Nový systém pojištění, který posune pojišťovny k tržnímu chování, chce Leoš Heger vložit do připravovaného zákona o zdravotních pojišťovnách, který se v první polovině letošního roku chystá předložit vládě a začít tak poslední fázi zdravotnické reformy. Jak ale připomněla mluvčí úřadu Viktorie Plívová, „zda bude obsahovat i zavedení nominálního pojistného, záleží také na výsledku širšího jednání s dalšími koaličními stranami. Zatím se jedná o záměr ministerstva zdravotnictví, který byl předložen a projednán na vládě jako součást možných opatření ke stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění.“
Novela připravovaného zákona o zdravotních pojišťovnách by měla zavést transparentní pravidla pro fúzování zdravotních pojišťoven, posílit jejich dozor a kontrolu i hospodaření a zajišťování nároku pro pojištěnce. Zajistí spravedlivější, vícekriteriální přerozdělení pojistného na zdravotní pojištění dle PCG (pharmacybased cost group), které stanovuje potenciální rizikovost pacientů na základě chronicity pacientů, čili nákladů na léky a celkových nákladů na péči v předcházejícím období. Dodržování principů transparentní veřejné obchodní soutěže při nákupu péče a služeb a na druhé straně poskytování pojistného krytí klientům (pojištěncům) ze strany zdravotních pojišťoven posílí právě nominální pojištění.
Čtěte také: Nominální pojistné zvýší konkurenceschopnost ZP
„Ministr zdravotnictví plánuje připravit legislativní úpravu, která by umožňovala zavedení tzv. dvousložkového pojistného. Možnost flexibilně zvýšit odvody o minimální částku (v řádu desetiny procenta) by byla mimo jiné dobrým indikátorem schopnosti pojišťovny efektivně hospodařit s vybranými prostředky. Jde o opatření, které by posilovalo konkurenci mezi pojišťovnami, a tudíž přispívalo ke snaze maximálně efektivně hospodařit se svěřenými prostředky. Termín pro realizaci nutných legislativních změn není zatím stanoven,“ sdělila naší redakci mluvčí ministerstva Plívová.
Na hospodaření záleží
O zavedení systému nominálního pojistného stál už předchozí ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který nedávno, již jako vedoucí pracovní skupiny think-tanku eStat – Efektivní stát, opět zdůraznil, že nominální pojištění je jedním z klíčů ke zlepšení finanční situace zdravotních pojišťoven, potažmo celého systému zdravotnictví.
„Část ze současné zdravotní daně, která činí 13,5 procenta, by se odváděla jako skutečné zdravotní pojištění, kde si pacienti volí pojistný balíček, který jim osobně nejlépe vyhovuje. Ceny budou sice regulovány státem, ale zdravotní pojišťovny budou konečně v čistě tržním hospodaření,“ vysvětlil naší redakci exministr Julínek. Nominální pojistné je částka, kterou od každého pojištěnce vybírá pojišťovna za definovaný základní balík péče – takzvaný zdravotní pojistný plán.
Druhou částí pojistného tvoří zdravotní daň, kterou bude prostřednictvím připravovaného jednotného inkasního místa (JIM) vybírat stát.
„Podle toho, jak pojišťovna hospodaří, jak má nasmlouvanou zdravotní péči a jaké služby poskytuje, může jednou ročně výši nominálního pojistného změnit. Má možnost nabídnout pojištěncům více zdravotních plánů za různé ceny, tedy různé výše nominálního pojistného. Pojištěnci, kteří chtějí ušetřit, případně nepředpokládají větší čerpání zdravotní péče, mohou platit méně. Ti, kteří naopak předpokládají, že budou čerpat například rehabilitaci, fyzioterapii, antikoncepci, kontaktní čočky a tak dále, zaplatí více. Obdobný systém funguje v Nizozemsku. V Německu zase pojišťovny výší nominálního pojistného kryjí deficitní hospodaření. I to pak vede k redukci zdravotních pojišťoven, protože pojištěnci přecházejí k té pojišťovně, kde se z důvodu vyrovnaného hospodaření nominální pojištění rovná nule,“ popsal naší redakci tento systém Martin Vydra z úseku pojistného a správy pohledávek VZP.
VZP na startu
Ačkoli na legislativní úpravu – která je kromě připravovaného návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách podmíněna také vznikem zmíněného jednotného inkasního místa v gesci ministerstva financí – české pojišťovny zatím čekají, Všeobecná zdravotní pojišťovna své možnosti v rámci nového systému již mapuje.
„Nechali jsme si vypracovat studii, která nám ukázala přednosti i nevýhody tohoto typu pojistného a možnosti jak uplatňovat pojistnou matematiku při nastavování výše nominálního pojistného. Studie nám ilustruje situaci, kdy budou nastaveny jednotné podmínky pro výběr nominálního pojistného a pojišťovny budou moci jeho výši ovlivnit svým hospodařením, respektive uplatňováním zásad řízené péče“, vysvětlil naší redakci náměstek ředitele VZP pro pojistné a správu pohledávek Tomáš Červinka. Potvrdil, že než se nominální pojistné podaří prosadit, VZP se bude připravovat také prostřednictvím pilotního projektu.
Kubek: Je to porušení principu solidarity
Samo prosazení nominálního pojištění na vládní úrovni Tomáš Červinka považuje za politicky citlivé. „Části odborníků, která se nominálním pojistným začala zabývat za exministra Julínka, je nyní na MZ dáván prostor. Řada politiků i odborníků však s novým typem pojistného nesouhlasí. Systém nominálního pojištění ale nutí pojišťovny nakupovat zdravotní péči ekonomicky výhodně, a tudíž se omezí vliv politiků na chování VZP i ostatních zdravotních pojišťoven na celostátní i regionální úrovni. Pojišťovny totiž získají větší suverenitu.
Namísto výběrčího zdravotní daně se stanou efektivními nákupčími zdravotní péče. Politici do značné míry mohou ztratit vliv na organizaci zdravotní péče,“ domnívá se náměstek Červinka. Proti nominálnímu pojištění stojí také prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
„Návrh boří solidaritu mezi bohatými a chudými. Představa, že multimilionář a invalidní důchodce platí stejné nominální zdravotní pojištění, je obtížně přijatelná. ČLK nesouhlasí se zaváděním dvousložkového pojistného, které považuje za porušení principu solidarity bohatých s chudými. Zavedení vzájemné konkurence zdravotních pojišťoven výší pojistných sazeb ochudí zdravotnictví o peníze a prohloubí nestabilitu systému veřejného zdravotního pojištění. Vzájemná konkurence pojišťoven výší pojistných sazeb zákonitě způsobí snížení celkového výběru pojistného a povede k dalšímu ochuzení zdravotnictví o peníze. Návrh navíc směřuje k posílení pozice finanční skupiny Agel ve zdravotnictví,“ upozornil naši redakci prezident Kubek.