Vědci z Harvard Medical School pozorovali s pomocí funkční magnetické rezonance mozkovou tkáň skupiny dospělých lidí, u kterých se v dětství vyskytovala nadměrná plachost. O výsledcích svých měření informovali v časopisu Science.
Vědci zjistili, že pokud těmto lidem zobrazovali fotografie nepřátelsky naladěných obličejů jiných lidí, výrazně se u nich zvýšila aktivita v oblasti amygdaly, na rozdíl od lidí, kteří neměli s plachostí v mládí žádné problémy. Amygdala je část mozku, která ovlivňuje bdělost a vnímání strachu.
Dlouho se mělo zato, že extrémní plachost, která se vyskytne v dětství a pak často přetrvává i do dospělosti, zřejmě souvisí se změnami během vývoje mozku. Ale tuto hypotézu je těžké ověřit, neboť je složité provádět výzkum mozku u velmi malých dětí.
Proto se tým Carla Schwartze z Harvard Medical School zaměřil na dvacetileté muže a ženy, kteří v mládí trpěli nadměrnou plachostí. Jako kontrolní skupina sloužili stejně staří lidé, kteří v mládí problém s plachostí neměli.
Výzkum je důležitý zejména proto, že u nadměrně plachých dětí se později může vyvinout sociální fobie nebo úzkostné stavy. Jak řekl C. Schwarz pro server NewScientist, sociální fobie se v pozdějším věku projeví v průměru u dvou z devíti lidí postižených extrémní plachostí. Předpokládá se, že dispozice pro plachost jsou vrozené. Další výzkum by mohl pomoci plachým dětem překonat jejich handicap a prožít beze strachu a fobií plnohodnotný život.
(mka), www.Zdravi.Euro.cz