Do projektu se zapojí firmy Lafarge, Chevron-Texaco, AngloAmerican, Bristol-Myers Squibb, DaimlerChrysler, Eskom, Heineken, Pfizer a Tata Steel. Jejich investice do vybudování klinických pracovišť, zajištění lékařské péče a osvěty dosáhnou desítek miliónů dolarů, informovala agentura AFP.
Státní sektor v afrických zemích nemá na zajištění potřebné péče dostatek prostředků. Ve střední a jižní, tzv. subsaharské části kontinentu se přitom počet nově infikovaných virem HIV jen loni zvýšil o 3,5 miliónu osob.
V roce 1999 uvolnily vyspělé země na prevenci a léčbu AIDS v rozvojovém světě 300 miliónů dolarů. V roce 2005 bude podle odhadů třeba zajistit nejméně 10,5 miliardy dolarů. „Účast soukromého sektoru bude proto nezbytná,“ uvádí lékařka Didi Njalu-Okomová z guinejské Conakry ve francouzském deníku Libération.
Nemocnost ovlivňuje produktivitu firem
Devět firem, sdružených v Globální koalici podnikatelů proti HIV/AIDS, zahájí pilotní projekty v Ghaně, Kamerunu, Nigérii a v Indii. V samotných subsaharských zemích žije přes 29 miliónů lidí postižených virem HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Jsou to asi dvě třetiny nemocných ve světě.
Nedávný průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers, týkající se vlivu AIDS na výkon afrických firem, zjistil, že většina zaměstnavatelů vykazuje nízkou produktivitu nejen z důvodu četných absencí, ale také nevolností svých zaměstnanců. Na nižším výkonu se podílí i fakt, že velký počet odborníků infikovaných HIV zažádal o předčasný důchod a na jejich místa nastoupily nekvalifikované síly.
„Pokud se urychleně nezačne s prevencí a zajišťováním antiretrovirálních léků, které oddalují propuknutí AIDS, půjde africká ekonomika dolů,“ upozornil na serveru allAfrica.com nezávislý finanční analytik Waggaye Kimani.
Průzkumu, který se konal od letošního července do srpna, se zúčastnilo 216 místních i nadnárodních společností v Ugandě, Keni a Tanzánii s ročním obratem od pěti miliónů dolarů do deseti miliard dolarů. Sníženou produktivitu v souvislosti s AIDS svých zaměstnanců uvádí téměř polovina dotazovaných firem.
Průzkum zároveň zjistil, že většina zaměstnavatelů netuší, jak vysoké procento jejich zaměstnanců je virem HIV infikováno. Přes 92 procent ugandských a 69 procent keňských firem dokonce uvedlo, že nezná ani zdravotní stav vrcholového managementu.
„Většině dotazovaných není proto vůbec znám zdravotní stav řadových zaměstnanců,“ uvádí společnost PricewaterhouseCoopers.
Někteří zaměstnavatelé mají vlastní projekty
Zdravotnické organizace odhadují, že virem HIV trpí také třetina jihoafrických horníků. „Personální stav v důlních společnostech se tak může v průběhu tří let obměnit ze sta procent,“ upozornil v australském deníku The Age ředitel jihoafrické společnosti Gold Fields Ian Cockerill.
Firma, která zaměstnává 48 tisíc lidí, připravila vlastní program proti AIDS. Svým zaměstnancům poskytuje osvětu, bezplatné testy a nemocným také léky. Cockerill vypočítal, že náklady na tento projekt přepočtené na výrobní cenu jedné unce zlata dosahují pět dolarů. Běžné výrobní náklady firmy jsou poloviční.
Léky chce pro své zaměstnance zajistit také výrobce lihovin Diageo, který v 25 afrických zemích zaměstnává celkem pět tisíc lidí.
„Někteří kolegové na AIDS zemřeli, a proto musíme jednat,“ řekl v britském deníku Guardian šéf Diageo Africa John Kemp. Také Kemp přiznává, že neví, kolik zaměstnanců je infikováno, ale odvozuje to od statistik, podle nichž je to například v Nigérii sedm procent populace.
Sabina Kunešová, Hospodářské noviny, 16.12.2003