Naše Elizabetka

  Začátek našeho příběhu se datuje k 14. listopadu 1997. Obrátila se na nás ošetřující lékařka, kterou upozornil soused na zhoršení zdravotního stavu své spolubydlící v domě. Po návštěvě lékařky jsme dostali do péče paní Elizabetku. První návštěva byla doslova šokem. Na podlaze byla směs zátek od piva, kolíčky na prádlo, špinavé nádobí a prádlo, zbytky jídla, cigarety, sirky, odpadky a další těžko definovatelné předměty. V kuchyni byla pračka a v ní shnilé prádlo. V hrnci na kamnech plesnivé jídlo, nedalo se poznat, co to původně bylo. Koupelna se záchodem byla kompletně od stolice. V místnosti, kde Elizabetka spí, byl celý veliký kontejner, který si do bytu přemístila na fungl nové kárce, která jako jediná uprostřed té hrůzy měla skutečnou cenu a představovala Elizabetčin pracovní nástroj. Postel byla ve stavu, kdy z ní trčela péra a vylézala sláma. Celá byla promočena a pokálena. Nejhorší ale bylo zjištění, že postel je kompletně prolezlá štěnicemi! Po důkladné prohlídce bytu jsme zjistili, že štěnice jsou všude! V takové situaci jsme doposud nebyly, ale jedno bylo jisté – pokud máme provádět celkovou hygienickou péči, musíme si tu nejdříve uklidit. Úklidu předcházela akce vyvážení všech věcí zpátky do kontejnerů. S ošetřovatelkou Helenkou jsme se scházely po s