Ivana Mádlová, Karla Pochylá
V současné době můžeme pozorovat snahu o zavádění prvků řízení kvality do oblasti zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že je velmi nákladná, bude nezbytné zavést systém řízení kvality postupně do všech nemocnic, které budou chtít v budoucnu uspět ve výběrových řízeních vypsaných MZ ČR.
Nedílnou součástí všech přijatých přístupů hodnocení kvality péče (kontinuální zlepšování kvality - CQI a celkové řízení kvality - TQM) jsou standardy (stanovená úroveň péče) a audity, jejichž prostřednictvím se kritickou analýzou hodnotí způsob poskytování péče (služeb). Proces akreditace zahrnuje hodnocení lékařů, sester a administrativy formou rozhovorů s personálem a pacienty a nahlížením do dokumentace. Nástrojem měření jsou komisí předem stanovené standardy.
Zdravotní péče se skládá z několika článků, ve kterých pracují speciálně připravovaní pracovníci - lékaři, sestry, porodní asistentky, laboranti, fyzioterapeuti apod. Aby mohla být kvalita péče a její efektivita hodnocena, je proto třeba:
1. Stanovit optimální úroveň péče, neboli standardy ve všech oblastech, které péči či služby pacientovi/klientovi poskytují.
2. Standardy sestavit tak, aby bylo možné zároveň vypočítat náklady na jejich dosažení.
Nezbytnost národních standardů
V první řadě je třeba začít s profesními standardy, platnými na národní úrovni. Týkají se vzdělání a praxe, odrážejí hodnoty a priority profese a ukazují směr pro profesionální praxi a rozvoj a systém pro hodnocení praxe. Je nezbytné, aby proces standardizace v jednotlivých oborech - ošetřovatelství, fyzioterapie a laboratorní činnosti - zapadl do komplexního systému standardizace v ČR, a současně, aby byl v součinnosti se všemi obory spadajícími do oblasti zdravotní péče. (Úspěšný program zvyšování kvality zdravotní péče musí tedy zahrnout standardy vypracované pro každý článek zdravotní péče/služeb).
Rada pro národní standardy - konkrétně
Ve snaze zahájit proces standardizace zdravotní péče v ČR jmenovala v březnu 1998 tehdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová tzv. Radu pro národní standardy pro obor ošetřovatelství - porodní asistentky, dietní sestry, fyzioterapeuty, radiologické asistenty a zdravotní laboranty.
Členy Rady pro národní standardy, vy-branými odbornými společnostmi jsou:
Ivana Mádlová, (ošetřovatelství), vedoucí skupiny, FN Plzeň, Bc. Jitka Dejmková, (ošetřovatelství), Nemocnice Pelhřimov, Bc. Petra Frýbertová, (ošetřovatelství), Nemocnice Pardubice, Mgr. Pavel Fuksa, (fyzioterapeuti), FNKV Praha, Josef Hyka (radiologičtí laboranti a asistenti), soukromé zařízení, České Budějovice, Ivana Konigsmarková (porodní asistentka), ÚPMD Praha, PhDr. Dagmar Mastiliaková (ošetřovatelství), LF Hradec Králové, doc. MUDr. Vladimír Palička, CSc. (zdravotní laboranti), FN Hradec Králové, Mgr. Karla Pochylá, (ošetřovatelství),IDV PZ Brno, Anna Skalická, (zdravotní laboranti), FN Motol Praha, Jana Skálová, (ošetřovatelství), FN u Sv. Anny Brno, Eva Šiplová, (ošetřovatelství), FNKV Praha.
Rada oslovila ještě další profese, které se projektu účastní: sociální pracovník, záchranáři a ergoterapeuti. Stanovila si cíle a požádala IGA MZ o udělení grantu s názvem Standardizace ošetřovatelské péče a ostatních nelékařských oborů. Grant byl radě přidělen na dobu sedmi měsíců.
První dílčí výsledky výzkumu
V další části našeho sdělení vás seznámíme s dílčími výsledky výzkumu, které budou podrobně rozpracovány v závěrečné zprávě. V první fázi bylo nutné vytvořit několik úrovní pracovních skupin a stanovit jejich role tak, aby se navzájem doplňovaly, a vytvořily tak ucelený systém tvorby standardů.
