policii, která teprve pak zjistila, že granát neobsahoval trhavinu. „K úmrtí odsouzeného došlo podle předběžných zjištění v důsledku celkové vyčerpanosti organismu z nedostatku potravin a tekutin, a to po několikaměsíčním odmítání stravy i infuzní léčby,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. Případ nyní šetří policie ve spolupráci s pracovníky oddělení prevence a stížností pankrácké věznice.

Voráček oznámil, že zemřelý muž hladovku vyhlásil již dvakrát, a to v dubnu 1999 a v lednu 2000, svou poslední začal letos 29. ledna. „Jejím důvodem bylo odmítnutí okamžitého vydání osobních věcí ze skladu, když ovšem odsouzený před tím odmítl absolvovat běžný administrativní postup,“ uvedl mluvčí. S mužem pak hovořil psycholog, který doporučil, aby mu byl vydán rozhlasový přijímač. To se také 8. února stalo, odsouzený však v hladovění pokračoval. O týden později v rozhovoru s vychovatelem uváděl jako důvod pokračování hladovky „křivdu ze strany odborné komise“, která jej přemístila do jiné skupiny v rámci věznice. Řekl rovněž, že protestuje proti celé společnosti. V březnu muž i přes poučení o možných důsledcích dvakrát odmítl převoz do nemocnice, kde mu měla být zavedena umělá výživa, zároveň však odmítl podepsat revers. Ze zdravotních důvodů byl pak 3. dubna eskortován z valdické věznice do vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci. Tam odmítl život zachraňující lékařské úkony, znovu však odmítl podepsat revers. Toto pondělí informoval primář interny vězeňské nemocnice o závažnosti jeho zdravotního stavu ředitele věznice a ředitele odboru zdravotnické služby Generálního ředitelství Vězeňské služby. Odsouzený opět odmítl odběry biologického materiálu a infuzní léčbu, znovu odmítl podepsat revers. V odpoledních hodinách pak došlo k výraznému zhoršení jeho zdravotního stavu a muž přes veškeré úsilí lékařů patnáct minut před dvacátou hodinou zemřel. Pitva zemřelého byla provedena v úterý v Ústavu soudního lékařství FN Praha 10, podrobná pitevní zpráva ale bude vydána až po vyšetření histologických vzorků.

Násilím nikoho zachraňovat nelze

Ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber Právo informoval, že odsouzený byl schopen vnímat to, co mu bylo řečeno lékaři, psychiatrem a psychologem, tedy jaké může mít jeho hladovka následky. „Proto nebylo možné mu vnucovat lékařské ošetření nebo nasazení umělé výživy, neboť by to bylo v rozporu s příslušnými zákony,“ dodal. Jak uvedla mluvčí vězeňské služby Havlíčkové, teprve dojde-li psychiatr k závěru, že v důsledku chronického hladovění je dotyčný již nezpůsobilý k odpovědnému rozhodování o vlastní osobě, zahájí lékaři opatření vedoucí k záchraně života, a to bez ohledu na vůli vězněné osoby v hladovce pokračovat. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš byl o smrti Pavla M. informován hned týž den a okamžitě uložil, aby mu byla předložena podrobná zpráva o okolnostech úmrtí. Podle tiskové mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby Miloslavy Havlíčkové bylo loni evidováno 18 případů hladovky vězněnými osobami, letos je to zatím osm případů.

Žádal o milost prezidenta

Jak Právu potvrdil mluvčí prezidenta Ladislav Špaček, zemřelý vězeň požádal již v roce 2000 prezidenta o milost, kterou odůvodnil především zdravotními problémy. Žádostí se podle Špačka nejdříve zabývalo ministerstvo spravedlnosti, kvůli některým okolnostem případu ale spis převzala Kancelář prezidenta republiky. „Příslušní pracovníci kanceláře prověřovali okolnosti žádosti a zkoumali, zda důvody, které ten muž uvádí, jsou dostatečně relevantní. To se ale naším šetřením neprokázalo. Proto jsme se neklonili k tomu, milost tomuto odsouzenému udělit, i když případ ještě nebyl uzavřen,“ řekl prezidentův mluvčí.

Ivana Cihlářová, Právo, 18.4.2002

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?