na město Třeboň obviňuje ministerstvo zdravotnictví z porušení zákona. V září totiž rozhodl Nejvyšší soud v Brně, že Lavana má nárok na náhradu škody z důvodu porušení obecně závazných právních předpisů popřípadě pro nesprávnost úředního postupu. Za předchozí chyby v privatizaci lázní Aurora už má přitom stát na svém kontě ztrátu více než 200 miliónů korun. V listopadu 1997 zvítězila Lavana ve veřejné obchodní soutěži na koupi Státních léčebných lázní Aurora s nabídkou 301 miliónu korun. Ministerstvo zdravotnictví vedené Zuzanou Roithovou ale majetek na společnost nepřevedlo, dočasná Tošovského vláda pak v únoru soutěž pozastavila a v dubnu rozhodla o převodu lázní na město Třeboň, které se zavázalo do deseti let vyplatit FNM 120 miliónů. Lavana odstartovala sérii soudních sporů a podala mimo jiné trestní oznámení na Roithovou. „Trestní stíhání policie odložila s tím, že se sice jedná o porušení zákona, ale jednání nevykazuje známky společensky nebezpečného činu, ačkoli podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vznikla škoda nejméně 200 miliónů. K tomu je ale třeba přičíst náhradu škody až několika set miliónů korun, na kterou má dle rozhodnutí Nejvyššího soudu Lavana nárok,“ sdělila Právu ve středu předsedkyně dozorčí rady Lavany Libuše Kotilová. O výši náhrady musí rozhodnout další soud. „Každý rok nám tím, že nemůžeme s lázněmi podnikat, vzniká ztráta z ušlého zisku 50 miliónů korun,“ specifikoval předseda představenstva Lavany Zdeněk Laciga a zdůraznil, že společnost bude nadále usilovat také o to, aby byla Aurora na Lavanu převedena. To je ovšem v rozporu se zákonem o velké privatizaci, který stanovuje, že jakékoli privatizační rozhodnutí je soudně nenapadnutelné. Zřejmě hlavně z tohoto důvodu nemá o setrvání lázní v majetku města obavy třeboňský starosta Jiří Houdek (KDU-ČSL). „Jsem přesvědčen, že zákon o velké privatizaci, jako jedna z mála zákonných norem, hovoří zcela jasně,“ konstatoval Houdek. Připomněl, že spory o případnou náhradu škody Lavaně nejsou věcí města.
Petr Pokorný, Právo, 11.10.2001