Na první úrovni je Rada pro národní standardy, která:
rozhoduje o vytvoření národních standardů (NS)
vypracuje systém tvorby národních standardů
volí členy Expertní pracovní skupiny (EPS) a pověřuje ji vypracováním dokumentů
zajišťuje proškolení EPS v oblasti kvality
iniciuje konzultace s dalšími zdravotnickými profesemi
ratifikuje konečné znění NS
připraví s EPS odůvodňující materiál pro zavedení změn pro MZ
informuje odpovídající ministerstva a všechny odborné zdravotnické pracovníky o vývoji národních standardů
publikuje a rozšiřuje NS
prezentuje NS na pracovních setkáních ve spolupráci s EPS, PSOS
Na druhé úrovni je EPS pro každý obor. Do této skupiny byli členové vybráni na základě výběrového řízení nebo jmenování odbornou společností.
Role expertní pracovní skupiny
vypracuje koncepci oboru
definuje obor, jednotlivé funkce v oboru
podílí se na vypracování slovníčku nejdůležitějších pojmů a sestaví seznam dostupné literatury v ČR, za-bývající se problematikou kvality a standardů
připraví modelový rámec pro vypracovávání standardů a rozhodne o formě vypracování
vypracuje národní profesní standardy
zajišťuje proškolení pracovních týmů ve spolupráci s vybranými institucemi
organizuje pracovní setkání se zaměřením na obsah standardů
spolupracuje při rozšiřování konečné podoby standardů a účastní se ověřování NS
najde vhodné členy odborných sekcí a zapojí je do procesu tvorby standardů
kontroluje a vylučuje možnost tvorby duplicitních standardů PSOS
d ohlíží a monitoruje celý systém tvorby NS
Na třetí úrovni jsou tzv. Pracovní skupiny odborných společností a sekcí (PSOSS), které budou vyzvány ke spolupráci v další fázi. Tyto pracovní skupiny budou tvořit národní „doporučení“, týkající se určitého specifického stavu. Zpracovávají se na lékařskou a ošetřovatelskou diagnózu, zdravotní problém či technologický postup.
Role Pracovních skupin odborných společností a sekcí
ověřují NS v praxi
určují témata standardů pro odbornosti
předkládají návrhy na speciální standardy EPS
vypracovávají standardy podle odbornosti
podílejí se na „workshopech“ se zaměřením na standardy
Na čtvrté úrovni jsou tzv. Zaměstna-necké pracovní skupiny.
Role zaměstnanecké pracovní skupiny
řídí se národními standardy, rozpracovanými na podmínky zařízení a odbornosti
pracovníci ve vedoucích funkcích rozpracovávají národní standardy na podmínky zařízení
předkládají podněty pro tvorbu národních standardů, připomínky
(Při vypracovávání organizační struktury tvorby standardů vycházela Rada z doporučení Mezinárodní rady sester, které upravila na naše podmínky).
Členění standardů
Standardy budou členěny podle poznatků, obsažených v odborné literatuře. Ta doporučuje (v rámci systému řízení kvality) hodnotit kvalitu ve třech aspektech: ve struktuře (předpoklady nutné k poskytování péče), procesu (všechny aktivity personálu) a výsledku (očekávané změny ve zdravotním stavu pacienta). Tato doporučení jsou respektována i významnými institucemi, jako je např. WHO. Členění navrhl již v 60. letech profesor Donabedian a vychází z něho všechny systémy řízení kvality (QA - zajištění kvality, CQI - kontinuální zlepšování kvality, TQM - celkové řízení kvality).
Oblast působnosti pracovních skupin
Při tvorbě standardů se jednotlivé pracovní skupiny zaměřují vždy na určitý aspekt činnosti. Expertní pracovní skupina se zaměřuje na strukturu a proces, pracovní skupina odborných sekcí na proces a výsledky a zaměstnanecké skupiny na strukturu, proces a výsledky. (viz tab. 1 a 2). Z uvedených tabulek je patrné, že každá pracovní skupina se podle úrovně svého postavení bude zabývat jiným typem standardů i jinou oblastí jejich zaměření. Zaměstnanecké skupiny pak budou národní standardy rozpracovávat na podmínky vlastních zařízení.
Realizace navrženého systému standardizace bude dlouhodobý proces. Přejeme si, aby naše úsilí bylo bráno jako výzva ke spolupráci se všemi institucemi, které se podílejí na vytváření zdravotní politiky, koncepce zdravotnictví a systému hodnocení kvality zdravotní péče. Jsme rozhodnuti hledat způsob, jak po skončení tohoto grantu pokračovat ve své práci a vypracovat postupně všechny standardy, které zajistí kvalitu pracovníků i praxe a budou v souladu s doporučeními Evropské unie, Světové zdravotnické organizace, Rady Evropy a Mezinárodní rady sester.
Stav k 15. 12. 1998
(Redakčně kráceno)
Foto archív autorek
Ivana Mádlová
Karla Pochylá