Situaci, kdy v jedné čekárně u rodinného lékaře by najednou vedle sebe seděli maminka s miminkem, které jde na preventivní prohlídku, a zároveň 80letý občan třeba s infekční chorobou, si neumí představit dětský lékař Milan Kudyn z Prahy.
„Nechci ani pomyslet, jak by taková situace mohla dopadnout. Je nesmyslné, aby se v ordinaci vedle sebe tísnili pacienti všech věkových skupin,“ řekl Kudyn. A co v případě, kdyby akutně přišel do ordinace pacient například s otevřenou tuberkulózou?
„Neumím si představit, že by se miminko dostalo s infekčním pacientem do styku a mohlo se nakazit. Stál bych já potom před soudem a zpovídal se? Ale nic bych nezanedbal. Vždyť jsem povinen oba pacienty ošetřit a zajistit odpovídající léčbu,“ tvrdí Kudyn.
Ministryně zdravotnictví Marie Součková oponuje: „Nečtvrťme medvěda, když ještě běhá po lese. Samozřejmě že novému typu zdravotnického zařízení by čekárny, ordinační hodiny, hygienické podmínky ordinací musely odpovídat.“
Milan Kudyn se domnívá, že dnešní ordinace absolutně modelu rodinného lékaře nevyhovují a musely by se poměrně nákladnými investicemi předělat, na což lékaři nemají peníze.
„Léčím děti už několik desetiletí. A vím, co dětský pacient potřebuje. Ministryně by se měla soustředit na důležitější věci v resortu a nerušit to, co skutečně dobře funguje a s čím se naopak může nejen doma, ale i ve světě chlubit,“ soudí Kudyn.
VÁCLAV PERGL, Právo, 7.2.2003