Osmnáct miliard dolarů utržily podle odhadu předsedy výboru pro zdravotnictví Rady Evropy Wolfganga Wodarga světové farmaceutické firmy za vakcíny proti prasečí chřipce. Jednou z firem, která na celosvětové paranoie vydělala nejvíce, byla obří farmaceutická společnost GlaxoSmithKline, která pod vedením Andrewa Wittyho (46) překonala očekávání analytiků. Witty dnes ale čelí kritice expertů, kteří jej obviňují z úmyslného rozšíření celosvětové paniky.
Pravidelný účastník londýnského maratonu Andrew Witty sedí na ředitelské židli druhé největší farmaceutické firmy světa od roku 2008. Loni se ovšem vydal na mnohem důležitější běh. V listopadu 2009 přislíbil, že GlaxoSmithKline uvolní velkou část patentů svých léčiv tak, aby byly k dispozici pro výrobu mnohem levnějších léků pro nemocné v rozvíjejících se ekonomikách. Až 20 procent zisku chce GSK, podle Wittyho projektu, investovat zpět do nemocnic a lékařských klinik v těch nejchudších zemích. Tam plánuje také radikálně snížit cenu svých dovážených léků.
Ze studentského odboráře ředitelem
Chlapík s podmanivým pohledem politického vůdce ve své funkci, která mu vydělává 948 tisíc liber ročně (a k tomu téměř dva miliony liber v bonusech) navázal na své působení na universitě v Nottinghamu. Na své alma mater totiž téměř celé studium předsedal studentským odborům. Zvykl si tak rozhodovat o pravidlech a osudech jiných lidí. Vystudoval bakalářský program ekonomiky a hned po promoci, jako benjamínek firemního trainee programu, nastoupil do farmaceutické společnosti Glaxo. Přestože studiem strávil relativně málo času, ve výrobě a distribuci prášků a kapaček se mu od začátku velmi dařilo.
V rozhovoru pro The Times loni v červenci však přirozeně musel své nadšení z možných zisků z prodeje vakcín proti prasečí chřipce krotit. „Nikdo jiný než soukromé firmy se výzkumem a výrobou očkovacích látek nezabývá, nedělají to ani vlády, ani univerzity. A přesto, když dojde na diskuze nad možným ziskem z těchto aktivit, odevšad se ozývá neskokojené reptání,“ posteskl si Witty, nejmladší šéf GSK v historii firmy.
Než byl Witty před dvěma lety jmenován nejvyšším šéfem, procestoval v různých vysokých manažerských pozicích půlku světa. Aktivity GSK řídil v Británii, Singapuru a také v jižní a východní Africe. Hned po svém nástupu do nejvyšší funkce si naplánoval změnit náladu uvnitř společnosti a také směřování firemní strategie. Například tím, že top management přestěhoval z nejvyšších pater firemní budovy do přízemních kanceláří tak, aby byl co nejvíce v kontaktu se svými podřízenými. Podle britských komentátorů také firma pod jeho vedením začala být mnohem transparentnější a zodpovědnější ke společnosti i přírodě.
Na druhou stranu, obří farmaceutické firmy, jako je právě GlaxoSmithKline, jsou pod ostrou palbou malých výrobců levnějších generických léčiv, kteří obrům velmi agresivně ukusují zisky. Nová Wittyho strategie se proto soustředí nejenom na větší spolupráci s generickými firmami, ale také na rychlý vývoj nových lékových hitů. Právě ty totiž tradičně dosahují největších prodejů. Witty také na začátku roku oznámil, že se chce mnohem více soustředit na zapomínanou oblast vakcín a očkování.
Překvapení pro britské analytiky
Witty si krom představenstva a kolegů z výkonné rady velmi dobře rozumí i s politiky. Jako člen Britské obchodní komory byl poradcem správce čínského kantonu Guangdong, ale taky singapurské Rady pro ekonomický rozvoj. Jak ale s oblibou říká, jeho nejlepší přítelkyní je jeho žena Caroline. S matkou svých dvou dětí letos oslaví dvacáté druhé výročí svatby.
V rozhovorech mluví o svém soukromí na Brita trochu netypicky často. Do centrály GSK poblíž Londýna ho z rodinného domu v Chalfont St Giles odváží firemní automobil každý pracovní den krátce po sedmé ranní. Domů se nedostane před sedmou večerní. Obchodních večeří se v Británii prý zásadně neúčastní. Vytížený výkonný ředitel však bývá zpravidla celý jeden týden v měsíci na zahraničních cestách.
Cleý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.