Moderní medicína se snaží již dlouhou dobu definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt. Kardiovaskulární problémy totiž ohrožují stále mladší ročníky. Náhlá smrt může přijít i u zdánlivě zdravého a aktivního jedince.
Je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po objevení se akutních obtíží. Ty mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. „Zvláštní skupinou jsou mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Jsou to lidé s velkou zodpovědností, kteří nedoléčují běžná onemocnění. Za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě dokonce úmrtím, může také stát vrozené poškození oběhového systému, akutní zánět srdeční svaloviny či neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, CSc.
Náhlým úmrtím se míní stav přirozené smrti zdravé osoby, u které se během života neprojevilo skryté onemocnění. A pokud se projevilo, nebylo tak výrazné a dlouhodobé, aby mu jedinec či jeho blízké okolí věnovali zvýšenou pozornost. Smrt tak nastává z relativně plného zdraví a může vzniknout při nadměrné tělesné námaze, psychické zátěži, následkem opakovaného neléčení či nedoléčení, silného podchlazení či přehřátí organismu. Kardiovaskulární choroby jsou příčinou náhlé smrti v 60–80 procentech. Největší podíl má kardiální příčina, která se typicky projevuje stenokardií, dušností a následnou ztrátou vědomí. Tento soubor příznaků může trvat jen pár minut. Nejčastější kardiovaskulární příčinou je infarkt myokardu.
V Evropě chybí data
Data z Velké Británie uvádějí za období 1994-2014 celkem 357 náhlých úmrtí. Příčinou byla ve 42 procentech smrt na podkladě arytmie, ve 40 procentech měly úmrtí na svědomí nemoci myokardu a ve 13 procentech byla důvodem arytmogenní kardiomyopatie pravé komory srdeční. Data z USA pak uvádějí mezi hlavními příčinami náhlé smrti sportovců do 35 let: kardiomyopatie (22 %), komoce srdce (19 %), vady chlopní (10 %) a zánět srdečního svalu (6 %). V Itálii bylo pomocí echokardiografie vyšetřeno přes tři tisíce sportovců. U 22 z nich byla nalezena právě kardiomyopatie. Při bližším výzkumu se ukázalo, že v některých rodinách byly již podobné obtíže přítomny – roli zde hrála tedy i genetická zátěž. Významnější data týkající se problematiky náhlé smrti však v Evropě nejsou k dispozici. Z uvedených důvodů se odborníci z pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili na ohroženou skupinu mladých sportovců, kteří podstoupili preventivní klinické vyšetření. „V rámci pilotního projektu jsme sestavili soubor sta osob, tvořený téměř výhradně muži ve věku 18–37 let, kteří jsou profesionálními sportovci. Jedná se o hráče ragby, hokejisty či atlety. Výsledky našeho sledování byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u každého desátého, ve 13 procentech jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro pacienta určité omezení. U dalších 10 procent sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ uvádí přednostka pracoviště prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, která může vést až k nahrazení chlopně protézou a celoživotní léčbě. Některým jedincům se závažnější diagnostikovanou vadou bylo doporučeno opustit vrcholovou sportovní kariéru. Podle odborníků je třeba zajistit kontinuální sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo. Na pilotní projekt přispěla částkou 500 tisíc Kč společnost ČEZ Distribuce.
Jan Pirk a Věra Adámková při představení výsledků projektu