Londýn/Berlín -
Expertům se v laboratoři podařilo izolovat kmenové buňky z velmi raného stadia myších embryí. Z nich některé nechali vyvinout v buňky spermií v raném stadiu, až nakonec získali pohlavní buňky podobající se skutečným buňkám spermií, takzvaným gametám.
Ze sedmi narozených myší se jich šest dožilo dospělosti. „Jako první jsme předvedli, že je možné vytvořit zralou spermii z kmenových buněk,“ řekl šéf vědeckého týmu z Göttingenské univerzity v Německu Karim Nayernia. „Je to vědecký základ pro pochopení mužské neplodnosti. Poněvadž před léčbou jakékoli choroby bychom měli nemoc pochopit na molekulární a genetické úrovni,“ dodal vědec v rozhovoru s agenturou Reuters.
Profesor John Burn z Institutu pro lidskou genetiku na Newcastleské univerzitě ve Velké Británii výzkum označil za milník. „Lze si představit, že v dalších letech nás znalosti získané touto analýzou navedou na cesty porozumění neplodnosti některých mužů,“ řekl vědec.
Kmenové buňky mají schopnost na sebe vzít podobu jakéhokoli typu buněk v těle a stát se součástí jakékoli jeho tkáně. Vědci věří, že by se u lidí daly použít k léčbě závažných nemocí jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba nebo cukrovka. Výzkum lidských kmenových buněk ale vyvolává spory, protože pro terapeutické účely se nejlépe hodí kmenové buňky z embryí, a zahrnuje tedy i ničení lidských zárodků.
ČTK