Vyplynulo to z údajů, které ČTK poskytl vedoucí analýz screeningových programů Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně Ondřej Málek. Údaje jsou z let 2010 a 2011.
Screeningu se podle nich účastní zhruba 18 procent Pražanů z cílových skupin, ke snížení úmrtnosti je podle odborníků potřeba dosáhnout alespoň padesátiprocentní pokrytí. Nádor odhalený ve včasných stádiích je totiž mnohem lépe léčitelný.
Screening je určen pro všechny obyvatele nad 50 let. Má odhalit počínající potíže a umožnit včasnou léčbu. Provádí se testováním na okultní krvácení do stolice nebo prostřednictvím kolonoskopie. Testy na krvácení mají praktičtí lékaři a gynekologové, případně mohou pacienta poslat na specializované pracoviště. Průměrně chodí v Česku na screening necelých 25 procent z cílové skupiny lidí. Nejvíce se prohlídek účastní lidé z Olomouckého kraje, chodí jich přes 32 procent.
„Dostupná data ukazují, že navzdory standardizovaným postupům existují v ČR velké regionální rozdíly v pokrytí populace screeningovým vyšetřením i ve včasné dostupnosti vybrané léčby,“ uvedl předseda České onkologické společnosti a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jiří Vorlíček.
V Česku lékaři každoročně diagnostikují rakovinu tlustého střeva u 8200 lidí a 5000 osob na ni zemře. U 55 procent lidí se rakovina najde v pokročilém stádiu, kdy je mnohem nižší šance na úspěšné vyléčení. V zemi nyní žije přes 50.000 lidí, kteří tuto rakovinu měli nebo mají.
Lidé od 50 do 55 let by měli jednou ročně absolvovat test na skryté krvácení do stolice, nad 55 let si mohou vybrat buď test, nebo kolonoskopii. Při negativním nálezu na kolonoskopii se člověk dalších deset let nemusí vyšetření účastnit. Podle odborníků totiž roste nádor ve střevech pomalu.
Pomoci dostat lidi na prohlídky by mělo adresné zvaní, kdy po překročení určitého věku přijde lidem do schránky pozvánka. Ministerstvo zdravotnictví podle náměstka ministra Ferdinanda Poláka na projektu pracuje. Naplno by měl začít v létě.