Nárok na dovolenou se od roku 2021 počítá jinak. Může ho ovlivnit mateřská či nemoc?

Kdo má nárok na dovolenou?

Přemýšlíte, kdy vzniká nárok na dovolenou? Podle českého pracovního práva mají na řádnou dovolenou automatický nárok všichni zaměstnanci pracující na HPP (hlavní pracovní poměr). Nárok na dovolenou naopak nemají osoby zaměstnané na DPP (dohoda o provedení práce) ani lidé pracující na DPČ (dohoda o pracovní činnosti).

Zároveň platí, že základní výměra dovolené musí být podle zákoníku práce minimálně 4 týdny. Některé z firem nabízí svým zaměstnancům „bonusový“ pátý týden dovolené. Ze zákona pak mají 5 týdnů dovolené zaměstnanci vyjmenovaní v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (jde o státní zaměstnance, kterým náleží plat, nikoliv mzda). Nejdelší dovolenou přitom mají ze zákona pedagogičtí pracovníci a učitelé na vysokých školách, konkrétně celých 8 týdnů.

Pokud někdo pracuje u zaměstnavatele kratší dobu než jeden rok (nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního roku), má nárok pouze na tzv. poměrnou část dovolené. Nárok na ni navíc získá až ve chvíli, kdy u zaměstnavatele odpracuje alespoň 4 týdny (do konce roku 2020 to bylo 60 dní). Za každý odpracovaný týden mu pak náleží 1/52 standardní dovolené.

Čerpání dovolené

Co se týče termínu čerpání dovolené, tak podle § 217 zákoníku práce platí, že o tom rozhoduje vždy zaměstnavatel. Pokud chce zaměstnanec čerpat dovolenou, měl by o to svého zaměstnavatele požádat s dostatečným předstihem. Díky tomu může zaměstnavatel rozvrhnout čerpání dovolené pro ostatní zaměstnance tak, aby to vyhovovalo celému podniku.

S tím se pojí jedna specifická situace nazývaná hromadné čerpání dovolené. Znamená to, že si dovolenou vezmou ve stejný čas téměř všichni zaměstnanci, nebo jejich velká část. Zaměstnavatelé mohou hromadnou dovolenou nařídit pouze ve chvíli, kdy je to „nezbytné z provozních důvodů“. S tímto se lze běžně setkat ve výrobních a směnných provozech. Chod podniku se takto může omezit (či zcela zastavit) maximálně na 14 dní. Navíc s tím musí souhlasit odbory.

Pokud je zaměstnavatel vstřícný, nebývá problém se na termínu dovolené domluvit. Kromě svých zájmů totiž musí přihlížet k „oprávněným zájmům zaměstnance“. Zaměstnanci si potřebují odpočinout a také mít možnost trávit volný čas se svými dětmi (nejčastěji během letních prázdnin).

Dovolenou lze čerpat i ve zkušební době, pokud to zaměstnavatel zaměstnanci umožní. Jestliže chce zaměstnavatel určit svému zaměstnanci přesný termín čerpání dovolené, může tak učinit. Musí mu to ale oznámit minimálně 14 dní předem, a navíc písemně. Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou ve více částech, musí mu zaměstnavatel poskytnout minimálně dva týdny dovolené v kuse.

Nárok na dovolenou 2022

Od 1. 1. 2021 se pravidla pro výpočet nároku na dovolenou poněkud změnila. Dovolená se nyní stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv podle počtu odpracovaných dnů. Podle novely zákona č. 285/2020 Sb. se sice stále může výměra dovolené uvádět v týdnech, ale její výše se vypočítává podle toho, kolik hodin týdně zaměstnanec odpracuje.

Výpočet nároku na dovolenou – příklady

Pro většinu lidí, kteří pracují na plný úvazek 8 hodin denně (tj. 40 hodin týdně) a jsou zaměstnáni více než jeden kalendářní rok (mají odpracováno 52 týdnů), se vlastně nic nezměnilo. Tehdy měli nárok na minimálně 20 dní řádné dovolené. Přepočtem podle novely zákona č. 285/2020 Sb. zjistíme, že u nich dojdeme ke stejnému výsledku:

• 40 hodin (týdenní úvazek v hodinách) / 52 týdnů v roce × 52 odpracovaných týdnů × 4 týdny (nárok dovolené) = 160 hodin (nárok na dovolenou),
• 160 hodin = 4 týdny.

Stejným způsobem se bude postupovat i u polovičního úvazku, kdy má zaměstnanec při odpracování 20 hodin týdně nárok na 80 hodin dovolené. Pokud chodí na osmihodinové směny, náleží mu 10 dní dovolené. Pokud pracuje jen 4 hodiny denně, má nárok na 20 dní dovolené.

Nový způsob výpočtu hraje do karet lidem, kteří pracují ve směnném provozu. Pokud se jim nepravidelně střídají dvanáctihodinové směny například se čtyřhodinovými, části směn odpracované v různých dnech se jim nově nesčítají. To je pro ně výhodné, protože získají více dnů dovolené.

Výpočet nároku na dovolenou podle počtu odpracovaných hodin je také spravedlivější pro zaměstnance, kteří odpracují třeba jen několik týdnů v kalendářním roce.

Nárok na dovolenou po mateřské

Pokud je nastávající maminka zaměstnaná, nastupuje po narození dítěte na mateřskou dovolenou a následně může i na rodičovskou. Jak je to ale s řádnou dovolenou? Výhodou je, že nárok na dovolenou po mateřské mají všechny ženy, které byly v době nástupu na mateřskou již zaměstnané. Čas strávený na mateřské dovolené se totiž počítá jako odpracovaná doba, i když žena fakticky nepracuje.

Jde navíc o jednu z mála výjimek, kdy o čerpání dovolené nerozhoduje zaměstnavatel. Zaměstnankyně si může termín dovolené vybrat sama, nepotřebuje k tomu souhlas šéfa. Pouze je povinna ho o tom informovat.

Nárok na dovolenou při nemoci

Rok 2021 přinesl změny i na poli pracovní neschopnosti a nároku na řádnou dovolenou. Dříve se krátila dovolená za omluvené absence. Například pokud byl zaměstnanec 100 dní v pracovní neschopnosti, ztratil nárok na 1/12 dovolené.

Nově se omluvené absence (nemoc) od určitého množství nezapočítávají do odpracovaných dnů pro výpočet nároku na dovolenou. V praxi to znamená, že pokud je zaměstnanec delší dobu nemocný, bude mít pak nárok na kratší dovolenou.

Výjimku představují pracovní úraz nebo nemoc z povolání. V takových případech není nárok na řádnou dovolenou nijak ovlivněn, neboť se doba strávená v pracovní neschopnosti zaviněné pracovním úrazem počítá do odpracovaných dnů.